Okáč bělopásný

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxOkáč bělopásný
alternativní popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenčlenovci (Arthropoda)
Podkmenšestinozí (Hexapoda)
Třídahmyz (Insecta)
Podtřídakřídlatí (Pterygota)
Řádmotýli (Lepidoptera)
Čeleďbabočkovití (Nymphalidae)
Binomické jméno
Hipparchia hermione
Linnaeus; 1764
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Okáč bělopásný (Hipparchia hermione) je tmavohnědý denní motýl s bíložlutými pásky na předních křídlech. Velmi se podobá okáči medyňkovému. Patří do čeledi babočkovití. Vyskytuje se v jižní a východní Evropě, hlavně ve Španělsku, Francii, Itálii, Litvě a na Ukrajině. V České republice a skoro v celé střední Evropě je kriticky ohroženým druhem. V roce 2020 byl pozorován ve Vltavském kaňonu (pozorování okáče bělopásného v ČR).

Popis[editovat | editovat zdroj]

Okáč bělopásný je tmavohnědý denní motýl, na obou křídlech má široké běložluté pásky, na středních křídlech subapikální očko s bílým středem a drobné očko uprostřed bílé pásky. U samce na líci předních křídel se nachází tmavý pruh, na rubu křídel hnědé vnitřní a světlé vnější pole s bílou páskou. Rozpětí křídel je 52 až 58 mm.[1] Samci jsou více teritoriální než samice a jsou i lepšími letci. Obě pohlaví sají nektar na mateřídouškách, láká je i lidský pot a různé rozkládající se ústrojné látky.[2]

Vajíčko okáče bělopásného je kulovitého tvaru, mléčně bílé barvy. Housenka je bělookrová až hnědě béžová s výrazným středním pruhem.[2]

Okáč bělopásný je jednogenerační druh s dobou letu od konce června do půlky srpna.[3][4]

Vývoj[editovat | editovat zdroj]

Samice kladou svá vajíčka na slunná místa poblíž živné rostliny.[5] Vajíčka jsou uchycena na listech trav, na různých druzích rostlin a nebo na kůře dřevin blízko u země. Vývoj housenky se uskutečňuje na několika druzích kostřav, například na kostřavě ovčí (Festuca ovina), červené (Festuca rubra) nebo žlábkované (Festuca rupicola). Kuklí se v řídkém kokonu uvnitř travních trsů.[6]

Biotop[editovat | editovat zdroj]

Okáč bělopásný se vyskytuje v nížinách a na horách (do 1600 m n. m.).[2] Obývá řídké lesy, především na skalách. Lze jej nalézt i v řídkých písčitých borech. Dále dokáže přežít i na širokých slunných průsecích okolo železnic a u lesních cest, na prosekávaných pásech pod elektrickým vedením a v lesostepích.

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Vyskytuje se především v jižní a jihovýchodní Evropě, konkrétně na území Španělska, Francie, Itálie, Švýcarska, Rakouska, Litvy a západní Ukrajiny.[4] Izolované populace jsou i na severu Evropy například v Norsku. V České republice se dříve vyskytoval v nížinách a pahorkatinách Čech (Polabí a Povltaví). V posledních letech byl mapován v kaňonu Vltavy podél Kamýku nad Vltavou, kde probíhá každoroční mýcení invazivních křovin a pasení koz.[7]. Na Moravě se vyskytuje pouze v oblasti vátých písků na jihovýchodě.

Ohrožení[editovat | editovat zdroj]

V České republice a celé střední Evropě je okáč bělopásný jeden z nejohroženějších druhů. V České republice je zařazen do Červeného seznamu jako kriticky ohrožený. Důvodem je změna lesnického hospodaření. Současné lesy jsou oproti dřívějším lesům strukturně i věkově homogennější a tmavší.[5] Okáč bělopásný, tak jako i jiné druhy, je vázaný na světlé lesy.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Živa – Podaří se zachránit okáče bělopásného? (David Novotný, Martin Konvička). ziva.avcr.cz [online]. [cit. 2021-04-20]. Dostupné online. 
  2. a b c Motýli a housenky střední Evropy. Vyd. 1. vyd. Praha: Academia volumes <1-4> s. Dostupné online. ISBN 978-80-200-1571-6, ISBN 80-200-1571-X. OCLC 825392576 [cit. 2021-04-20]. 
  3. LAFRANCHIS, Tristan. Butterflies of Europe : new field guide and key. Paris: Diatheo 351 s. Dostupné online. ISBN 2-9521620-0-X, ISBN 978-2-9521620-0-5. OCLC 60644480 [cit. 2021-04-20]. 
  4. a b TOLMAN, Tom. Butterflies of Europe. Princeton, N.J.: Princeton University Press 320 s. Dostupné online. ISBN 0-691-09074-2, ISBN 978-0-691-09074-0. OCLC 49235257 [cit. 2021-04-20]. 
  5. a b ČÍŽEK, Oldřich. Denní motýli v Ústeckém kraji : síťový atlas rozšíření. Ústí nad Labem: [s.n.] 403 s. Dostupné online. ISBN 978-80-88140-23-8, ISBN 80-88140-23-4. OCLC 1107841485 [cit. 2021-04-20]. 
  6. Motýli České republiky : rozšíření a ochrana = Butterflies of the Czech Republic : distribution and conservation. Praha: Společnost pro ochranu motýlů 2 volumes (857 pages) s. Dostupné online. ISBN 80-903212-0-8, ISBN 978-80-903212-0-5. OCLC 54861662 [cit. 2021-04-20]. 
  7. Casopis.ochranaprirody.cz: Paprsek naděje pro okáče bělopásného (10/2021)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]