Petúnie zahradní

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxPetúnie zahradní
alternativní popis obrázku chybí
Typické využití petúnie zahradní (Petunia × atkinsiana)
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád lilkotvaré (Solanales)
Čeleď lilkovité (Solanaceae)
Rod petúnie (Petunia)
Binomické jméno
Petunia × atkinsiana
(Sweet) D. Don ex W. H. Baxter, 1839
Synonyma
  • Petunia atkinsiana
  • Petunia hybrida
  • petunie zahradní
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Výzdoba s petúniemi

Petúnie[1] zahradní (Petunia × atkinsiana) je jednoletá okrasná rostlina pěstována pro nálevkovité, i přes 5 cm velké různobarvé květy rozkvétající v letním období.

Je to hybrid vzniklý v 19. století křížením dvou původních jihoamerických druhů Petunia axillaris a Petunia integrifolia. Oba rostou v oblastech na styku jihu Brazílie a severu Argentiny s územími Paraguaje a Uruguaje. Pro své nápadné květy, snadné množení a poměrně malou náročnost při pěstování byl rozšířen do mnoha zemí. V České republice tento druh výjimečně zplaňuje a krátkodobě se dostává do volné přírody, zimní středoevropské klima však dlouhodobě nepřežije.[2][3]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Jednoletá bylina s přímými, poléhavými i převislými lodyhami, které bývají větvené a dorůstají do výšky 50 až 80 cm. Jsou porostlé listy s krátkými řapíky nebo přisedlými, které mají čepele velké 40 až 90 × 15 až 25 mm, eliptické i vejčité a na konci tupé nebo špičaté. Lodyhy i listy bývají porostlé různě dlouhými chlupy.

Oboupohlavné, pětičetné květy na stopkách vyrůstají jednotlivě z úžlabí listenů. Kalich mají zvonkovitý a hluboce dělený, jeho cípy bývají kopinaté až čárkovité. Koruna bývá zbarvena bíle, krémově, žlutě, růžové, fialově, červeně nebo je různobarvá, je široce nálevkovitá a mívá v průměru 3 až 8 cm. Korunní trubka je válcovitá nebo se nahoře se rozšiřuje, nestejně velké plátky jsou široké, někdy zvlněné a na vrcholu zaokrouhlené nebo mělce laločnaté. V květu je pět tyčineknitkami srostlými (2+2+1) s dolní části korunní trubky. Nesou žluté, modré nebo fialové prašníky, jedna tyčinka je kratší a neplodná. Vejčitý semeník je dvoudílný a má čnělku s laločnatou bliznou.

Plod je hnědá, stopkatá, vejčitá tobolka asi 12 mm dlouhá a 8 mm široká. Otvírá se dvěma chlopněmi, obsahuje četná kulovitá, hnědá semena velká asi 0,5 mm. Ploidie petúnie zahradní je 2n = 14.[2][3][4][5]

Použití[editovat | editovat zdroj]

Petúnie zahradní se pěstuje jako květem ozdobná letnička, která se používá pro zkrášlení oken, balkónů, teras a různých veřejných prostranství. Vysazuje se do okrasných květinových nádob i do půdy na záhonech. Stále se šlechtí velké množství nových a nových kultivarů odlišující se vzrůstem, délkou převislých výhonů, velikosti, barvou i tvarem květů které mohou být jednoduché nebo plné, hladké, zvlněné, jednobarevné, dvoubarevné různě skvrnité nebo s odlišným ústím a žilnatinou a pod. Některé jsou zase odolné proti větrnému i deštivému počasí.

Mnohé kultivary se každoročně množí semeny vysévanými do skleníků brzy z jara, ty vzácnější se pro zachování vlastností rozmnožují pouze vegetativně. Vysazují se do kypré, propustné půdy bohatě zásobené živinami a humusem. Do venkovního prostředí se sází poměrně pozdě, rostliny nesnáší jarní chlad a vlhko, křehké květy mohou být též poškozovány silným větrem a deštěm.

V posledním období se vžilo pro určité petúnie pojmenování "surfinie". Jméno vzniklo jako chráněný název výpěstků japonské firmy SUNTORY pro poměrně jednoduše vegetativně množené převislé petúnie. Postupně jméno zevšeobecnělo i pro ostatní převislé kultivary.[2][3]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Internetová jazyková příručka: Petúnie [online]. Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, Praha [cit. 2017-07-17]. Dostupné online. (ásámsky) 
  2. a b c SLAVÍK, Bohumil. Květena ČR, díl 6. Praha: Academia, 2000. 770 s. ISBN 80-200-0306-1. Kapitola Petunia ×atkinsiana, s. 288-289. 
  3. a b c HOSKOVEC, Ladislav. BOTANY.cz: Petunia ×atkinsiana [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 13.02.2008 [cit. 2017-07-17]. Dostupné online. (česky) 
  4. BERTOVÁ, Lydia; GOLIAŠOVÁ, Kornélia. Flóra Slovenska V/1: Petúnka hybridná [online]. VEDA, Vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied, Bratislava, SK, 1993 [cit. 2017-07-17]. S. 454-455. Dostupné online. ISBN 80-224-0349-0. (slovensky) 
  5. CHIARINI, Franco. Petunia axillaris. Multequina, Latin American Journal of Natural Resources [online]. Dirección de Recursos Naturales Renovables de Mendoza; Argentina, 2010 [cit. 17.07.2017]. Roč. 19, čís. 2. Dostupné online. ISSN 1852-7329. (španělsky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]