Pavlovnie plstnatá

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(Přesměrováno z Paulovnie plstnatá)
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Pavlovnie plstnatá

Kvetoucí pavlovnie plstnatá
Kvetoucí pavlovnie plstnatá
Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae)
Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída: vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád: hluchavkotvaré (Lamiales)
Čeleď: pavlovniovité (Paulowniaceae)
Rod: pavlovnie (Paulownia)
Binomické jméno
Paulownia tomentosa
Steud., 1841
Vzrostlý strom pavlovnie plstnaté v parku Morlanwelz-Mariemont (Belgie)

Pavlovnie plstnatá[1] (Paulownia tomentosa), česky též paulovnie plstnatá,[2] je strom z čeledi pavlovniovité (Paulowniaceae). Je známa též jako čínský císařský strom. Je to dřevina s jednoduchými velkými řapíkatými listy a nápadnými modrofialovými zvonkovitými květy. Pochází z jihovýchodní Číny. V České republice je pěstována jako okrasný strom.

Synonyma[editovat | editovat zdroj]

  • Paulownia imperialis
  • Pavlovnie vlnatá

Popis[editovat | editovat zdroj]

Mladá a bujná pavlovnie plstnatá
Morfologie
Květenství
Dozrálé plody
Kvetoucí strom

Pavlovnie plstnatá je rychle rostoucí opadavý strom se širokou korunou, dorůstající výšky kolem 20 metrů. Kmen je rovný, dobře viditelný až do horní části koruny. Větve v dolní a střední části koruny jsou převážně vodorovné, v horní části směřují nahoru. Kůra je celkem hladká, barva od šedé do hnědošedé. Listy jsou velmi rozměrné (15-30 cm), oválné až srdčité, shora matové, temně zelené a sametové, pokryté krátkými chloupky, zespodu šedé, plstnaté. Květy jsou velké, náprstkovitě zvonkovité, vně světle fialovomodré, uvnitř se žlutými proužky. V Evropě kvete v květnu, a to ještě před olistěním. Plody jsou tobolky o délce do 4 cm a šířce 1,5-2 cm, zpočátku zelené, poněkud lepkavé, s dozráváním dřevnatí a mění barvu na šedohnědou; obsahují množství drobných semen.

Pavlovnie je velmi odolná rostlina. Dokáže přežít i požár, neboť její kořeny jsou schopny regenerace a vyhnat nové větve. Je odolná k znečištění a není citlivá k půdním typům. Proto se řadí mezi tzv. pionýrské rostliny. Obohacuje půdu dusíkem a zabraňuje svými kořeny erozi. Nesnáší stín jiných stromů, daří se jí, pokud je převyšuje.

Původ a rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Strom pochází z jihovýchodní části Číny. Již dlouho je však vysazován v teplejších částech Evropy jako ozdobný parkový strom.

Lehká a hebká semena byla od 19. století běžně užívána čínskými exportéry porcelánu jako obalový materiál, a to do objevu polystyrénové ambaláže. Bedny byly často netěsné nebo se během tranzitu poškodily a semena se rozptýlila podél přepravní trasy. To spolu se semeny záměrně použitými k vypěstování ozdobných stromů umožnilo rozšíření pavlovnie jako agresivního plevelného stromu v oblastech s příznivými podmínkami, především v Japonsku a na východě USA.

Význam[editovat | editovat zdroj]

Jako velmi atraktivní rychlerostoucí strom s velkými listy a nádhernými květy je využíván především jako ozdobná rostlina. V oblasti svého původu však má využití mnohem mnohostrannější.

Dřevo pavlovnie je velice lehké, pevné a má výborné rezonanční vlastnosti, proto se v Asii používá na výrobu hudebních nástrojů – např. japonské koto nebo korejská citera (kayagum). Nejlepší resonanční dřevo pavlovnie plstnaté je z regionu Lankao, v provincii Che-nan v Číně, blízko pouště se suchým klima ideálním pro tyto stromy. V Číně a Japonsku je řezbářství ze dřeva císařského stromu významným uměleckým řemeslem. Vzhledem ke svým vlastnostem (rychlý nárůst masy, lehkost sušení) může sloužit rovněž k energetickému využití a k produkci biomasy.

Zajímavost[editovat | editovat zdroj]

V Číně je starým zvykem zasadit císařský strom při narození děvčátka; rychle rostoucí strom roste spolu s ní a když je pak děvče zralé ke vdavkám, strom se porazí a vyrobí se z něj předměty do její výbavy.

Výskyt v Česku a Slovensku[editovat | editovat zdroj]

V Česku je pavlovnie přes svoji atraktivnost pěstována poměrně zřídka.

Praha:

  • pod Starými zámeckými schody
  • na zahradě hotelu "Pawlovnia", jemuž dala jméno
  • u železniční zastávky Praha-Holešovice zastávka
  • na stanici tramvaje Anděl v Praze Smíchově
  • u kostela sv. Štěpána ve Štěpánské ulici Praha 2
  • Nedvědovo náměstí (Podolí)
  • Botanická zahrada Na Slupi Praha 2

Brno:

další lokality:

  • v zahradě Ploskovice – zámecká zahrada
  • Plzeň – v Zahradní ulici (u křižovatky s Jedlovou)
  • Klášterec nad Ohří – zámecký park (dva stromy)
  • Kadaň – u vstupu do Katovy uličky
  • Holešov – před vstupem do zámku
  • Klobouky u Brna na náměstí
  • Lednice na Břeclavsku – zámecký park
  • Mikulov - památný strom[3] nedaleko ditrichštejnské hrobky
  • OstravaMariánské Hory – v parku před ZŠ Gen. Janka
  • Opava – areálu magistrátu na Krnovské ulici
  • Olomouc – v ulici Nad Lánem
  • Véska u Olomouce – strom vysazen roku 2012
  • Červená Lhota 87 u Litovle (rovněž okres Olomouc) – v roce 2008 přesazen již desetiletý strom, poprvé rozkvetl v květnu 2013
  • Mančice u Kolína výsadba rok 2010 v roce 2015 poprvé kvetla
  • Most - V parkové zóně vedle Městské knihovny a Základní umělecké školy ( 3 vzrostlé stromy
  • Moravský Krumlov - jeden strom u vlakového nádraží a jeden v horním zámeckém parku

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Paulownia omszona na polské Wikipedii a Paulownia tomentosa na anglické Wikipedii.

  1. KOBLÍŽEK, J.. Jehličnaté a listnaté dřeviny našich zahrad a parků. 2. vyd. Tišnov : Sursum, 2006. ISBN 80-7323-117-4. (česky) 
  2. HIEKE, Karel. Praktická dendrologie 2. Praha : SZN, 1978. ISBN 07-105-78. (česky) 
  3. 101025 databáze AOPK ČR

Jeden strom v Kroměříži, ulice Na kopečku.=== Externí odkazy ===