Přeskočit na obsah

Dlouhá hora

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z PR Dlouhá hora)
Tento článek je o vrcholu v Ještědsko-kozáckém hřbetu. Další významy jsou uvedeny na stránce Dlouhá hora (rozcestník).
Dlouhá hora
Bučiny na svahu Dlouhé hory
Bučiny na svahu Dlouhé hory

Vrchol748 m n. m.
Prominence173 m ↓ Buk republiky
Izolace1,5 m → Vápenný
SeznamyNejprominentnější hory CZ
Ještědsko-kozákovské hory
Poloha
StátČeskoČesko Česko
PohoříJeštědsko-kozákovský hřbet / Ještědský hřbet / Kryštofovy hřbety / Rozsošský hřbet / Dlouhohorský hřbet[1]
Souřadnice
Dlouhá hora
Dlouhá hora
Horninafylit, kvarcit
PovodíLužická Nisa
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Zdroje k infoboxu
Zdroje k infoboxu
Přírodní rezervace
Dlouhá hora
IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu)
Dlouhá hora z Ovčí hory
Dlouhá hora z Ovčí hory
Základní informace
Vyhlášení20. března 1973
VyhlásilMinisterstvo kultury ČSR
Nadm. výška475–690 m n. m.
Rozloha13,45 ha[2][3]
Poloha
StátČeskoČesko Česko
OkresLiberec
UmístěníBílý Kostel nad Nisou (k. ú. Panenská Hůrka), Chrastava (k. ú. Andělská Hora u Chrastavy)
Další informace
Kód558
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přírodní rezervace v Česku

Dlouhá hora (německy Langeberg) je vrchol dosahující výšky 748 m n. m. a přírodní rezervace poblíž obce Bílý Kostel nad Nisou v okrese Liberec. Oblast spravuje Krajský úřad Libereckého kraje. Území je součástí Přírodního parku Ještěd.

Popis hory

[editovat | editovat zdroj]

Je to úzká vrcholová část severního hřbetu Kryštofových hřbetů na kambrických chlorit-sericitických fylitech a kvarcitických fylitech až kvarcitech, s vyššími severovýchodními svahy (s objekty bývalého vojenského opevnění z první republiky), stupňovitě klesajícími k údolí Lužické Nisy. Hora je zalesněná smrčinami, komplexy bučin až suťových lesů s javorem a jilmem a s bohatým podrostem.[4]

Geomorfologické zařazení

[editovat | editovat zdroj]

Hora náleží do celku Ještědsko-kozákovský hřbet, podcelku Ještědský hřbet, okrsku Kryštofovy hřbety, podokrsku Rozsošský hřbet a části Dlouhohorský hřbet.[1]

Přírodní rezervace

[editovat | editovat zdroj]

Důvodem ochrany je zachování komplexu přirozených společenstev bučin s výskytem chráněných a ohrožených druhů rostlin. Přírodní rezervace se nachází na východním svahu stejnojmenné hory. Samotný vrchol se na území rezervace nenachází.

Automobilem lze nejblíže dojet do Panenské Hůrky, Andělské Hory či Kryštofova Údolí. Sedlem mezi Dlouhou horou a Vápenným na západě vedou turistické značky modrá, zelená a žlutá. Na Dlouhou horu vede síť neznačených lesních cest.[5]

  1. a b BALATKA, Břetislav; KALVODA, Jan. Geomorfologické členění reliéfu Čech. Praha: Kartografie Praha, 2006. ISBN 80-7011-913-6. 
  2. Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19].
  3. Nationally designated areas (CDDA). Dostupné online. [cit. 2021-06-26].
  4. DEMEK, Jaromír; MACKOVČIN, Peter, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. 2. vyd. Brno: AOPK ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9. 
  5. Mapy.cz [online]. Seznam.cz [cit. 2014-03-29]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]