Přeskočit na obsah

Oldřich Králík

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Prof. PhDr. Oldřich Králík, DrSc.
Narození9. června 1907
Kroměříž
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí20. srpna 1975 (ve věku 68 let)
Olomouc
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povolánípedagog, spisovatel, literární kritik, literární historik, učitel, literární vědec, filolog, redaktor a vysokoškolský učitel
NárodnostČeši
Alma materFilozofická fakulta Masarykovy univerzity
Tématalingvistika, literatura, vzdělávání, kultura, publicistika a literární věda
OceněníCena města Olomouce (2008)
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Oldřich Králík (9. června 1907, Kroměříž[1]20. srpna 1975, Olomouc) byl český literární historik, textolog, kritik, editor a pedagog. Patřil mezi nejvýznamnější české znalce Bezruče, Máchy a Březiny.

Rodný dům ve Vodní ulici v Kroměříži

Narodil se v Kroměříži v rodině obchodníka[1] v měšťanským domě ve Vodní ulici č.p. 94 (nyní č.p. 92), který je chráněn jako nemovitá kulturní památka České republiky pod číslem 26932/7-6009.[2] Vystudoval klasické Arcibiskupské gymnázium,[3] při studiích na gymnáziu projevoval zájem o literaturu a přispíval do školního časopisu. Poté absolvoval filozofickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně, obor bohemistika a klasická filologie (PhDr., 1931). Významně ho ovlivnil jeho profesor Arne Novák. Dne 2. dubna 1934 byl v Praze - Bubenči sezdán s Boženou Maděrovou.[1] V roce 1946 se habilitoval a byl jmenován docentem filozofické i pedagogické fakulty Palackého univerzity v Olomouci, kde pomáhal budovat obor bohemistiky. V roce 1958 dosáhl vědecké hodnosti doktora filologických věd (DrSc.) a v roce 1966 byl jmenován univerzitním profesorem.[4] Podílel se na vzniku Památníku Petra Bezruče v Opavě.

V roce 1969 byl oceněn při příležitosti setkání ke 40 letům od smrti Otokara Březiny, kdy obdržel pamětní medaili ke 100. výročí narození Otokara Březiny.[5]

Oldřich Králík přistupoval k literárně badatelské práci netradičně. Jeho práce vždy vynikají hlubokými znalostmi spisovatelova díla, které dokázal propojit s biografickým a literárním kontextem doby, ve které dílo vznikalo. Snaha poznat a pochopit tajemství tvůrčího procesu a výklad díla na základě osobnosti autora jej často dovedla k originálním závěrům. Ty často vzbuzovaly vášnivé polemiky ve vědeckých kruzích. Králík byl ovlivněn českou literární strukturalistickou školou a především Janem Mukařovským.

Ve čtyřicátých letech se intenzivně věnoval dílu Otokara Březiny (Otokar Březina. Logika jeho díla). Později vydal originální práce o díle Bezruče, Máchy, Čapka, Nerudy, Olbrachta, Dobrovského, Jungmanna, Palackého a dalších.

V roce 1947 vydal studii O charakter Bezručova díla, která ovlivnila veškeré pozdější bezručovské bádání.

Spolupracoval po jazykové stránce s prof. Colem i na překladu Nového zákona,[6] od konce 50. let se zabýval též soustavným studiem nejstarších českých křesťanských legend a napsal o nich řadu prací.[7]

Zemřel při každoroční soukromé pěší pouti z Olomouce na Svatý Kopeček 20. srpna 1975.

Vybrané studie

[editovat | editovat zdroj]

Výběr z díla.[8]

  • KRÁLÍK, Oldřich. O charakter Bezručova díla. Tato studie je otištěna na str. 29–144 sborníku: Pět studií o Petru Bezručovi. Uspořádali a úvod napsali Oldřich Králík a Karel Horálek. Vyd. 1. Olomouc: Universitní fond, 1947, 218 s.
  • KRÁLÍK, Oldřich. Otokar Březina 1892-1907: logika jeho díla. Vyd. 1. Praha: Melantrich, 1948, 539 s.
  • KRÁLÍK, Oldřich. Historie textu Máchova díla. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1953, 115 s. (Edice: Sborník filologický I,3.)
  • KRÁLÍK, Oldřich. Kapitoly o Slezských písních. Ostrava: Krajské nakladatelství v Ostravě, 1957, 121 s.
  • KRÁLÍK, Oldřich. Pouť krkonošská. Máchovy texty a máchovské apokryfy. Vyd. 1. Olomouc: Palackého universita v Olomouci, 1957, 243 s. (Edice: Acta Universitatis Palackianae Olomucensis.)
  • KRÁLÍK, Oldřich. K počátkům literatury v přemyslovských Čechách. Praha: Československá akademie věd, 1960, 103 s. (Edice: Rozpravy ČSAV. Řada společenských věd.)
  • KRÁLÍK, Oldřich. Sázavské písemnictví 11. století. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1961, 93 s. (Edice: Rozpravy ČSAV. Řada společenských věd.)
  • KRÁLÍK, Oldřich. Text Slezských písní. Ostrava: Krajské nakladatelství v Ostravě, 1963, 117 s.
  • KRÁLÍK, Oldřich. Křižovatky Nerudovy poezie. Vyd. 1. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1965, 140 s. (Edice: Acta Universitatis Palackianae Olomucensis – Facultas philosophica.)
  • KRÁLÍK, Oldřich. Šest legend hledá autora. Praha: Mladá fronta, 1966, 352 s.
  • KRÁLÍK, Oldřich. Slavníkovské interludium: k česko-polským kulturním vztahům kolem roku 1000. 1. vyd. Ostrava: Profil, 1966, 261 s.
  • KRÁLÍK, Oldřich. Od Radima ke Kosmovi: k nejstarším dějinám české vzdělanosti. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1968, 131 s. (Edice: Acta Universitatis Palackianae Olomucensis. Facultas philosophica. Philologica.)
  • KRÁLÍK, Oldřich. Demystifikovat Máchu: tři studie. 1. vyd. Ostrava: Profil, 1969, 237 s.
  • KRÁLÍK, Oldřich. Historická skutečnost a postupná mytizace mongolského vpádu na Moravu roku 1241: příspěvek k ideologii předbřeznové Moravy. Olomouc: Socialistická akademie, 1969, 47 s. (Edice: Knihovnička Střední Moravy; sv. 2.) [Přetištěno na str. 158–202 antologie: KRÁLÍK, Oldřich. Osvobozená slova. Praha: Torst, 1995, 575 s. ISBN 80-85639-59-9.]
  • KRÁLÍK, Oldřich. V příšeří české protohistorie: kus metodologie a polemiky. Vyd. 1. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1969, 200 s. (Edice: Acta Universitatis Palackianae Olomucensis.)
  • Nejstarší legendy přemyslovských Čech. [Uspořádal, předmluvu a poznámky napsal Oldřich Králík.] Praha: Vyšehrad, 1969, 224 s.: obr. příl.
  • KRÁLÍK, Oldřich. Labyrint dávných dějin českých. 1. vyd. Praha: Vyšehrad, 1970, 155 s.
  • KRÁLÍK, Oldřich. Filiace vojtěšských legend. 1. vyd. Praha: Academia, 1971, 233 s.
  • KRÁLÍK, Oldřich. Nejstarší rodokmen české literatury. Vyd. 1. Praha: Československý spisovatel, 1971, 115 s.
  • KRÁLÍK, Oldřich. Archetyp zádonštiny. 1. vyd. Olomouc: Filosofická fakulta University Palackého, 1972, 174 s. (Edice: Spisy Filosofické fakulty Univerzity Palackého. Rossica Olomucensia.)
  • KRÁLÍK, Oldřich. První řada v díle Karla Čapka. 1. vyd. Ostrava: Profil, 1972, 209 s.
  • KRÁLÍK, Oldřich. Kosmova kronika a předchozí tradice. Praha: Vyšehrad, 1976, 269 s.
  • FICEK, Viktor a KRÁLÍK, Oldřich. Kapitoly o Petru Bezručovi. Ostrava: Profil, 1978, 272 s.
  • KRÁLÍK, Oldřich. Osvobozená slova. [Výbor prací, uspořádal Jiří Opelík.] Praha: Torst, 1995, 575 s. ISBN 80-85639-59-9.
  • KRÁLÍK, Oldřich. Platnosti slova: (studie a kritiky). Vyd. 1. Olomouc: Periplum, 2001, 489 s. ISBN 80-902836-5-9.
  1. a b c MZA Brno – Matrika narození, Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Kroměříži, sign. 10015, folium 345.
  2. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 1958-05-03]. Identifikátor záznamu 139837 : Měšťanský dům. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  3. http://www.slovnikceskeliteratury.cz/showContent.jsp?docId=23
  4. Lexikon české literatury: osobnosti, díla, instituce. Svazek 2/II (K–L). Vyd. 1. Praha: Academia, 1993; str. 919–922.
  5. Ocenění Ministerstva kultury pamětní medailí ke 100. výročí narození Otokara Březiny. Bulletin Společnosti Otokara Březiny. 09.2018, roč. 2018, čís. 72, s. 16. 
  6. Nový zákon. Sýkorův překlad v revisi Hejčlově k tisku upravil, rozčlenil, úvody a poznámkami opatřil Dr. Rudolf Col. Velehrad, nakladatelství dobré knihy v Olomouci, L. P. 1947. [Na str. 8 se uvádí, že po stránce jazykové mj. pomáhal univ. doc. PhDr. Oldřich Králík.]
  7. FORST, Vladimír a kol., Lexikon české literatury: osobnosti, díla, instituce. Svazek 2/II (K–L). Vyd. 1. Praha: Academia, 1993; str. 919–922.
  8. KRÁLÍK, Oldřich. Osvobozená slova. 1. vyd. Praha: Torst, 1995. 575 s. ISBN 8085639599, ISBN 9788085639599. OCLC 34361656 S. 511–569. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]