Larvální toxokaróza

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Dospělá škrkavka psí

Larvální toxokaróza (nebo jen toxokaróza) je parazitární onemocnění člověka způsobené škrkavkami Toxocara canis (škrkavka psí) a Toxocara cati (škrkavka kočičí). Infekce je charakterizována přítomností migrujících larev škrkavek (larva migrans) v různých orgánech. Larvy ve tkáních vyvolávají zánět s tvorbou granulomů. Rozlišuje se forma oční, kdy se larvy lokalizují v oku (larva migrans ocularis) a forma orgánová (larva migrans visceralis).[1]

Původce[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Škrkavka psí.

Původcem onemocnění jsou hlístice T. canis nebo T. cati z čeledi Ascarididae.[1] Přestože většina prací o larvální toxokaróze u lidí se týká T. canis, je třeba vzít v úvahu i zoonotický potenciál T. cati. Kromě toho odlišit, zda se jedná o infekci larvami druhu T. canis nebo kočičím druhem T. cati je extrémně obtížné.[2] Jediným nepříliš přesným rozlišovacím parametrem je průměr larvy při bioptickém vyšetření (histologické vyšetření vzorku lidské tkáně obsahující části larvy).[3] Z důvodu zkřížené reakce nelze ani sérologickým vyšetřením příbuzné druhy rozlišit.[4] Mimo škrkavky T. canis a T. cati přicházejí v úvahu jako původci larvální toxokarózy člověka i jiné druhy z rodu Toxocara. U kočkovitých šelem v Asii byly popsány další nové druhy T. malayasiensis [5] a T. lyncis.[6] Nicméně infekce člověka těmito druhy dosud nebyla prokázána.[1]

Historie onemocnění[editovat | editovat zdroj]

Poprvé byla larvální toxokaróza popsána v roce 1950, kdy byla z granulomu na sítnici malého dítěte izolována larva hlístice neznámého původu.[7] O rok později byl publikován nález larev Toxocara spp. v mozku malého chlapce, který umřel v důsledku akutního zánětu mozkových blan.[8] Roku 1952 Beaver a kolektiv popsali sérii podobných klinických případů u dětských pacientů, kteří vykazovali výraznou eosinofilii a multisystémové onemocnění neznámého původu. Při histopatologickém vyšetření vzorků tkání od těchto pacientů byly diagnostikovány larvy škrkavek.[9] Od té doby, byly larvy Toxocara spp. nacházeny v různých lézích oka a dalších mnoha orgánů (játra, mozek, plíce) po celém světě.[1]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d Despommier D. Toxocariasis: clinical aspects, epidemiology, medical ecology, and molecular aspects. Clin Microbiol Rev. Duben 2003, roč. 16, čís. 2, s. 265–272. PMID 12692098. (anglicky) 
  2. Fisher M. Toxocara cati: an underestimated zoonotic agent. Trends Parasitol. Duben 2003, roč. 19, čís. 4, s. 167–170. PMID 12689646. (anglicky) 
  3. Nichols RL. The etiology of visceral larva migrans. I. Diagnostic morphology of infective second-stage Toxocara larvae. J Parasitol. Srpen 1956, roč. 42, čís. 4, s. 349–362. PMID 13346427. (anglicky) 
  4. Lewis JW, Maizels RM. Toxocara and toxocariasis: Clinical, Epidemiological and Molecular Perspectives. [s.l.]: The British Society for Parasitology with the Institute of Biology, 1993. 
  5. Gibbons LM, Jacobs DE, Sani RA. Toxocara malaysiensis n. sp. (Nematoda: Ascaridoidea) from the domestic cat (Felis catus Linnaeus, 1758). J Parasitol. Červen 2001, roč. 87, čís. 3, s. 660–665. PMID 11426732. (anglicky) 
  6. Macchioni G. A new species, Toxocara lyncis, in the caracal (Lynx caracal).. Parassitologia. Prosinec 1999, roč. 41, čís. 4, s. 529–532. PMID 10870554. (italsky) 
  7. Wilder HC. Nematode endophthalmitis. Trans Am Acad Ophthalmol Otolaryngol. Listopad-prosinec 1950, roč. 55, s. 99–109. PMID 14798648. (anglicky) 
  8. Beautyman W, Wolf A. An ascaris larva in the brain in association with acute anterior poliomyelitis. J Pathol Bacteriol. Říjen 1951, roč. 63, čís. 4, s. 635–647. PMID 14898369. (anglicky) 
  9. Beaver PC, Snyde CH, Carrera GM. Chronic eosinophilia due to visceral larva migrans; report of three cases. Pediatrics. Leden 1952, roč. 9, čís. 1, s. 7–19. PMID 14911260. (anglicky)