Přeskočit na obsah

Okáč medyňkový

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxOkáč medyňkový
popis obrázku chybí
Stupeň ohrožení podle IUCN
téměř ohrožený
téměř ohrožený[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenčlenovci (Arthropoda)
Třídahmyz (Insecta)
Řádmotýli (Lepidoptera)
Čeleďbabočkovití (Nymphalidae)
Podčeleďokáči (Satyrinae)
Binomické jméno
Hipparchia fagi
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Okáč medyňkový (Hipparchia fagi) je denní motýl z podčeledi okáči (Satyrinae).

Motýli dosahují délky předního křídla až 40 milimetrů, a proto jsou větší než průměr. Samice se však zdají být větší než samci. Tmavá křídla mají světlejší pás, ve kterém lze vidět jednu nebo dvě oční skvrny. Spodní strana je kontrastnější. U samic se barva občas změní na žlutou. Barvy slouží jako maskování: když tito motýli sedí na kmeni stromu se složenými křídly, lze je jen těžko rozeznat. Stejně jako mnoho jiných druhů žijících v lesích je motýl velmi plachý.

Podobné druhy

[editovat | editovat zdroj]

Tento druh je ve starší literatuře uváděn jako Satyrus hermione. V nejnovější literatuře je velmi podobný Hipparchia alcyone označován jako Hipparchia hermione .

  • Hipparchia hermione Linnaeus, 1764. Souhrn velmi zmatené taxonomie lze nalézt v Lepiforum [2] .

Motýli letají v jedné generaci, v závislosti na zeměpisné poloze, od začátku června do poloviny září.

Životní prostředí

[editovat | editovat zdroj]

Okáč medyňkový žije na pasekách v teplých listnatých lesích a na okrajích suchých luk až do výšky 1 000 metrů. V Německu je druh částečně ohrožen vyhynutím:

Způsob života

[editovat | editovat zdroj]

Mezi živné rostliny patří trávy, jako je sveřep vzpřímený ( Bromus erectus ). Housenky jsou aktivní v noci. Jsou pestrobarevné a mají jemné pruhy, díky nimž jsou téměř neviditelné.

Areál rozšíření

[editovat | editovat zdroj]

Okáč medyňkový je rozšířen mimo jiné v v severním Španělsku, Aragonii a Katalánsku. Vyskytuje se také ve střední, jižní a východní Francii a sporadicky ve střední Francii. Jeho areál rozšíření se rozprostírá přes jihozápadní Německo (Kaiserstuhl), jižní Polsko, Itálii se Sicílií, Balkán a Řecko včetně Lefkady a Korfu. Tento druh není zastoupen v severním Německu, evropské části Turecka a téměř na všech středomořských ostrovech. Motýly lze nalézt v namořských výškách od 50 do 1 800 metrů, ale většinou se vyskytují na místech pod 1 000 metrů. V Česku se vyskytuje převážně na jižní Moravě (pozorování okáče medyňkového v ČR)

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Großer Waldportier na německé Wikipedii.

  1. The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03].
  2. Kleiner Waldportier, Anmerkungen zu Taxonomie/Nomenklatur

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Tagfalter. 2. Spezieller Teil: Satyridae, Libytheidae, Lycaenidae, Hesperiidae. In: Günter Ebert, Erwin Rennwald (Hrsg.): Die Schmetterlinge Baden-Württembergs. 1. Auflage. Band 2. Ulmer, Stuttgart (Hohenheim) 1991, ISBN 3-8001-3459-4.
  • Hans-Josef Weidemann: Tagfalter: beobachten, bestimmen. Naturbuch-Verlag, Augsburg 1995, ISBN 3-89440-115-X.
  • Kleiner Waldportier, Anmerkungen zu Taxonomie/Nomenklatur
  • Bundesamt für Naturschutz (Hrsg.): Rote Liste gefährdeter Tiere Deutschlands. Landwirtschaftsverlag, Münster 1998, ISBN 3-89624-110-9.
  • Tom Tolman, Richard Lewington: Die Tagfalter Europas und Nordwestafrikas. Franckh-Kosmos, Stuttgart 1998, ISBN 3-440-07573-7.
  • Manfred Koch, Wolfgang Heinicke: Wir bestimmen Schmetterlinge. 3. Auflage.Neumann, Radebeul 1991, ISBN 3-7402-0092-8 .

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]