Pavla Jazairiová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Pavla Jazairiová
Pavla Jazairiová (2022)
Pavla Jazairiová (2022)
Rodné jménoPavla Kochová
Narození5. března 1945 (79 let)
Munster
FrancieFrancie Francie
Povoláníspisovatelka, novinářka, publicistka a překladatelka
ChoťMufid Mohammad Jawad al-Jazairi
DětiMartin Jazairi
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pavla Jazairiová [džazairiová], rozená Kochová[1] (* 5. března 1945 Munster, Francie), je česká spisovatelka, reportérka, někdejší redaktorka zahraničního vysílání Československého, resp. Českého rozhlasu a tlumočnice. Má dva syny – Nisan Jazairi (1967) je podnikatel, Martin Jazairi (1969) novinář.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodila se ve Francii české matce a nizozemskému otci. Dětství trávila střídavě ve Francii, kde žila její matka, a v Československu, kam jezdila za prarodiči Páleníčkovými.[2] Do Československa se natrvalo s matkou vrátila ve věku 16 let.[3]

Rozhlas[editovat | editovat zdroj]

V Hlavní redakci vysílání do zahraničí potkala Jazairiová svého prvního manžela – iráckého novináře Mufida Jazairi.

Pracovala v redakci vysílání pro frankofonní Afriku, kam se také z vlastní iniciativy vypravila, čímž vznikl její zájem o tento kontinent. Z ideologických důvodů ( odmítla vstoupit do Svazu mládeže a angažovat se během normalizace) musela z Československého rozhlasu odejít v roce 1971.

Tlumočení[editovat | editovat zdroj]

Jazairiová nějakou dobu pracovala jako prodavačka, později díky své znalosti francouzštiny tlumočila nejprve v Pražské informační službě, později pro MON ( mezinárodní organizaci novinářů). Stejně jako u ostatních tlumočníků nešlo o zaměstnanecký poměr, pouze o jednorázové smlouvy.. Tlumočila například francouzskému kreslíři Jeanu Effelovi, jehož knihu Mezi námi zvířaty přeložila spolu se svým druhým manželem Janem Zaorálkem. V roce 1977 vydala svoji první knihu Sahara všedního dne.

Návrat do rozhlasu[editovat | editovat zdroj]

Pavla Jazairiová se vrátila do Československého rozhlasu v létě 1990, když zareagovala na nabídku nového šéfredaktora zahraničního zpravodajství Richarda Seemana. Nastoupila na pozici redaktor – komentátor a ve své zpravodajsko-publicistické činnosti se soustředila kromě oblasti Afriky také na oblast Blízkého a Středního Východu. Rozhlasem byla mnohokrát vyslána například do Izraele a Palestiny (v roce 2001 vydal Radioservis její knihu Izrael a Palestina, Palestina a Izrael).

V roce 1992 se stala odbornou redaktorkou v Hlavní redakci mezinárodního života – reportérkou, která systematicky informovala o dění v zahraničních lokalitách, často politicky problematických. Intenzivně spolupracovala například s prestižním rozhlasovým pořadem Zápisník zahraničních zpravodajů, kam přispívala reportážemi také z reportérských cest po Íránu, Jižní Afriky nebo Pákistánu.

V roce 2001 odešla do penze – ještě v následujícím roce ale reportovala o dění v intervenovaném Iráku. S rozhlasem kontakt neztratila – v roce 2017 například natočila desetidílné Osudy pro stanici Český rozhlas Vltava.

Trvale bydlí ve svém domku na Liberecku, cestuje a píše.

Vydané knihy[editovat | editovat zdroj]

  • Sahara všedního dne. [s.l.]: Orbis, 1977. 272 s.  Dojmy z alžírské části Sahary, kam autorka podnikla několik cest v letech 1970–1973
  • Setkání v buši. [s.l.]: Panorama, 1981. 240 s. 
  • Cesty za Afrikou. [s.l.]: Panorama, 1987. 264 s. 
  • Afrikou v protisměru. [s.l.]: Radioservis, 1996. 156 s. ISBN 80-901242-8-3.  Z cestování po západní Africe v roce 1985
  • Izrael a Palestina, Palestina a Izrael. [s.l.]: Radioservis, 1999. 197 s. ISBN 80-86212-05-X. 
  • Egypt. [s.l.]: Radioservis, 2001. 288 s. ISBN 80-86212-17-3.  Kromě turistických destinací jako pyramidy, Údolí králů, Asuánská přehrada, Suezský průplav autorka popisuje i egyptský venkov.
  • V Indii. [s.l.]: Radioservis, 2003. 301 s. ISBN 80-86212-34-3. 
  • V severní Indii. [s.l.]: Radioservis, 2004. 275 s. ISBN 80-86212-39-4.  Navazuje na předchozí knihu a popisuje místa jako Ganga, Kašmír, Ladak, Himálaj, Rádžasthán či Dillí.
  • Cestou hvězdy. [s.l.]: Radioservis, 2005. 221 s. ISBN 80-86212-43-2.  Reportáž z 800 km dlouhé poutní cesty do španělského Santiaga de Compostela
  • V jižní Indii. [s.l.]: Radioservis, 2006. 236 s. ISBN 80-86212-49-1. 
  • Jiná Afrika. [s.l.]: Radioservis, 2008. 304 s. 
  • 8 511 970 km² Brazílie. [s.l.]: Radioservis, 2010. 225 s. ISBN 978-80-86212-78-4. 
  • Podél cest. [s.l.]: Radioservis, 2011. 160 s. ISBN 978-80-86212-95-1.  Sbírka povídek
  • Jediný svět. [s.l.]: Radioservis, 2013. 240 s. ISBN 978-80-87530-26-9.  Výběr z dříve nepublikovaných reportáží z Indie, Sýrie, Iráku, Turecka, Zimbabwe i z podhůří Jizerských hor, kde autorka žije
  • Před obzorem. [s.l.]: Radioservis, 2015. 204 s. ISBN 978-80-87530-54-2.  Autorčiny memoáry vznikly na základě rozhlasového cyklu Osudy.
  • Příběhy. [s.l.]: Radioservis, 2016. 224 s. ISBN 978-80-8753-084-9.  Autorka popisuje místa tří kontinentů: Kolumbie, Indie, Paříže a Říma.
  • Jiná Afrika. [s.l.]: Radioservis, 2018. 304 s. ISBN 978-80-88286-03-5.  Rozšíření vydání. Autorka se věnuje zemím severní a západní Afriky (Mali, Senegalu, Alžírsku, Tunisku). Přidána je glosa velvyslankyně Evropské unie v Namibii Jany Hybáškové a úvod napsal afrikanista Luboš Kropáček.[4][5]
  • Příběhy z Mexika. [s.l.]: Radioservis, 2018. 220 s. ISBN 978-80-8753-095-5.  Příběhy střetů civilizací v Mexiku
  • Jmenuji se Figaro. [s.l.]: Radioservis, 2019. 98 s. ISBN 978-80-88286-09-7.  Cestování očima psa Figara. Kniha pro děti.[6]
  • Z Etiopie a odjinud. [s.l.]: Grada, 2020. 224 s. ISBN 978-80-271-1378-1.  O lidech, kteří žijí v jednom světě a mají mnoho společného, ať žijí v Etiopii, na Sardinii, Moravě nebo v Bruselu[7]
  • Globalizovaná Indie : Grada 2022. Co se v této obrovské zemi změnilo po vstupu do Světové obchodní organizace,

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. VODSEĎÁLEK, Petr. Jazairiová: Odmítám jakýkoliv radikalismus [online]. Liberecky.denik.cz, 2015-02-20 [cit. 2017-09-05]. Dostupné online. 
  2. 13. komnata Pavly Jazairiové [online]. Ceskatelevize.cz [cit. 2017-09-05]. Dostupné online. 
  3. Novinářka a spisovatelka Pavla Jazairiová: Nejdůležitější hodnota je svoboda Zdroj: https://valassky.denik.cz/zpravy_region/novinarka-a-spisovatelka-pavla-jazairiova-nejdulezitejsi-hodnota-je-svoboda-2012.html. Valašský deník [online]. Vltava Labe Media a.s., 2012-11-02 [cit. 201-07-26]. Dostupné online. 
  4. BEZDÍČKOVÁ, Vladimíra. Jiná Afrika očima Pavly Jazairiové. Český rozhlas Vltava [online]. 2018-08-03 [cit. 2020-05-25]. Dostupné online. 
  5. Pavla Jazairiová: Jela jsem do Afriky proto, abych se tam brodila v prachu. Český rozhlas Vltava [online]. 2019-01-09 [cit. 2020-05-25]. Dostupné online. 
  6. ŠŤÁHLAVSKÝ, David. Trápí mne osud Arabů Blízkého východu. Nemají tady budoucnost, jen o tom nevědí, myslí si novinářka Jazairová. Český rozhlas Plus [online]. 2020-02-16 [cit. 2020-05-25]. Dostupné online. 
  7. Nadějné knižní vyhlídky: Pavla Jazairiová píše Z Etiopie a odjinud. ČT24 [online]. 2020-04-25 [cit. 2020-05-25]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]