Oltářík

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek je o zřícenině hradu. O kopci pojednává článek Oltářík (České středohoří).
Oltářík

Východní stěna věže se vstupem
Základní informace
Sloh gotický
Výstavba 14371450
Zánik před rokem 1544
Stavitel Jakoubek z Vřesovic
Další majitel páni z Vřesovic, Zajícové z Hazmburka
Poloha
Adresa vrch Oltářík, Podsedice, Česká republikaČeská republika Česká republika
Souřadnice
Oltářík
Red pog.svg
Oltářík
Další informace
Kód památky 35452/5-2012 (PkMnMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikimedia Commons galerie na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Oltářík, zvaný též Hrádek, je zřícenina hradu na čedičovém[1] vrcholu stejnojmenného zalesněného kopce (565 m n. m.) v Českém středohoří. Vypíná se nad vsí Děkovka 10 km jihozápadně od Lovosic. Od roku 1958 je chráněn jako kulturní památka České republiky.[2]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Oltářík, jak už napovídá dobově módní jméno, byl postaven za husitských válek. Jeho stavebníkem byl husitský hejtman Jakoubek z Vřesovic. Hrad byl postaven mezi lety 14371450. V prvním roce časového intervalu získal Jakoubek od Zikmunda Lucemburského kromě mnoha dalších majetků i vesnici Chrášťany (Podsedice) (uvedenou pod názvem "Wřešťany),[3] která ležela pod staveništěm budoucího hradu. V roce 1450 zastavil Jakoubek společně se synem Janem Oltářík spolu s vesnicemi Chrášťany a Děkovkou Janovi z Polenska, který sídlil na tvrzi ve Vršovicích.[4] To je také první písemná zmínka o hradu. Hrádek měl tento majetek chránit a zároveň být oporou proti panství katolických Zajíců z Hazmburka, která se rozkládala jižně odtud. Roku 1468 postoupil Mikuláš z Polenska Oltářík Janovi a Oldřichovi z Hazmburka.[5]

Pozůstatky vstupní brány

Dalším známým majitelem je Vilém z Ilburka a na Ronově, který ho roku 1531 v závěti odkázal manželce Anežce z Helfenštejna.[6] Když v roce 1544 vešla závěť v platnost, uvádí se hrad jako pustý a tudíž neobývaný.[7] Ve 2. polovině 16. století vlastnili panství spojené s Oltáříkem příslušníci šlechtické rodiny z Vřesovic. V roce 1612 se Oltářík označuje jako poustka. Pro zříceninu se později ujal název Hrádek.

Stavební podoba[editovat | editovat zdroj]

Umístění stavby na vysoké skále mělo jednak strategický význam, jednak bylo reakcí na možnosti dělostřelectva, kterého tehdy v českých zemích začalo být poprvé výrazně využíváno.[8]

Hrádek tvořila patrová obytná budova lichoběžníkovitého půdorysu, z níž se zachovalo obvodové zdivo do výše několika metrů. Přízemí bylo rozděleno na dvě nestejně vysoké komory, z nichž jižní, osvětlená úzkým okénkem, měla vchod zvenčí. Sál v patře měl půdorys o rozměrech 5,5 × 12 metrů.[9] Do hradu se vcházelo brankou, jejíž zbytky se dochovaly. Jeho poloha neumožňovala vybudování hospodářského zázemí v jeho bezprostřední blízkosti a tudíž ani vznik předhradí. Pro uskladnění nejzákladnějších životních potřeb mohla sloužit nevelká plošina pod západním průčelím Oltáříku o rozměrech cca 5 x 5 metrů. Byla už v areálu hrádku, chráněná vstupní brankou, a mohla obsahovat dřevěné stavby – po kamenných se nedochovaly stopy. Hrad, čí spíše tvrz na kopci, nebyl dlouho využíván. Vzhledem ke skrovným rozměrům, relativní nepřístupnosti a absenci hospodářského zázemí nepředstavoval pro šlechtu 16. století perspektivu.

Přístup ke hradu[editovat | editovat zdroj]

Zřícenina je volně přístupná a otevírá se z ní působivý kruhový výhled na okolní kopce Českého středohoří a nížinu dolního Poohří. Na rozcestí Děkovka červené turistické značené cesty, vedoucí mezi VlastislavíLhotou se odbočí po modrém turistickém značení ke hradu. Cesta na vrchol ke hradu obtáčí kopec po směru hodinových ručiček.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. KUKAL, Zdeněk, a kol. Hrady Čech a Moravy: z čeho jsou a čem stojí. Praha : Grada, 2010. 304 s. ISBN 978-80-247-3745-4. Kapitola Skály s hrady, hrady se skalami, s. 36.  
  2. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav, [cit. 2014-11-27]. Katalogové číslo 147235 : Hrad Oltářík. Památkový katalog. MonumNet: [1]. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ: [2].  
  3. Archiv český čili staré písemné památky české i moravské, ed. Palacký František, díl 2, Praha 1842, s. 453
  4. Sedláček, August, Hrady, zámky a tvrze Království českého. Litoměřicko a Žatecko, sv. 14, Praha 1936, s. 430
  5. Anděl, Rudolf a kol., Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, sv. 3, severní Čechy, Praha 1984, s. 359
  6. Heber, František Alexandr, České hrady, zámky a tvrze, sv. 2, severní Čechy, ed. Irena Bukačová, Argo, Praha 2006, s. 299, ISBN 80-7203-791-9
  7. Profous, Antonín, Místní jména v Čechách, jejich vznik, původní význam a změny, sv. 2, Praha 1947, s. 336
  8. Durdík, Tomáš, Ilustrovaná encyklopedie českých hradů, Libri, Praha 2000, s. 399, ISBN 80-7277-003-9
  9. Menclová, Dobroslava, České hrady, díl 2, Odeon, Praha 1972, s. 332

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Pelikán J., Oltářík, hrad u Lovosic, Časopis společnosti přátel starožitností českých 54, 1946, s. 73
  • Štembera, J., Hrad Oltářík, Kulturní měsíčník Roudnice nad Labem 1969, č. 5, s. 47–48
  • SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Litoměřicko a Žatecko [online]. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency. Kapitola Oltářík hrad, s. 312–313.  
  • ANDĚL, Rudolf, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Severní Čechy. Svazek III. Praha : Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Oltářík (Hrádek) – hrad, s. 359–360.  
  • Lehký, Ivan – Sýkora, Milan, Nové poznatky o stavební podobě hradu Oltářík, in: Castellologica Bohemica 12, Praha 2010, s. 237–254.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]