Nypa fruticans

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxNypa fruticans
alternativní popis obrázku chybí
Nypa fruticans
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída jednoděložné (Liliopsida)
Řád arekotvaré (Arecales)
Čeleď arekovité (Arecaceae)
Rod nypa[2] (Nypa)
Binomické jméno
Nypa fruticans
Wurmb, 1779
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Nákres květenství a plodenství nypy

Nypa fruticans je druh palmy a jediný zástupce rodu nypa i podčeledi Nypoideae. Je to bezkmenná středně mohutná palma se zpeřenými listy, vytvářející husté porosty. Květenství mají unikátní stavbu. Plody jsou stěsnané do kulovitého plodenství. Nypa je charakteristický druh mangrovových porostů s bahnitou půdou. Vyskytuje se v tropické Asii a Austrálii.

Nypa má mnohostranné využití. Listy jsou sklízeny jako významná střešní krytina, ze sladké šťávy se vyrábí cukr a alkohol, plody jsou jedlé.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Nypa fruticans je jednodomá bezkmenná palma vytvářející husté porosty. Stonek je plazivý, vidličnatě větvený, až 60 cm tlustý a většinou ukrytý pod povrchem bahna. Kořeny vyrůstají ze spodní části stonku. Listová růžice je složena ze 3 až 15 rozměrných, ztuha vzpřímených, zpeřených, reduplikátních listů. Listy dosahují celkové délky až 9 metrů, řapík je až 4 metry dlouhý. Jednotlivé postranní listové segmenty jsou 50 až 130 cm dlouhé. Květenství má v rámci celé čeledi unikátní stavbu. Vyrůstá na tuhé stopce ze středu listové růžice, je celkově 30 až 120 cm dlouhé, na vrcholu nese hlávku samičích květů a po stranách klasy samčích květů. Je podepřené oranžovými listeny. Květy jsou jednopohlavné, s trojčetným okvětím rozlišeným na kalich a korunu. V samčích květech jsou 3 srostlé tyčinky. Samičí květy obsahují 3 nebo výjimečně 4 volné pestíky. Plody jsou uspořádané v nepravidelně kulovitém kompaktním plodenství velkém až 15 cm a vytvářejícím se z celé hlávky samičích květů. Jednotlivé plody jsou jednosemenné, promísené nedovyvinutými sterilními plody. Semena jsou široce vejcovitá, 4 až 7 cm dlouhá.[3][4][5]

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Nypa fruticans je charakteristický mangrovový druh, tvořící rozsáhlé porosty na mořských pobřežích tropů Starého světa. Je rozšířena od Indie po japonské ostrovy Rjúkjú a přes jihovýchodní Asii po východní Austrálii a Šalamounovy ostrovy. Rozsáhlé porosty jsou zejména na Borneu a na Sumatře. Druh roste v zasolené, měkké, bahnité půdě na stanovištích zaplavovaných přílivem, podél ústí pomalu tekoucích řek s brakickou vodou a příležitostně i na vlhkých a méně zasolených místech podél řek dále od pobřeží.[3][6] V 19. století byla tato palma zavlečena i do delty Nigeru v Africe.[7] Volně rostoucí zplanělé populace jsou i v Panamě a Francouzské Guyaně.[8]

Ekologické interakce[editovat | editovat zdroj]

Květy nypy jsou opylovány hmyzem a pravděpodobně též větrem. Mezi hlavní opylovače náležejí drobné mušky z čeledi octomilkovití (Drosophilidae) a malé druhy včel. Plody plavou na hladině a šíří se prostřednictvím vodních toků.[4][9]

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

Druh Nypa fruticans je řazen do samostatné monotypické čeledi Nypoideae. Od všech ostatních palem se výrazně odlišuje morfologií jak vegetativních tak i generativních částí.[4] Podle výsledků molekulárních fylogenetických studií představuje sesterskou vývojovou větev všech palem s výjimkou podčeledi Calamoideae.[10]

Prehistorie[editovat | editovat zdroj]

Rod má dlouhou historii a fosilní plody jsou známy již ze svrchní křídy.[8] Fosilní pozůstatky byly nalezeny v Asii, Austrálii, Americe i Evropě.[9]

Význam[editovat | editovat zdroj]

Nypa má značný hospodářský význam jako zdroj materiálu k výrobě střešní krytiny (došků). Z nařízlého květenství prýští hojná sladká šťáva, z níž se získává cukr a také se zkvašuje na alkoholické nápoje. Také se z ní získává ethanol používaný jako biopalivo. Výtěžnost na hektar je až 3x vyšší než u cukrové třtiny. Mladé plody obsahují sladký gelovitý endosperm, který se konzumuje buď čerstvý nebo se z něj vařením v sirupu připravují cukrovinky. Mladé výhony a růstové vrcholy (palmové zelí) jsou jedlé jako zelenina. Nemalý význam má tento druh také při stabilizaci bahnitých mořských břehů. V jihovýchodní Asii je tento druhy také využíván v domorodé medicíně.[7][6]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Červený seznam IUCN 2018.1. 5. července 2018. Dostupné online. [cit. 2018-08-10]
  2. SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3. 
  3. a b PEI, Shengji et al. Flora of China: Nypa [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. a b c Palmweb: Palms of the World Online [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. DOWE, John Leslie. Australian palms. Biogeography, ecology and systematics. [s.l.]: CSIRO Publishing, 2010. (anglicky) 
  6. a b LIM, T.K. Edible medicinal and nonmedicinal plants: Volume 1, fruits. [s.l.]: Springer, 2012. ISBN 978-90-481-8660-0. (anglicky) 
  7. a b eMonocot: Nypa Steck [online]. [cit. 2017-01-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-02-02. (anglicky) 
  8. a b HENDERSON, Andrew. Palms of Southern Asia. [s.l.]: Princeton University Press, 2009. ISBN 978-0-691-13449-9. (anglicky) 
  9. a b HOGARTH, Peter J. The biology of mangroves and seagrasses. [s.l.]: Oxford University Press, 2007. ISBN 978-0-19-856870-4. (anglicky) 
  10. ASMUSSEN, Cony B. et al. A new subfamily classification of the palm family (Arecaceae): evidence from plastid DNA phylogeny. Botanical Journal of the Linnean Society. 2006, čís. 151. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]