Španělská socialistická dělnická strana

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z PSOE)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Španělská socialistická dělnická strana
Partido Socialista Obrero Español
Zkratka PSOE
Datum založení 2. květen 1879
Předseda Micaela Navarro
Generální tajemník

Pedro Sánchez, próximo Secretario General PSOE.jpg

Pedro Sánchez
Tiskový mluvčí Antonio Hernando
Sídlo Calle de Ferraz, 70
28008 Madrid, Španělsko
Ideologie Sociální demokracie
Federalismus
Pro-evropanismus
Politická pozice Středolevice
Mezinárodní org. Progresivní aliance,
Socialistická internacionála
Evropská strana Strana evropských socialistů
Politická skupina EP Pokrokové spojenectví socialistů a demokratů
Mládežnická org. Juventudes Socialistas de España
Počet členů 198 123 (2014)
Barvy Rudá
Volební výsledek 22,66 % (parlamentní volby)
Zisk mandátů ve volbách
Kongres poslanců
85 / 350
Senát
56 / 266
Evropský parlament
14 / 54
Regionální parlamenty
345 / 1268
Zastupitelstva obcí
21766 / 68286
Oficiální web
www.psoe.es/

Španělská socialistická dělnická strana (PSOE, Partido Socialista Obrero Español) je jednou z dominantních španělských politických stran. V současnosti zaujímá pozice levého středu. Vznikla roku 1879 a je druhou nejstarší stranou v zemi. Oficiální oslovení mezi straníky zní compañero. Udržuje vazby na odborový svaz Unión General de Trabajadores, ačkoliv vazby už nejsou tak těsné jako v minulosti.

Strana je členem Strany evropských socialistů a také Socialistické internacionály a Progresivní aliance.

Ideologie[editovat | editovat zdroj]

PSOE vznikla za účelem zastupování pracující třídy zrozené průmyslovou revolucí s deklarovaným cílem dosažení socialismu skrze revoluci. S postupem času se přeměnila z marxisticky revoluční na revizionistickou a reformistickou socialistickou stranou. Dnešní PSOE se popisuje jako strana zastupující demokratický socialismus, sociální demokracii a progresivismus.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Zakladatel PSOE Pablo Iglesias Posse
Casa Labra, místo založení PSOE

Strana byla založena začátkem května 1879 v Madridu. Jejím prvním předsedou byl dělnický aktivista a odborář Pablo Iglesias Posse. Přestože se zpočátku socialistům nedařilo nabýt výraznějšího postavení z důvodů represí státních orgánů, jejich účast na stávkách jim přinesla podporu mezi manuálně pracujícími vrstvami. V roce 1910 byl Pablo Iglesias Posse s podporou prorepublikánských sil zvolen jako první socialista do španělského parlamentu.

Během druhé španělské republiky byla PSOE součástí Lidové fronty (Frente Popular) a její vlády. Během občanské války se strana rozdělila do tří křídel: levicové marxistické prorevoluční křídlo (mělo blízko k marxistůmPOUManarchistům), centristické křídlo (ve shodě s Komunistickou stranou se stavělo proti spontánnímu zabírání továren a půdy) a pravicové křídlo. Po vítězství generála Francisca Franca byla strana zakázána a její představitelé byli buď uvězněni nebo odešli do exilu. Exilovou PSOE následně provázely vnitřní spory o směřování strany.

Po návratu demokracie do Španělska byla strana opět legalizována (v roce 1977) a jejím dlouholetým generálním tajemníkem se stal pozdější premiér Felipe González. V roce 1978 se s ní spojila malá parlamentní Lidová socialistická strana. Na následující sjezdu proběhl souboj mezi reformisty a marxisty, přičemž evropští socialisté (především německá SPD) podporovali reformisty (na znamení reformy byl změněn i znak strany: knihu a kovadlinu nahradila růže v pěsti). V roce 1978 byla v referendu schválena nová španělská ústava, kterou PSOE podporovala. Roku 1982 vyhrála strana volby a přešla z opozice do vlády. Následně byla kritizována některými svými voliči pro příliš liberální ekonomickou politiku a nedostatečné sociální reformy. I přesto zvítězila ve volbách v letech 1986, 1989 a 1993. Hospodářská krize a státní terorismus oslabily popularitu strany, která pak nedokázala po dvě funkční období porazit vládní lidovce (přestože udržela silné pozice v některých regionech). Po prohraných volbách v roce 1996 odešel z čela strany Felipe González.

Po čtyřleté krizi ve vedení PSOE byl v roce 2000 byl zvolen José Luis Rodríguez Zapatero jako nový generální tajemník. PSOE se pod jeho vedením ostře postavila proti válce v Iráku. Po volbách 2004 se opět stala nejsilnější španělskou stranou. Podporovala tzv. euroústavuevropskou integraci a provedla některé podstatné reformy, jako například uzákonění manželství osob stejného pohlaví. Zapaterova vláda také započala mírová jednání s baskickou odbojovou organizací Euskadi Ta Askatasuna (ETA), která však byla v roce 2006 přerušena. V roce 2008 potvrdila PSOE ve volbách své vedoucí postavení v politickém životě země, když ještě navýšila počet svých poslanců v parlamentu.

José Zapatero, generální tajemník strany (2000–2012) a premiér Španělska v letech 2004–2011

Ve volbách 2011, po sedmi letech vládnutí, naopak strana dosáhla do té doby historicky nejhoršího výsledku od doby přechodu k demokracii. Utrpěla velké ztráty také na komunální a regionální úrovni, vše zejména ve prospěch Španělské lidové strany, ale i menších stran. Zapaterovým nástupcem jako předseda PSOE se v únoru 2012 stal na krátkou dobu Alfredo Pérez Rubalcaba. Od roku 2014 stojí v čele strany Pedro Sánchez Pérez-Castejón.

Ve volbách 2015 se socialisté umístili na druhé příčce s novým historicky nejnižším podílem 22 % hlasů (5 530 779 hlasů) a 90 mandátů. Dne 1. června 2018 byla však dosavadnímu předsedovi španělské vlády a předsedovi Lidové strany Marianu Rajoyovi vyslovena v parlamentu nedůvěra. Následně se stal předseda PSOE Pedro Sánchez novým premiérem, jeho vláda je ovšem odkázána na podporu jiných stran.

Volební výsledky[editovat | editovat zdroj]

Grafický přehled počtu získaných mandátů PSOE v Kongresu
Volby do Kongresu
Volby
Hlasy
v %
mandáty
1977
5 371 866
29,39
118
1979
5 469 813
30,40
121
1982
10 127 392
48,11
202
1986
8 901 718
44,33
184
1989
8 115 568
39,60
175
1993
9 150 083
38,78
159
1996
9 425 678
37,63
141
2000
7 918 752
34,16
125
2004
11 026 163
42,59
164
2008
11 288 698
43,87
169
2011
7 003 511
28,80
110
2015
5 530 779
22,00
90
2016
5 424 335
22,66
85

Organizace[editovat | editovat zdroj]

PSOE zahrnuje i další socialistické strany s autonomním vedením v některých regionech:

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]