Osm korouhví

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Mandžuský gardista císaře Čchien-lunga

Osm korouhví (mandžusky Jakūn gūsa, mongolsky Найм хошуу, čínsky v českém přepisu pa čchi, pchin-jinem ba qí, znaky 八旗) je označení vojensko-správního rozřazení Mandžuů, zavedeného Nurhačim na počátku 17. století.

Zpočátku šlo především o vojenské rozřazení, které postupem času získalo četné správní funkce a vedle Mandžuů byli do jeho řad začleněny i skupiny Mongolů a Číňanů. Bylo zrušeno s pádem mandžuské dynastie Čching v roce 1911.

Zřízení, etnické složení a struktura[editovat | editovat zdroj]

Korouhevní systém zřídil na počátku 17. století Nurhači. Mandžuské rodiny byly rozčleněny na základě rodové spřízněnosti do korouhví. Každá korouhev byla povinna postavit určitý počet vojáků a z korouhevního systému se brzy stalo tvrdé jádro mandžuské vojenské mašinérie.

Nejprve byli příslušníky korouhví pouze Mandžuové. Po ovládnutí vnitromongolských kmenů byli do systému včleněny i skupiny Mongolů. Posléze začali být přibíráni i Číňané, původně pouze jako náhrada za padlé vojáky. Zvyšující se počet Číňanů nakonec vedl k vytvoření vlastní čínské armády, užívané zejména k podpoře pěchoty. V roce 1631 byla vytvořena zvláštní čínská dělostřelecká jednotka a v roce 1639 byly vytvořeny čtyři čínské korouhve. V roce 1642 byl ustaven systém všech osmi korouhví přidáním nových čtyř korouhví s lemem.

Po dobytí Číny se korouhevní systém byrokratizoval. Materiální potřeby vojáků a jejich rodin již nebylo možné uspokojovat z kořisti. Byl ustaven systém platů, byly standardizovány hodnosti a z korouhví se stala dědičná vojenská kasta. Jednotliví vojáci byli přiděleni do posádek po celé čchingské říši (největší posádky byly v Pekingu, Si-anu, Chang-čou, Mandžusku a na strategických místech podél Jang-c’-ťiang, Velké čínské zdi a Velkého čínského kanálu).

Hierarchicky bylo Osm korouhví rozděleno na dvě skupiny – tři tzv. horní korouhve (Žlutá, Lemovaná žlutá a Bílá), které byly podřízeny přímo císaři a pět tzv. dolních korouhví, které byly podřízeny jednotlivým princům. Základní jednotkou korouhve byla tzv. niru o síle 300 mužů. Pět niru tvořilo jalan. Pět jalanů tvořilo gūsu (korouhev). (Tyto počty byly ideální, skutečná čísla bývala odlišná.)

Jednotlivé korouhve[editovat | editovat zdroj]

Korouhev Česky Mandžusky Mongolsky Čínsky
Žlutá korouhev
Gulu suwayan i gūsa
Шүлүүн шар хошуу
正黃旗
zhèng huáng qí (čeng chuang čchi)
Lemovaná žlutá korouhev
Kubuhe suwayan i gūsa
Хөвөөт шар хошуу
鑲黃旗
xiāng huáng qí (siang chuang čchi)
Bílá korouhev
Gulu šanggiyan i gūsa
Шүлүүн цагаан хошуу
正白旗
zhèng bái qí (čeng paj čchi)
Lemovaná bílá korouhev
Kubuhe šanggiyan i gūsa
Хөвөөт цагаан хошуу
鑲白旗
xiāng bái qí (siang paj čchi)
Červená korouhev
Gulu fulgiyan i gūsa
Шүлүүн улаан хошуу
正紅旗
zhèng hóng qí (čeng chung čchi)
Lemovaná červená korouhev
Kubuhe fulgiyan i gūsa
Хөвөөт улаан хошуу
鑲紅旗
xiāng hóng qí (siang chung čchi)
Modrá korouhev
Gulu lamun i gūsa
Шүлүүн хөх хошуу
正藍旗
zhèng lán qí (čeng lan čchi)
Lemovaná modrá korouhev
Kubuhe lamun i gūsa
Хөвөөт хөх хошуу
鑲藍旗
xiāng lán qí (siang lan čchi)

Další vývoj[editovat | editovat zdroj]

V 18. století začalo Osm korouhví upadat. Jejich vojenské jednotky přestaly být schopny klást účinný odpor nejen západním mocnostem (např. Británii v Opiových válkách), ale i vnitřnímu nepříteli (během Povstání tchaj-pchingů). Během doby byly některé jednotky z čínských korouhví převedeny do civilní správy, případně byly včleněny do Armády zelené zástavy. Na konci 19. století začali Čchingové vytvářet Novou armádu, založenou na západních metodách výcviku a se západní výzbrojí. Systém Osmi korouhví však byl zachován a byl zrušen až po pádu Čchingů v roce 1911.

Na konci čchingského období byli příslušníci Osmi korouhví Čínskou republikou považováni za Mandžuy, a to bez ohledu na jejich skutečnou národnost.

Literatura[editovat | editovat zdroj]