Jedno zdraví

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z One Health)
Lidé, zvířata a životní prostředí společně tvoří jednu triádu zdraví.

One Health (Jedno zdraví) je koncept mezinárodní interdisciplinární spolupráce pro dosažení optimálního zdraví člověka, zvířat a životního prostředí. Lidé, zvířata a životní prostředí společně tvoří jednu triádu zdraví. Společná triáda zdraví ukazuje, jak spolu zdraví lidí, zvířat a životního prostředí souvisí.[1] Díky celosvětové spolupráci usnadňuje model Jedno zdraví rozvoj zdravotní péče ve 21. století. V případě, že je tento koncept správně nastaven a používán, může pomoci chránit a zachraňovat životy lidí, zvířat a životní prostředí pro současné i budoucí generace.[2] Nezdravé životní prostředí či epidemie zoonóz souvisí s lidským zdravím a je třeba je řešit společně, což bude mít podle Světové banky i ekonomické výhody.[3] Biologická bezpečnost je důležitá i pro EU.[4]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Počátky modelu Jedno zdraví nalezneme již v roce 1821, kdy Rudolf Virchow rozpoznává první vazby mezi nemocemi lidí a zvířat. Virchow pro tyto choroby vymyslel termín „zoonóza“. Hlavní vazbu, kterou Virchow objevil, byla Trichinella spiralis u prasat a lidí.[5] Bylo to o více než století později, co byly myšlenky předložené Virchowem začleněny do společného modelu zdraví spojujícího lidské zdraví se zdravím zvířat.

V roce 1964 Dr. Calvin Schwabe, bývalý člen Světové zdravotnické organizace (WHO) a zakládající předseda Ústavu epidemiologie a preventivního lékařství na Veterinární škole University of California v Davisu, vyzval k vytvoření modelu „Jedno lékařství“ („One Medicine“), zdůrazňující potřebu spolupráce mezi lékaři a veterináři, jako prostředku pro kontrolu a prevenci šíření nemocí.[6] V roce 2004 se objevil model Jedno zdraví s 12 Manhattanskými principy, kde lékaři a veterináři požadovali „Jedno zdraví, jeden svět, jedno lékařství“ („One Health, One World, One Medicine”).[7]

Model Jedno zdraví získal v posledních letech pozornost, díky objevu mnohočetných propojení, která existují mezi chorobami zvířat a lidí. Nedávné odhady uvádějí zoonotické nemoci jako zdroj 60 % celkových lidských patogenů a 75 % nových lidských patogenů.[8]

Aplikace[editovat | editovat zdroj]

Jednou z hlavních situací, kdy lze aplikovat model Jedno zdraví, je obezita psů a koček spojená s jejich vlastníky a jejich vlastní obezitou. Obezita není dobrá pro zvířata ani pro člověka. Obezita lidí a jejich mazlíčků může vést k mnoha zdravotním problémům, jako je diabetes mellitus, osteoartritida a mnoho dalších.[9] Zoonotické choroby jsou další situací, na kterou lze aplikovat model Jedno zdraví - viz odstavec Zoonózy.

Antibiotická rezistence[editovat | editovat zdroj]

Antibiotická rezistence je v živočišném průmyslu a pro člověka vážný problém. Jedním z důvodů je to, že přírodní rezistory jsou přítomny v různých prostředích. Tyto environmentální rezistory fungují jako gen rezistence vůči antibiotikům. Existuje mnoho otázek a výzkumů, které je třeba dále provést, aby se zjistilo, zda tyto ekologické rezistory hrají velkou roli v odolnosti vůči antibiotikům, ke které dochází u lidí, zvířat a rostlin.[10] V nedávno provedené studii se uvádí, že infekcím způsobeným patogeny rezistentními na léčiva podlehlo 700 000 lidí v jednom roce. Tato studie rovněž uvedla, že pokud tento problém nebude řešen, toto číslo se do roku 2050 zvýší na 10 milionů.[11] Národní antimikrobiální monitorovací systém je systém používaný ke sledování antimikrobiální rezistence mezi bakteriemi izolovanými ze zvířat, která lidé konzumují. V roce 2013 zjistili, že asi 29 % krůt, 18 % prasat, 17 % hovězího masa a 9 % kuřat bylo rezistentních vůči více léčivům, což znamená, že měly rezistenci vůči 3 nebo více třídám antimikrobiálních látek.[12] Tato rezistence u zvířat i lidí mezi nimi usnadňuje přenos zoonotických chorob a také usnadňuje přenos rezistence.[13] Existuje mnoho možností, jak pomoci snížit množství zoonotických chorob přenášených mezi zvířaty a lidmi. Většina těchto možností se týká chovů nebo jatek zvířat.[14]

Zoonózy[editovat | editovat zdroj]

Zoonóza nebo zoonotická onemocnění lze definovat jako infekční onemocnění, která lze přenášet mezi zvířaty a lidmi.[15] Model Jedno zdraví hraje velkou roli při prevenci a kontrole zoonotických chorob.[16] Přibližně 75 % nových a objevujících se infekčních chorob u lidí je definováno jako zoonotické. Zoonotické choroby se mohou šířit mnoha různými způsoby. Nejběžnější známé způsoby jejich šíření jsou prostřednictvím přímého kontaktu nebo nepřímého kontaktu, přenášeného vektorem a potravinami.[17] Níže v (Tabulce 1) najdete seznam různých zoonotických chorob, jejich hlavních rezervoárů a způsobů přenosu.

Tabulka 1: Zoonózy

Nemoc Hlavní rezervoáry Běžný způsob nákazy
Anthrax hospodářská zvířata, volně žijící zvířata, životní prostředí přímý kontakt, požití
Chřipka zvířata, lidé přímý kontakt
Ptačí chřipka (Avian influenza) drůbež, kachny přímý kontakt
Tuberkulóza skotu (Bovine tuberculosis) skot, dojnice mléko
Brucelóza (Brucellosis) skot, kozy, ovce, prasata mléčné produkty, mléko
Bartonellóza (Cat scratch fever) kočky, klíšťata kousnutí, škrábnutí
COVID-19 netopýři, luskouni přímý kontakt
Cysticerkóza (Cysticercosis) prasata, ovce, kozy vajíčka tasemnice, maso, voda
Kryptosporidióza (Cryptosporidiosis) skot, ovce, psi a kočky voda, přímý kontakt
Enzootické zmetání[nedostupný zdroj] (Enzootic abortion) hospodářská zvířata, ovce přímý kontakt, aerosol
Erysipeloid prasata, ryby a životní prostředí přímý kontakt
Mykobakterióza (Fish tank granuloma) ryby přímý kontakt, voda
Kampylobakterióza (Campylobacter) drůbež, hospodářská zvířata syrové maso, mléko
Salmonelóza (Salmonella) drůbež, skot, ovce, prasata jídlo
Giardióza (Giardiasis) lidé, divoká zvěř voda, z člověka na člověka
Vozhřivka (Glanders) koně, osli, muly přímý kontakt
Hemolyticko-uremický syndrom přežvýkavci přímý kontakt, jídlo
Hantavirus hlodavci aerosol
Žloutenka E (Hepatitis E) ještě není znám ještě není znám
HIV opice infikovaná krev
Echinokokóza (Hydatid disease) psi, ovce požití vajíček
Leptospiróza (Leptospirosis) hlodavci, přežvýkavci infekční moč, voda
Listerióza (Listeriosis) skot, ovce, půda mléčné a masné produkty
Encefalitida a Encefalomyelitida ovce, tetřevi přímý kontakt, kousnutí klíštěte
Lymská borelióza (Lyme disease) klíšťata, hlodavci, ovce, vysoká zvěř, malí savci kousnutí klíštěte
Lymfocytární choriomeningitida (Lymphocytic choriomeningitis) hlodavci přímý kontakt
MERS velbloudi přímý i nepřímý kontakt
Orf virus ovce přímý kontakt
Pasteurelózy (Pasteurellosis) kočky, psi a mnoho savců kousnutí/škrábnutí, přímý kontakt
Mor (Plague) krysy, blechy, vši kousnutí blechou, vší
Psitakóza (Psittacosis) ptáci, drůbež, kachny aerosol, přímý kontakt
Q horečka (Q fever) skot, ovce, kozy, kočky aerosol, přímý kontakt, mléko
Vzteklina (Rabies) psi, lišky, netopýři, kočky kousnutí
Horečka z krysího kousnutí (Haverhill fever) krysy kousnutí/škrábnutí, mléko, voda
Horečka údolí Rift (Rift Valley fever) skot, kozy, ovce přímý kontakt, kousnutí moskytem
Lišej kroužkový (Ringworm) kočky, psi, skot a mnoho dalších druhů zvířat přímý kontakt
SARS netopýři, cibetky přímý kontakt, maso, aerosol
Streptokokové infekce (Streptococcus suis) prasata přímý kontakt, maso
Streptokokové infekce (Streptococcus zooepidemicus ) koně, skot přímý kontakt, mléko
Prasečí chřipka (Swine influenza) prasata přímý kontakt
Klíšťová encefalitida (Tickborne encephalitis) hlodavci, malí savci, hospodářská zvířata kousnutí klíštěte, nepasterizované mléčné výrobky
Toxokaróza (Toxocariasis) psi, kočky přímý kontakt
Toxoplazmóza (Toxoplasmosis) kočky, přežvýkavci konzumace oocysts, maso
Trichinelóza (Trichinellosis) prasata, divoká prasata vepřové maso, produkty z prasat
Tularémie (Tularemia) králící, divoká zvířata, životní prostředí, klíšťata přímý kontakt, aerosol, klíště
Ebola, Krymsko-konžská hemoragická horečka, Horečka Lassa a Virus Marburg hlodavci, klíšťata, hospodářská zvířata, primáti, netopýři přímý kontakt, klíště
Západonilská horečka (West Nile fever) volně žijící ptáci, moskyti kousnutí moskytem
Zoonotické difterie (Zoonotic diphtheria) skot, hospodářská zvířata, psi přímý kontakt, mléko

[18]

Snižování rizik[editovat | editovat zdroj]

Rizika onemocnění snižuje správná hygiena, aktuální očkování a správné používání antibiotik u lidí[19] i zvířat.[14] Vzhledem k množství druhů zvířat vystupujících v roli rezervoárů pro různé infekce, je do určité míry zbytečné bojovat s těmito infekcemi u lidí, když zdroj nákazy zůstává.[20] Řešením je co nejmenší kontakt lidí s přírodními ohnisky (divokými zvířaty) a redukce rezervoárů v podobě chovů a jatek hospodářských zvířat. Rostlinná strava může snížit počet zvířat v průmyslových velkochovech a omezit tak výskyt zoonotických patogenů.[21]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. One Health. American Veterinary Medical Association [online]. [cit. 2020-04-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. One Health Initiative - One World One Medicine One Health. www.onehealthinitiative.com [online]. [cit. 2020-04-08]. Dostupné online. 
  3. http://www-wds.worldbank.org/external/default/WDSContentServer/WDSP/IB/2012/06/12/000333038_20120612014653/Rendered/PDF/691450ESW0whit0D0ESW120PPPvol120web.pdf - PEOPLE, PATHOGENS AND OUR PLANET, Volume 2, The Economics of One Health
  4. http://ec.europa.eu/dgs/health_consumer/dyna/consumervoice/create_cv.cfm?cv_id=490 - "One Health": a new website promoting biosecurity in the EU
  5. SCHULTZ, Myron. Rudolf Virchow. Emerging Infectious Diseases. 2008-9, roč. 14, čís. 9, s. 1480–1481. PMID: null PMCID: PMC2603088. Dostupné online [cit. 2020-04-08]. ISSN 1080-6040. DOI 10.3201/eid1409.086672. 
  6. History | One Health | CDC. www.cdc.gov [online]. 2020-02-13 [cit. 2020-04-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. 29 September 2004 Symposium. www.oneworldonehealth.org [online]. [cit. 2020-04-08]. Dostupné online. 
  8. CDC. CDC Works 24/7. Centers for Disease Control and Prevention [online]. 2020-04-04 [cit. 2020-04-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. SANDOE, Peter. Canine and feline obesity: a One Health perspective. veterinaryrecord.bmj.com [online]. Veterinary Record, 2014-12-20 [cit. 2020-04-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-03-27. Dostupné také na: [1]. Dále dostupné na: [2]. 
  10. ATLANS, Ronald. One Health: People, Animals, and the Environment. Washington, DC: ASM Press, 2014. ISBN 978-1-55581-842-5. S. 185–197. 
  11. ROBINSON, T. P.; BU, D. P.; CARRIQUE-MAS, J. Antibiotic resistance is the quintessential One Health issue. Transactions of The Royal Society of Tropical Medicine and Hygiene. 2016-07-01, roč. 110, čís. 7, s. 377–380. Dostupné online [cit. 2020-04-08]. ISSN 0035-9203. DOI 10.1093/trstmh/trw048. (anglicky) 
  12. Minnesota One Health Antibiotic Stewardship. www.health.state.mn.us [online]. [cit. 2020-04-08]. Dostupné online. 
  13. Antimicrobial Resistance in Zoonotic Bacteria and Foodborne Pathogens. Washington, DC: American Society For Microbiology. 2008. pp. 12–13.
  14. a b CHOFFNES, Eileen. Improving Food Safety Through a One Health Approach: Workshop Summary. Washington, DC: The National Academies Press, 2012. Dostupné online. ISBN 978-0-309-25933-0. S. A15. 
  15. Zoonotic Diseases:Disease Transmitted from Animals to Humans (Zoonosis) - Minnesota Dept. of Health. www.health.state.mn.us [online]. [cit. 2020-04-08]. Dostupné online. 
  16. BIDAISEE, Satesh; MACPHERSON, Calum N. L. Zoonoses and One Health: A Review of the Literature. Journal of Parasitology Research. 2014, roč. 2014. PMID: 24634782 PMCID: PMC3928857. Dostupné online [cit. 2020-04-08]. ISSN 2090-0023. DOI 10.1155/2014/874345. PMID 24634782. 
  17. Zoonotic Diseases | One Health | CDC. www.cdc.gov [online]. 2020-02-19 [cit. 2020-04-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  18. List of zoonotic diseases. GOV.UK [online]. [cit. 2020-04-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  19. CANADA, Public Health Agency of. Protecting yourself and your family. aem [online]. 2014-09-30 [cit. 2020-04-08]. Dostupné online. 
  20. One health initiative [online]. [cit. 2014-01-05]. Dostupné z: http://www.onehealthinitiative.com/ ↑ Zoonóza
  21. AKHTAR, Aysha. The need to include animal protection in public health policies. Journal of Public Health Policy. 2013, roč. 34, čís. 4, s. 549–559. PMID: 23803712 PMCID: PMC3826830. Dostupné online [cit. 2020-04-08]. ISSN 0197-5897. DOI 10.1057/jphp.2013.29. PMID 23803712. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]