Oldřich Blecha

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Oldřich Blecha
Oldřich Blecha
Narození 4. dubna 1892
Plzeň, Čechy
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 14. srpna 1951 (ve věku 59 let)
Plzeň
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povolání hudební skladatel, varhaník a folklorista
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Oldřich Blecha (4. dubna 1892 Plzeň[1]14. srpna 1951 Plzeň) byl český hudební skladatel a sběratel lidových písní.

Život[editovat | editovat zdroj]

Pocházel z hudební rodiny. Jeho otec byl kapelník a všestranný hudebník. Vystudoval varhanické oddělení Pražské konzervatoře (v roce 1912). Jeho učiteli byli mj. Karel Stecker, Josef Klička a Vítězslav Novák.

Po absolvování konzervatoře přijal místo učitele hudby a hry na klavír v CharkověRusku. Kromě toho konal veřejné klavírní a varhanní koncerty. Po vypuknutí první světové války se přihlásil do Československých legií, kde působil v tzv. Hudebním komandu. Byla to zvláštní jednotka složená z hudebníků, která koncertovala pro vojáky i pro širokou veřejnost v mnoha ruských městech.

Do vlasti se vrátil až roku 1921. Stal se zakladatelem Hudebního uměleckého klubu v Plzni, který si vzal za úkol pečovat o hudební vzdělanost široké veřejnosti. Pořádal koncerty, přednášky s hudební tematikou a vyvíjel publikační činnost.

S manželkou, zpěvačkou Marií Rubriciusovou, založil soukromou hudební školu. Ze zdravotních důvodů musel v roce 1928 ukončit pedagogickou i veřejnou činnost. Zakoupil zámek v Příchovicích a hodlal tam vybudovat rekreační zařízení pro české skladatele. Pokus však skončil katastrofálním finančním neúspěchem.

Lidové písně začal Blecha systematicky sbírat v okolí Plzně od jara 1941. V období po atentátu na Heydricha, však gestapo tuto činnost zakázalo. Skladatel se pak věnoval systematickému zpracovávání sebraných písní. Některé opatřil klavírním doprovodem nebo provedl jejich sborovou úpravu. 150 písní harmonizoval a připravil k vydání.

Celkem zaznamenal a katalogizoval na 2000 písní. Jeho hlavním cílem bylo zaznamenat zejména ty písně, které dosud nebyly zveřejněny. Užší výběr splňující toto kritérium zahrnuje 356 nápěvů.

Jeho vlastní tvorba ve válečných a poválečných letech stagnovala, snad i proto, že se nesetkala s příznivým přijetím. Po Únoru 1948 zcela podlehl socialistické rétorice a jeho skladby jsou poplatné té době.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Těžiště díla Oldřicha Blechy je v jeho činnosti sběratelské. Byl patrně jedním z posledních sběratelů, kterému se podařilo zachytit mizející svět písní našeho venkova.

Složil kolem 150 skladeb. Jeho tvorba obsahuje všechny skladebné formy, ale nejpočetnější je dílo vokální a klavírní. Pokusil se i operu.

Komorní a orchestrální hudba[editovat | editovat zdroj]

  • V nejistotě (klavír)
  • Probuzení jara, op. 10 (klavír)
  • Šest večerních nálad, op. 24 a 28 (1912) (klavír)
  • O naší lásce, op. 17 (cyklus písní)
  • Pochod Srbů, op. 20 pro symfonický orchestr
  • Pochod České družiny (pro vojenský orchestr)
  • Anglický pochod (pro vojenský orchestr)
  • Nad hroby (klavírní cyklus – 1919)
  • Přízrak noci (symfonická báseň)
  • Jazzové skladby (klavír – 1932)

Melodramy[editovat | editovat zdroj]

Jevištní díla[editovat | editovat zdroj]

  • Její kapitán, op. 88 (opereta – 1930)
  • Ať žije prohibice, op. 91 (opereta – 1931)
  • Žena diplomat, op. 93 (opereta – 1932)
  • Juditha (opera podle románu Adolfa Hoffmeistra; zůstala nedokončena)
  • Moře a pevnina (balet)
  • Pohádka Hellady (balet)
  • Tanec Tahiťanek (balet)
  • Hymnus o slunci (balet)

Úpravy národních písní[editovat | editovat zdroj]

  • Kytička národních písní, op. 109 a op. 116 (dětské sbory)
  • Jihoslovanské národní písně pro sólový hlas a klavír, op. 121 (1938)
  • Plzeňské vánoční koledy, op. 128
  • Plzeňské písničky, op. 130 (1942)

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Československý hudební slovník I (A–L), 1963, SHV, Praha
  • Romana Feiferlíková: Oldřich Blecha-učitel hudby, skladatel a sběratel lidových písní. Olomouc 2007, s. 15–24, ISBN 80-244-1492-9
  • Romana Feiferlíková: Oldřich Blecha a jeho místo v kulturním životě v Plzni v 1. polovině 20. století. Webová konference Ostrava
  • Romana Feiferlíková: Oldřich Blecha a lidová píseň Plzeňska, PF UP Olomouc, 2008, 320 stran
  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 5. sešit : Bi-Bog. Praha: Libri, 2006. 478-585 s. ISBN 80-7277-309-7. S. 565. 

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]