Pavlovnie plstnatá

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Paulovnie plstnatá)
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxPavlovnie plstnatá
alternativní popis obrázku chybí
Kvetoucí pavlovnie plstnatá
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád hluchavkotvaré (Lamiales)
Čeleď pavlovniovité (Paulowniaceae)
Rod pavlovnie (Paulownia)
Binomické jméno
Paulownia tomentosa
Steud., 1841
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pavlovnie plstnatá[1] (Paulownia tomentosa), česky též paulovnie plstnatá,[2] je stromčeledi pavlovniovité (Paulowniaceae). Je známa též jako čínský císařský strom. Je to dřevina s jednoduchými velkými řapíkatými listy a nápadnými modrofialovými zvonkovitými květy. Pochází z jihovýchodní Číny. V České republice je pěstována jako okrasný strom.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Mladá a bujná pavlovnie plstnatá
Kvetoucí strom

Pavlovnie plstnatá je rychle rostoucí opadavý strom se širokou korunou, dorůstající výšky kolem 20 metrů. Kmen je rovný, dobře viditelný až do horní části koruny. Větve v dolní a střední části koruny jsou převážně vodorovné, v horní části směřují nahoru. Kůra je celkem hladká, barva od šedé do hnědošedé. Listy jsou velmi rozměrné (15–30 cm), oválné až srdčité, shora matové, temně zelené a sametové, pokryté krátkými chloupky, zespodu šedé, plstnaté. Květy jsou velké, náprstkovitě zvonkovité, vně světle fialovomodré, uvnitř se žlutými proužky. V Evropě kvete v květnu, a to ještě před olistěním. Plody jsou tobolky o délce do 4 cm a šířce 1,5–2 cm, zpočátku zelené, poněkud lepkavé, s dozráváním dřevnatí a mění barvu na šedohnědou; obsahují množství drobných semen.

Pavlovnie je velmi odolná rostlina. Dokáže přežít i požár, neboť její kořeny jsou schopny regenerace a vyhnat nové větve. Je odolná k znečištění a není citlivá k půdním typům. Proto se řadí mezi tzv. pionýrské rostliny. Obohacuje půdu dusíkem a zabraňuje svými kořeny erozi. Nesnáší stín jiných stromů, daří se jí, pokud je převyšuje.

Původ a rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Morfologie
Květenství
Dozrálé plody

Strom pochází z jihovýchodní části Číny. Již dlouho je však vysazován v teplejších částech Evropy jako ozdobný parkový strom.

Lehká a hebká semena byla od 19. století běžně užívána čínskými exportéry porcelánu jako obalový materiál, a to do objevu polystyrénové ambaláže. Bedny byly často netěsné nebo se během tranzitu poškodily a semena se rozptýlila podél přepravní trasy. To spolu se semeny záměrně použitými k vypěstování ozdobných stromů umožnilo rozšíření pavlovnie jako agresivního plevelného stromu v oblastech s příznivými podmínkami, především v Japonsku a na východě USA.

Význam[editovat | editovat zdroj]

Jako velmi atraktivní rychlerostoucí strom s velkými listy a nádhernými květy je využíván především jako ozdobná rostlina. V oblasti svého původu však má využití mnohem mnohostrannější.

Dřevo pavlovnie je velice lehké, pevné a má výborné rezonanční vlastnosti, proto se v Asii používá na výrobu hudebních nástrojů – např. japonské koto nebo korejská citera (kayagum). Nejlepší resonanční dřevo pavlovnie plstnaté je z regionu Lankao, v provincii Che-nan v Číně, blízko pouště se suchým klimatem ideálním pro tyto stromy. V Číně a Japonsku je řezbářství ze dřeva císařského stromu významným uměleckým řemeslem. Vzhledem ke svým vlastnostem (rychlý nárůst masy, lehkost sušení) může sloužit rovněž k energetickému využití a k produkci biomasy.

Uhlíkem z větvičky pavlovnie si gejši zvýrazňovaly oční linie a obočí.

Zajímavost[editovat | editovat zdroj]

V Číně je starým zvykem zasadit císařský strom při narození děvčátka; rychle rostoucí strom roste spolu s ní a když je pak děvče zralé ke vdavkám, strom se porazí a vyrobí se z něj předměty do její výbavy.

Výskyt v Česku a Slovensku[editovat | editovat zdroj]

V Česku je pavlovnie přes svoji atraktivnost pěstována poměrně zřídka.

Praha:

  • pod Starými zámeckými schody
  • na zahradě hotelu „Pawlovnia“, jemuž dala jméno
  • u železniční zastávky Praha-Holešovice zastávka
  • na stanici tramvaje Anděl v Praze Smíchově
  • u kostela sv. Štěpána ve Štěpánské ulici, Praha 2
  • Nedvědovo náměstí (Podolí)
  • Botanická zahrada Na Slupi, Praha 2
  • ul. Sdružení, u stejnojmenné autobusové zastávky, proti vchodu do restaurace "U Kouřilů"
  • ul. Budějovická, v blízkosti křižovatky s ul. Hornokrčská (tři vzrostlé stromy)
  • ul. U Krčské vodárny, za budovou polikliniky, naproti č. p. 145/46
  • ul. Antala Staška, v těsné blízkosti křiž. s ul. Na Strži (dva stromy)
  • ul. Ke Krči, u autobusové zastávky "U Staré pošty"
  • ul. Střimelická, zelená plocha mezi vchody do č. o. 16 a 24

Brno:

další lokality:

  • Červená Lhota 87 u Litovle (rovněž okres Olomouc) – v roce 2008 přesazen již desetiletý strom, poprvé rozkvetl v květnu 2013
  • Červená Lhota 64 u Litovle (okr.Olomouc) - v roce 2016 přesazen již jako pětiletý strom,který má nasazeno 5 květů a 2 rostliny roční
  • Kadaň – u vstupu do Katovy uličky
  • Klášterec nad Ohří – zámecký park (dva stromy)
  • Luže-Košumberk, Hamzova odborná léčebna pro děti a dospělé, u pavilonu "K"
  • Holešov – před vstupem do zámku
  • Klecany u Prahy - D8 Park
  • Klobouky u Brna – na náměstí
  • Kobylí na Břeclavsku – u mateřské školy
  • Kroměříž – ulice Na Kopečku
  • Lednice na Břeclavsku – zámecký park
  • Mančice u Kolína – výsadba rok 2010, v roce 2015 poprvé kvetla
  • Mikulovpamátný strom[3] nedaleko Ditrichštejnské hrobky
  • Mikulov - ul. Česká, naproti domu č. p. 175/16 (dva stromy)
  • Most – parková zóna vedle Městské knihovny a Základní umělecké školy (3 vzrostlé stromy)
  • Moravský Krumlov – jeden strom u vlakového nádraží a jeden v horním zámeckém parku
  • Ostrava-Mariánské Hory – park před ZŠ Gen. Janka
  • Opava – areál magistrátu na Krnovské ulici
  • Olomouc – ulice Nad Lánem
  • v zahradě Ploskovice – zámecká zahrada
  • Plzeň – Zahradní ulice (u křižovatky s Jedlovou)
  • Prosiměřice - u zdravotního střediska
  • Teplice - Lípová ulice u lázní A. Jiráska
  • VéskaOlomouce – strom vysazen roku 2012
  • Žalhostice na Litoměřicku – za Polákovou dílnou
  • Ždánicezámecký park
  • Zlín - Sad Komenského
  • Velký Osek u Kolína - cesta k motelu U jezera
  • Vyškov - Hybešova ulice


Synonyma[editovat | editovat zdroj]

  • Paulownia imperialis
  • Pavlovnie vlnatá

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Paulownia omszona na polské Wikipedii a Paulownia tomentosa na anglické Wikipedii.

  1. KOBLÍŽEK, J.. Jehličnaté a listnaté dřeviny našich zahrad a parků. 2. vyd. Tišnov : Sursum, 2006. ISBN 80-7323-117-4. (česky)  
  2. HIEKE, Karel. Praktická dendrologie 2. Praha : SZN, 1978. 07-105-78. (česky)  
  3. 101025
    databáze AOPK ČR

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]