Perštejn (nádraží)
| Perštejn | |
|---|---|
 | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Ústecký |
| Obec | Okounov |
| Souřadnice | 50°22′3″ s. š., 13°6′46,08″ v. d. |
  Perštejn | |
| Provozovatel dráhy | Správa železnic |
| Kód stanice | 758169[1] |
| Trať | Chomutov–Cheb |
| Nadmořská výška | 310[1] m n. m. |
| V provozu od | 9. prosince 1871 |
| Zabezpečovací zařízení | elektronické stavědlo ESA 11 (DOZ z K. Varů)[2] |
| Dopravní koleje | 2[2] |
| Nástupiště (nástupní hrany) | 2 (2)[2] |
| Služby ve stanici |  |
 Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Perštejn je železniční stanice, která se nachází v katastrálním území Okounov v okrese Chomutov. Leží v km 151,650[1] dvoukolejné elektrizované trati Chomutov–Cheb (25 kV, 50 Hz AC).
Historie
[editovat | editovat zdroj]Staniční budova byla otevřena v rámci budování trati z Prahy přes Kladno a Rakovník do Chebu v rámci projektu propojení kladenské a severočeské důlní oblasti, financovaného a provozovaného soukromou společností Buštěhradská dráha (BEB). Dne 9. listopadu 1871 byl s místním nádražím uveden do provozu celý nový úsek trasy z Března přes Prunéřov do Ostrova, o měsíc později byla zahájena doprava do Karlových Varů, odkud mohly vlaky pokračovat po již hotovém úseku až do Chebu.[3]
Po zestátnění Buštěhradské dráhy k 1. lednu 1923 správu přebraly Československé státní dráhy. Druhá kolej byla postavena v roce 1930. Úsek trati Karlovy Vary – Kadaň byl elektrizován v letech 2004–2006.[4]
Popis
[editovat | editovat zdroj]
Ve stanici byla postavena výpravní budova, sklad a typizovaný bytový dům.[5] Ve stanici bylo pět průběžných a několik kusých kolejí.[6] V rámci elektrizace trati byly ve stanici ponechány dvě průběžné koleje a kolej č. 4 byla změněna na kusou o délce 200 m.[4] Nástupiště jsou dvě úrovňová jednotranná o délce 168 m, u budovy je u koleje č. 2 zřízeno vnější nástupiště č. 1, následuje vnitřní nástupiště č. 2 u koleje č. 1, pro příchod na toto nástupiště slouží přechody přes kolej č. 2.[2] Na strážském záhlaví stanice je v km 151,943 železniční přejezd P75 se silnicí III/1988.[7][8][2]
Výpravní budova
[editovat | editovat zdroj]Výpravní budova byla postavena podle typizovaných plánů pro výpravní budovy 2. třídy, jejich autorem je Josef Chvála, inženýr stavební kanceláře BEB. Výpravna byla postavena jako přízemní budova s devíti okenními osami a středím rizalitem krytá sedlovou střechou. Ve výpravní budově byly dvě kanceláře a dvě čekárny. Větší čekárna pro cestující třetí a čtvrté třídy, menší pro cestující první a druhé třídy.[5]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c Perštejn (zast+výh+nákl). www.atlasdrah.net [online]. [cit. 2024-01-11]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e Plánek stanice Perštejn. Portál provozování dráhy. Správa železnic, září 2021.
- ↑ KREJČIŘÍK, Mojmír. Česká nádraží: architektura a stavební vývoj, II. díl. 1. vyd. Litoměřice: Vydavatelství dopravní literatury, 2005. 306 s. ISBN 80-86765-02-4. S. 202–203, 219–220.
- ↑ a b LUŽNÝ, Richard; MEČL, Michal. Elektrizace trati Kadaň – Karlovy Vary. Stránky přátel železnic [online]. [cit. 2024-01-11]. Dostupné online.
- ↑ a b VALCHAROVA, Vladislava; BERAN, Lukas. Industriální topografie: Ústecký kraj, prumyslová architektura a techniké stavby. Praha: ČVUT, 2011. 368 s. Dostupné online. ISBN 978-80-01-04833-7. S. 36.
- ↑ Železniční zastávka Perštejn | Perštejn – Lužný [online]. 2013-08-01 [cit. 2024-01-11]. Dostupné online.
- ↑ Seznam železničních přejezdů
- ↑ Přejezd P75. Mapy.cz [online]. [cit. 2024-01-11]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Perštejn na Wikimedia Commons
