Piloun mnohozubý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox piloun mnohozubý

Detail hlavy pilouna mnohozubého
Detail hlavy pilouna mnohozubého
Stupeň ohrožení podle IUCN
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Třída: paryby (Chondrichthyes)
Nadřád: rejnoci (Batoidea)
Řád: praví rejnoci (Rajiformes)
Čeleď: pilounovití (Pristidae)
Rod: piloun (Pristis)
Binomické jméno
Pristis pectinata
Latham, 1794

Piloun mnohozubý (Pristis pectinata Latham, 1794) je druh paryby z čeledi pilounovitých, která dosahuje délky až okolo 7,6 metrů, s typickým protáhlým rostrem posetým vystupujícími zuby. Vzhledem k tomuto protáhlému výběžku jeho hlava zdánlivě připomíná pilu, podle čehož dostal svůj rodový název.[2]

Piloun mnohozubý je často zaměňován s podobným pilounem senegalským, od kterého se ale liší počtem zubů. Předpokládá se, že do začátku 20. století se jednalo historicky o nejrozšířenějšího pilouna, který obýval Světový oceán. Následkem lidské činnosti bylo až 90 % jeho populace zdecimováno a v současnosti se jedná o kriticky ohrožený druh.

Další názvy[editovat | editovat zdroj]

V češtině se lze setkat i s dalšími druhovými pojmenováními:

  • piloun barmský
  • piloun drobnozubý
  • piloun kamerunský
  • piloun obecný[3]

Piloun mnohozubý byl popsán i pod následujícími vědeckými názvy:

  • Pristis acutirostris (Duméril, 1865)
  • Pristis annandalei (Chaudhuri, 1998)
  • Pristis antiquorum (non Latham, 1794)
  • Pristis clavata (non Garman, 1906)
  • Pristis evermanni (Fischer, 1884)
  • Pristis granulosa (Bloch & Schneider, 1801)
  • Pristis leptodon (Duméril, 1865)
  • Pristis megalodon (Duméril, 1865)
  • Pristis occa (Duméril, 1865)
  • Pristis pectinatus (Latham, 1794)
  • Pristis serra (Bloch & Schneider, 1801)
  • Pristis zijsron (non Bleeker, 1851)
  • Pristobatus occa (Duméril, 1865)
  • Pristis woermanni (Fisher, 1884)[3]
Boční a spodní nákres těla pilouna

Popis[editovat | editovat zdroj]

Z paleontologických nálezů se předpokládá, že první předchůdci pilounů se objevili na Zemi před 100 milióny let, ale přímí předchůdci pilouna mnohozubého až před 56 milióny let.[2]

Vnější stavba[editovat | editovat zdroj]

Piloun může dosahovat délky až 7,6 m, ale obvykle dorůstá velikosti okolo 5,5 m až 6 m. Dosahuje hmotnosti okolo 350 kg. Někteří jedinci chovaní ve veřejných akváriích se dožili více než 20 let, z čehož se usuzuje, že se by se mohli dožívat i více než 30 let.[4] Přibližně 25 % z celkové délky jeho těla připadá na protáhlý lebeční výběžek (tzv. rostrum), který vyrůstá z přední části lebky.[5] Tento výběžek je osazen většinou 25 až 32 páry zubů, které jsou původně ostré a později se otupují. Současně se v nich nachází ústrojí sloužící pro detekci potravy v kalných vodách.[2] Hlava je zploštělá ve vertikálním směru. Na stranách se nachází oči. Tlama je umístěna na břišní straně těla a obsahuje 88 až 128 zubů v horní čelisti a 84 až 176 zubů ve spodní čelisti.[5]

Tvarem těla se piloun mnohozubý velmi podobá žralokům, ale má rozšířené trojúhelníkové prsní ploutve, které jsou typickým znakem rejnoků. Na jejich základě bylo zjištěno, že je příbuzný právě s rejnoky a nikoliv se žraloky.[6] Jeho tělo je zploštělé ve vertikálním směru a je přizpůsobeno přisedlému životu na mořském dně.[4] Na hřbetě se nachází dvojice hřbetních ploutví, které jsou značně posunuté k ocasu. První vyrůstá na úrovni břišních ploutví a druhá uprostřed masivního ocasu. Za hlavou se nachází párové prsní ploutve.[4] Na břišní části těla na úrovni prsních ploutví se nachází 5 párů žaberních štěrbin.

Svrchní část těla má převážně nahnědlou, našedlou až namodralou barvu, která přechází na břišní straně do bílé.[5]

Vnitřní stavba[editovat | editovat zdroj]

Piloun má podobně jako žraloci a rejnoci chrupavčitou kostru.[2]

Chování[editovat | editovat zdroj]

Z pozorování v akváriích se zdá, že je piloun agresivní vůči žralokům. Pro člověka není nijak nebezpečný, vyjma případů, kdy je chycen či přímo vyprovokován. V takovém případě je schopen člověka poranit ostrými zuby na rostru.[5]

V současnosti jsou jedinými přirozenými predátory pilounů žraloci.[4]

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Celkový pohled na pilouna v akváriu

Piloun mnohozubý se historicky vyskytuje v oblasti západního i východního Atlantiku (od pobřeží Severní Karolíny, až po Brazílii), současně obývá Karibské moře a příležitostně je spatřen i v oblasti Bermud, přes Gibraltar až po Namibii. Mimo Atlantický oceán se vyskytuje také v oblasti Indického a Tichého oceánu od pobřeží Jihoafrické republiky až po oblast Rudého moře, pobřeží jihovýchodní Asie, Indonésie a v severní oblasti Austrálie. V současnosti nebyl průkazně dokázán jeho výskyt i v oblasti východního Pacifiku.[5]

Piloun obývá oblasti s teplotou vody v rozmezí 16 až 30 °C převážně na mělčinách s hloubkou do 10 m. Často je vídán u dna lagun, mělkých zátok či ústí řek, do kterých příležitostně proniká (schopen přežít ve sladké vodě).[5][4] Preferuje mělčiny s maximální hloubkou do 10 m s písčitým či bahnitým dnem, ale jedinci byli pozorování i v hloubce okolo 100 m. Většinou je pozorován do vzdálenosti cca 2 km od pobřeží.[4] Většinu času tráví na mořském dně, ale je pozorován i při vodní hladině, kam příležitostně vyplouvá.[1]

Z historických záznamů vyplývá, že v druhé polovině 18. století a začátkem 19. století byl piloun v letních měsících, když teplota vody byla vyšší, loven ve vodách okolo New YorkuNew Jersey. Až do 50. let 20. století se jednalo o běžný druh paryby, která žila v oceánu. Zdá se však, že na přelomu tisíciletí se oblast výskytu těchto paryb zmenšila o 90 %,[4] přičemž asi 95 %populace bylo vyhubeno.[2] V současnosti se jedná o kriticky ohrožený druh, kterému hrozí vyhynutí.[4] V roce 2006 byl zařazen na Červený seznam ohrožených druhů IUCN.[1]

V oblastech Severního Atlantiku (Středozemní moře, Golfského zálivu a pobřežních vod USA) podobně jako v oblasti jihozápadní Afriky byl druh téměř zcela vyhuben. Na většině původních míst výskytu došlo k poklesu počtů jedinců, takže je zde druh na pokraji vyhynutí, či již zcela vyhuben.[1] V současnosti v některých zemích probíhají pokusy o jeho záchranu. Lov pilounů je zakázán např. ve státních vodách Floridy a má se za to, že zbytky populace v Mexickém zálivu přežívají hlavně díky rozsáhlým mořským a pobřežním rezervacím.[1]

Potrava[editovat | editovat zdroj]

Piloun je dravá paryba, která se živí drobnými rybami, jako jsou parmice a sledi,[4] či bezobratlými, kteří žijí na mořském dně.[5] Malé ryby se snaží ochromit úderem rostra v jejich blízkosti[4] nebo je s jeho pomocí vyrývá z mořského dna.[6]

Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]

Piloun dosahuje pohlavní dospělosti ve věku okolo 10. roku života. V této době dosahuje samec průměrně délky okolo 2,7 m a samice 3,6 m.[4] Samice je po oplodnění březí přibližně jeden rok a následně rodí živá mláďata v počtu 15 až 20 mladých jedinců skrze kloaku (v oblasti Floridy v zimních měsících[4]). Mláďata mají malé zoubky na lebečním výrostku pokryty ochrannou epitelovou tkání[4], což minimalizuje šanci na poranění matky během porodu.

Mláďata dosahují po narození průměrně délky 60 až 80 cm a většinou se zdržují v mělkých vodách do hloubky 30 cm s písčitým či bahnitým dnem. Starší jedinci se postupně přemisťují do hlubších vod poblíž říčních ústí.[4]

Řadí se mezi vejcoživorodé živočichy.[5] Z pohledu reprodukční rychlosti druhu se jedná o pomalu se obnovující druh.[2]

Spodní pohled na břicho a hlavu pilouna

Hospodářský význam[editovat | editovat zdroj]

Piloun mnohozubý byl na počátku 20. století hojně loven rekreačními rybáři, a to jak pro maso, údajně znamenité chuti,[1], tak i pro játra, ze kterých se získává játrový olej používaný pro výrobu léků nebo mýdel. Kůže se používala na výrobu různého koženého zboží. Po vycpání často slouží jako suvenýr.[5]

Nikdy nebyl cíleně průmyslově loven rybáři, ale stával se častým druhotným úlovkem v sítích.[4] Jeho současná nízká celosvětová populace masivní rybolov již ani neumožňuje.[1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g Adams, W.F., Fowler, S.L., Charvet-Almeida, P., Faria, V., Soto, J. & Furtado, M. 2006. Pristis pectinata. In: IUCN 2007. 2007 IUCN Red List of Threatened Species. <www.iucnredlist.org>. Citováno 5. srpna 2008.
  2. a b c d e f Office of Protected Resources - Smalltooth Sawfish (Pristis pectinata) [online]. NOAA Fisheries, [cit. 2008-08-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b Biolib.cz - piloun mnohozubý [online]. biolib.cz, [cit. 2008-08-05]. Dostupné online.  
  4. a b c d e f g h i j k l m n o HILL, K.. Smithsonian Marine Station at Fort Pierce - Smalltooth Sawfish [online]. 2006-7-25, [cit. 2008-08-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. a b c d e f g h i ŠEBÍK, Jan. Zivazeme.cz - Piloun mnohozubý [online]. Zivazeme.cz, [cit. 2008-08-05]. Dostupné online.  
  6. a b Časopis ABC - Dravci z pravěku [online]. ABC, [cit. 2008-08-05]. Dostupné online.