Petr Hruška (kněz)

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Mgr. Petr Hruška, Ph.D.
generální vikář plzeňské diecéze
Církevřímskokatolická
Provinciečeská
Diecézeplzeňská
Jmenování1. června 2022
Svěcení
Jáhenské svěcení28. června 1994, Plzeň
Kněžské svěcení10. června 1995, Plzeň
světitel František Radkovský
Osobní údaje
ZeměČeskoČesko Česko
Datum narození16. ledna 1965
Místo narozeníPlzeň
Národnostčeská
Vyznáníkřesťanské
RodičeLuboš Hruška a Ludmila Hrušková
Povoláníkatolický kněz
Alma materKatolická teologická fakulta Univerzity Karlovy v Praze
Řády a oceněníCena Celestýna Opitze 2014 / Osobnost města Chebu 2021
Webwww.agas.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mgr. Petr Hruška, Ph.D. (* 16. ledna 1965 Plzeň) je český římskokatolický duchovní, generální vikář diecéze plzeňské (od 1. června 2022),[1] dříve působící v Klatovech (1994–1996), v Chodově (1996–2000) a v Chebu (2004–2022).[2]

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se na začátku roku 1965 v Plzni do rodiny Luboše a Ludmily Hruškových. Jeho otec byl za komunistického režimu politickým vězněm a zakladatelem Památníku obětem zla - Meditační zahrady v Plzni. Má dva sourozence, bratra Michala a sestru Janu.[2]

Pro povolání ke kněžské službě se rozhodl v roce 1983.[3] Jeho velkou inspirací pro kněžství byl tehdejší plzeňský kaplan P. Václav Chroust a toužimský farář P. Aleš Opatrný. Po maturitě, vystřídání několika zaměstnání a absolvování prezenční vojenské služby nastoupil v roce 1988 nejprve do kněžského semináře v Litoměřicích a poté v roce 1990 do Arcibiskupského semináře v Praze - Dejvicích.[2]

Dne 28. června 1994 přijal jáhenské svěcení a 10. června 1995 svěcení kněžské, obojí z rukou plzeňského biskupa Františka Radkovského v plzeňské katedrále sv. Bartoloměje.[2]

Vzdělání[editovat | editovat zdroj]

Po základní devítileté škole (1971 - 1980) studoval Střední průmyslovou školy elektrotechnickou v Plzni (1980 - 1984), obor Měřící a automatizační technika. Základní studium teologie započal dvěma ročníky na Cyrilometodějské bohoslovecké fakultě v Litoměřicích (1988 - 1990) a po přestěhování fakulty do Prahy pokračoval na Katolické teologické fakultě Univerzity Karlovy v Praze (1990 - 1994), s ročním studijním pobytem v Komunitě Blahoslavenství (Gemeinschaft der Seeligpreisungen) v německém Rees (1991 - 1992).[4]

Po třech letech v pastorační službě odešel na tříletá postgraduální studia do Irska, kde po půlroční jazykové škole v Maynooth (2001) studoval roční magisterský kurz pastoračního vedení (MA in Pastoral leadership) na All Hallows College v Dublinu (2001 - 2002) zakončený obhajobou MA Thesis "Reform and Renewal"[5] a dvouletý licenciátní kurz v oboru spiritualita (STL in Spirituality) na Milltown Institute of Theology and Philosophy (2002 - 2004) také v Dublinu zakončený obhajobou STL Thesis "Journeying through the Wildernness".[6]

Od roku 2005 na tato zahraniční studia navázal distančním doktorským studiem pastorální teologie (Ph.D. v pastorální teologii) na Katolické teologické fakultě UK v Praze, které ukončil v r. 2009 obhajobou dizertační práce "Pastorační rady farností v české církevní provincii jako realizace synodality v pastorační praxi".[7]

Zaměstnání[editovat | editovat zdroj]

Po maturitě a po nepřijetí ke studiu teologie z důvodu "politické nespolehlivosti" pracoval jako zabezpečovací technik ve Sdělovací a zabezpečovací dílně ČSD (1984) a jako topič v mateřské školce v Plzni Zátiší (1984 - 1985). Poté nastoupil základní vojenskou službu, kterou strávil v útvarech protivzdušné obrany státu ve Zvolenu (1985) a na Kříženci u Plané u Mariánských Lázní (1985 - 1987). Po vojně, po opětovném nepřijetí ke studiu teologie, pracoval jako sanitář na Anesteziologicko-resuscitačním oddělení Fakultní nemocnice Plzeň (1987 - 1988).[4]

Po absolvování základního studia teologie, na které byl nakonec přijat v době "perestrojky" v r. 1988, pastoračně působil jako jáhen (1994 - 1995) a jako člen společné duchovní správy (1995–1996) v Římskokatolické farnosti Klatovy a administrátor Římskokatolické farnosti Chodov (1996–2000), kde založil Khamoro-klub Chodov, který se později transformoval do Khamoro Chodov o.p.s.[4]

Po postgraduálních studiích v Irsku byl roku 2004 byl ustanoven členem společné duchovní správy Římskokatolické farnosti Cheb, kde nejprve působil společně s Petrem Bauchnerem a od roku 2010 do roku 2022 samostatně jako administrátor a farář.[8] V letech 2006 až 2011 byl ředitelem Farní charity Cheb[9] a začal působit jako spirituál trvalých jáhnů v plzeňské diecézi.[10] Od srpna 2021 do srpna 2022 měl ve spolupráci s P. Jaroslavem Šaškem na starosti správu majetku Římskokatolické farnosti Skalná.[11] Ve stejném období také zastával službu okrskového vikáře chebského vikariátu. V Chebu stál např. u vzniku Dobrovolnického centra při Farní charitě Cheb (2006),[9] založení mobilního Hospice Sv. Jiří (2014),[12][13] či počátků benefiční akcí Františkolázeňská 24hodinovka (2009),[14] Poutní maraton (2010)[15] a Poutní ultramaraton (2012).[16][17]

Dne 1. června 2022 byl biskupem Tomášem Holubem ustanoven generálním vikářem diecéze plzeňské.[18][19] Zároveň byl Petr Hruška ustanoven rektorem kaple Maxmiliána Kolbe na Meditační zahradě v Plzni a duchovním rádcem Komunity Noe.[10]

Zájmy a aktivity[editovat | editovat zdroj]

V říjnu 2011 byl Petr Hruška jedním z iniciátorů tzv. Svatováclavské výzvy katolickým biskupům. V roce 2014 obdržel Cenu Celestýna Opitze za příkladnou práci faráře v chebské farnosti, za motivaci farníků ve službě nemocným, starým, sociálně slabým a potřebným, za iniciativu a zásluhu ve vzniku mobilního Hospice sv. Jiří.[20][21] V roce 2018 se umístil na třetím místě v anketě Genderman[22] za text "Můj Istanbulský coming out".[23] V roce 2021 obdržel z rukou starosty města ocenění Osobnost města v oblasti charitativní činnosti a občanské angažovanosti.[24]

Baví jej prakticko-teologická reflexe, ve které se zaměřuje zvláště na diakonický, ekologický, synodální a spirituální rozměr pastorační služby.[2] Inspirační zdroje hledá např. v teologii sv. Pavla interpretované frankfurtským biblistou Norbertem Baumertem,[25] v kristologii a trinitární teologii Waltera Kaspera, ekleziologii jezuity Medarda Kehla, konceptu Natural Church Development Christiana A. Schwarze,[26] ve spiritualitě Ignáce z Loyoly, Terezie z Avily a Jana od Kříže, v díle františkána Richarda Rohra a v osobě a poselství papeže Františka.[27]

Ve svém volném čase čerpá energii kromě jiného ze společenství s přáteli,[28] z kontemplace,[29] z pobíhání po lese,[14][30] jízdy na kole, putování po horách[31][32] či lovení kešek.[33] O své postřehy z různých oblastí pastorační služby či svých životních zálib se dělí ve svém internetovém blogu Agasoviny,[34] některá z jeho kázání jsou přístupná na SoundCloud,[35] Spotify[36] či Apple Podcasts,[37] ze sociálních sítí je přítomný především na Facebooku,[38] případně na X.[39]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ P. Mgr. Petr Hruška, Ph.D.. Diecéze plzeňská [online]. Biskupství plzeňské [cit. 2023-09-04]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c d e Novým generálním vikářem plzeňské diecéze bude P. Petr Hruška. Diecéze plzeňská [online]. Biskupství plzeňské [cit. 2023-09-06]. Dostupné online. 
  3. ↑ HRUŠKA, Petr. Čtyřicítka na krku aneb Velikonoční svítání. Agasoviny [online]. [cit. 2023-09-06]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b c HRUŠKA, Petr. Něco o mně. Agasoviny [online]. Petr Hruška, 2003-04-09 [cit. 2003-04-09]. Dostupné online. 
  5. ↑ HRUŠKA, Petr. Reform and Renewal. agas.cz [online]. [cit. 2023-09-06]. Dostupné online. 
  6. ↑ HRUŠKA, Petr. Journeying through the Wilderness. agas.cz [online]. [cit. 2023-09-06]. Dostupné online. 
  7. ↑ HRUŠKA, Petr. Pastorační rady farností v české církevní provincii jako realizace synodality v pastorační praxi. dizertace.agas.cz [online]. [cit. 2023-09-06]. Dostupné online. 
  8. ↑ Farní tým a duchovní - historie i současnost. Římskokatolická farnost Cheb [online]. [cit. 2023-09-06]. Dostupné online. 
  9. ↑ a b Historie Farní charity Cheb. Římskokatolická farnost Cheb [online]. [cit. 2023-09-06]. Dostupné online. 
  10. ↑ a b P. Mgr. Petr Hruška, Ph.D.. Diecéze plzeňská [online]. Biskupství plzeňské [cit. 2023-09-06]. Dostupné online. 
  11. ↑ Vedení farnosti. Římskokatolická farnost Skalná [online]. [cit. 2023-09-06]. Dostupné online. 
  12. ↑ Rozhovor se zakladateli hospice. Hospic Sv. Jiří - YouTube [online]. [cit. 2023-09-06]. Dostupné online. 
  13. ↑ Farář Petr Hruška o svých motivech pro založení Hospice Sv. Jiří. Hospic Sv. Jiří - YouTube [online]. [cit. 2023-09-06]. Dostupné online. 
  14. ↑ a b HRUŠKA, Petr. Zatím v klidu běhej.... Běžecká škola Miloše Škorpila [online]. [cit. 2023-09-06]. Dostupné online. 
  15. ↑ ŠKORPIL, Miloš. Běh bez hranic - Maratonská pouť s běžcem od Marathonu. Běžecká škola Miloše Škorpila [online]. [cit. 2023-09-06]. Dostupné online. 
  16. ↑ HRUŠKA, Petr. Ber, co ti cesta dává!. Běžecká škola Miloše Škorpila [online]. [cit. 2023-09-06]. Dostupné online. 
  17. ↑ HRUŠKA, Petr. Je cesta skutečně cílem?. Běžecká škola Miloše Škorpila [online]. [cit. 2023-09-06]. Dostupné online. 
  18. ↑ Novým generálním vikářem plzeňské diecéze bude P. Petr Hruška - Plzeňská diecéze. www.bip.cz. Dostupné online [cit. 2023-07-04]. 
  19. ↑ ŘÍHA, Pavel. Rozhovor s Petrem Hruškou, novým generálním vikářem plzeňské diecéze. Zpravodaj plzeňské diecéze 9 / 2022 [online]. Biskupství plzeňské [cit. 2023-09-06]. Dostupné online. 
  20. ↑ Mgr. Petr Hruška, Th.D.. www.milosrdni.cz [online]. [cit. 2023-07-04]. Dostupné online. 
  21. ↑ P. Petr Hruška dostal Cenu Celestýna Opitze za rok 2014. Diecéze plzeňská [online]. Biskupství plzeňské [cit. 2023-09-06]. Dostupné online. 
  22. ↑ PAVLAS, Tomáš. Ceny Genderman roku 2018 předány!. Otevřená společnost [online]. Otevřená společnost, o.p.s., 28. 11. 2018 [cit. 2023-10-28]. Dostupné online. 
  23. ↑ HRUŠKA, Petr. Můj istanbulský coming out. Agasoviny [online]. 22.10.2018 [cit. 2023-10-28]. Dostupné online. 
  24. ↑ LIPTÁKOVÁ, Simona. Osobnosti města roku 2021. Cheb - oficiální web města [online]. Město Cheb [cit. 2023-09-06]. Dostupné online. 
  25. ↑ HRUŠKA, Petr. Pavlovy listy. Agasoviny [online]. [cit. 2023-09-06]. Dostupné online. 
  26. ↑ HRUŠKA, Petr. Tříbarevný kompas. Agasoviny [online]. [cit. 2023-09-06]. Dostupné online. 
  27. ↑ HRUŠKA, Petr. Fratelli tutti - chebské audioinspirace. Agasoviny [online]. [cit. 2023-09-06]. Dostupné online. 
  28. ↑ Výslech o životě. Effatha - magazín pro Katolickou charismatickou obnovu [online]. [cit. 2023-09-06]. Dostupné online. 
  29. ↑ HRUŠKA, Petr. Seminář Kontemplace v Laudato si': Já přesto budu jásat v Hospodinu. Agasoviny [online]. [cit. 2023-09-06]. Dostupné online. 
  30. ↑ HRUŠKA, Petr. Malé vánoční pobíhání. Běžecká škola Miloše Škorpila [online]. [cit. 2023-09-06]. Dostupné online. 
  31. ↑ HRUŠKA, Petr. Hory ticha aneb Krušnohorský kvérunk. Agasoviny [online]. [cit. 2023-09-06]. Dostupné online. 
  32. ↑ HRUŠKA, Petr. Hory vděčnosti aneb Severní cestou. Agasoviny [online]. [cit. 2023-09-06]. Dostupné online. 
  33. ↑ HRUŠKA, Petr. Z historie ThChTeamu. Agasoviny [online]. [cit. 2023-09-06]. Dostupné online. 
  34. ↑ Blogová kategorie "Osobní". Agasoviny [online]. [cit. 2023-09-06]. Dostupné online. 
  35. ↑ Petr Hruška. SoundCloud [online]. [cit. 2023-09-06]. Dostupné online. 
  36. ↑ Petr Hruška: Kázání a katecheze. Spotify [online]. [cit. 2023-09-06]. Dostupné online. 
  37. ↑ Petr Hruška: Kázání a katecheze. Apple Podcasts [online]. [cit. 2023-09-06]. Dostupné online. 
  38. ↑ Petr Hruška (Agas). Facebook [online]. [cit. 2023-09-06]. Dostupné online. 
  39. ↑ Petr Hruška. X [online]. Twitter [cit. 2023-09-06]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Rozhovory[editovat | editovat zdroj]

Články[editovat | editovat zdroj]

Texty[editovat | editovat zdroj]

Multimédia[editovat | editovat zdroj]

Generální vikář plzeňské diecéze
Předchůdce:
Jakub Holík 		od roku 2022
Petr Hruška (kněz) 		Nástupce:
úřadující
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Petr_Hruška_(kněz)&oldid=23689324“