Onchocerca volvulus

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxOnchocerca
alternativní popis obrázku chybí
Onchocerca volvulus
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen hlístice (Nematoda)
Třída Secernentea
Řád vlasovci (Spirurida)
Nadčeleď vlasovcovití (Filaroidea)
Čeleď Onchocercidae
Rod Onchocerca
Binomické jméno
Onchocerca volvulus
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Onchocerca volvulus (vlasovec kožní) je vektorem přenášená filaroidní hlístice parazitující v pojivové tkáni u lidí a primátů. Onemocnění člověka způsobené druhem O. volvulus se nazývá onchocerkóza nebo také říční slepota. Vyskytuje se pouze v tropických oblastech, zejména v Africe a Střední a Jižní Americe. Jediným mezihostitelem a zároveň vektorem je muchnička a definitivním hostitelem člověk.

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Onemocnění způsobené hlísticí rodu Onchocerca se vyskytuje především v tropických oblastech, nejvíce v subsaharské Africe, kde jsou nakaženi lidé až ze 31 států. Nejvíce postižené z nich jsou státy: Angola, Čad, Demokratická republika Kongo, Etiopie, Kamerun, Kongo, Malawi, Nigérie, Středoafrická republika, Súdán a Uganda. Další poměrně dosti zasaženou oblastí je část Latinské Ameriky, konkrétně Brazílie, Kolumbie, Ekvádor, Guatemala, Mexiko a Venezuela. Byl zaznamenán výskyt i na Arabském poloostrově a v Jemenu. Podle světové zdravotnické organizace je v dnešní době na světě nakaženo onchocerkózou přibližně 18 milionů lidí, z nichž má kolem 500 000 potíže se zrakem a kolem 270 000 již o zrak zcela přišlo.

Morfologie[editovat | editovat zdroj]

Vlasovci jsou dlouzí, štíhlí a hladcí červi. Nacházíme zde výrazný pohlavní dimorfismus. Zatímco samička může měřit až 50 cm, sameček dorůstá do velikosti pouhých pěti centimetrů. Z oplodněných vajíček se do dvanácti týdnů vyvinou mikrofilárie. Samička pak uvolňuje do podkoží až tisíce těchto mikrofilárií za den po dobu přibližně devíti let, které mají životnost až dva roky a měří v průměru kolem 300 mikrometrů. Nacházejí se nejčastěji v kůži a lymfatickém systému pojivových tkání, ale mohou se objevit například i v moči.

Onchocerca volvulus LifeCycle.gif

Životní cyklus[editovat | editovat zdroj]

Secernentea obecně mají čtyři vývojové cykly, neboli čtyři stádia larev (L1-L4). L1, které se vyskytují u hostitele, se u čeledi Onchocercidae nazývají mikrofilárie a bývají buď roznášeny krví a nebo se vyskytují v kůži a pak jsou nasáta krevsajícími vektory, ve kterých se dále vyvíjí. Infekčním stadiem je stadium L3. Pátým stadiem je pak dospělý jedinec.

Onchocerca volvulus se přenáší z jednoho hostitele na druhého, když muchnička rodu Simulium, která je vektorem, saje krev na hostiteli = člověku, případně na některých primátech. Pokud se v kůži hostitele nacházejí již zmíněné mikrofilárie (L1), jsou muchničkou pozřeny spolu s krví. V muchničce pak Onchocerca migruje a vyvíjí se až do larválního stádia L3, které končí v oblasti hlavy. Larvy v tomto stádiu se konkrétně nacházejí na bázi proboscis a skrz něj pak při dalším sání krve pronikají opět do hostitele, kde uzrávají, dokončují životní cyklus a množí se.

Onchocerkóza[editovat | editovat zdroj]

Infekce člověka hlísticí O. volvulus se nazývá onchocerkóza anebo říční slepota. Larvy se z krve dostávají do kůže hostitele (člověka) a tvoří tzv. onchocerkomy, což jsou uzlíky z vazivové tkáně tvořené převážně kolagenem a v těchto podkožních "boulích" dospívají. Většinou trvá poměrně dlouho, než se onemocnění vůbec projeví, larvy mohou dospívat i více než rok. Dospělí jedinci se po dozrání dále rozmnožují. Dospělec může žít v hostiteli 10-15 let a samičky neustále produkují další a další mikrofilárie. Onchocerca způsobuje vážné kožní onemocnění spojené s vyrážkami, silným svěděním a následnými sekundárními bakteriálními infekcemi. V důsledku zánětlivých reakcí může dojít i k atrofizaci kůže a její depigmentaci. Vzhledem k tomu, že tito červi putují po těle hostitele, velmi často se dostávají také do oka, kde dochází k vážnému poškození sítnice a rohovky a bez léčby později i ke ztrátě zraku. Jak napovídá název "říční slepota", onemocnění se vyskytuje především u tekoucích vod, protože právě tam se vyvíjejí larvy muchniček, které jsou velmi náročné na obsah kyslíku. Proto nejčastějšími oběťmi tohoto onemocnění bývají chudí lidé, kteří se živí zemědělstvím a pracují venku v blízkosti vody.

Léčba[editovat | editovat zdroj]

I přes závažnost onemocnění existuje vhodná a účinná léčba. Postiženým se podává ivermectin, který působí pouze proti mikrofiláriím anebo snižuje plodnost dospělých jedinců - tím pádem vlasovec nemůže ukončit životní cyklus. Účinek léku má trvání jen kolem jednoho roku a vzhledem k tomu, že vlasovci dokáží přežít v lidském těle mnohem déle, musí se léčba každý rok pravidelně opakovat.

Související[editovat | editovat zdroj]

Rod Onchocerca[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Ash and Orihel´s atlas of human parasitology
  • Volf P., Horák P. a kol. - PARAZITI a jejich biologie. Praha : Triton, 2007
  • Pasvol G., Peters W. - Atlas of tropical medicine and parasitology