Přeskočit na obsah

Nynice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Nynice
Kaple svaté Kateřiny
Kaple svaté Kateřiny
Lokalita
Charaktervesnice
ObecHromnice
OkresPlzeň-sever
KrajPlzeňský kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel76 (2021)[1]
Katastrální územíNynice (4,29 km²)
PSČ330 06
Počet domů45 (2021)[2]
Nynice
Nynice
Další údaje
Kód části obce108391
Kód k. ú.708399
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nynice (německy Ninitz) jsou vesnice, část obce Hromnice ve východní části okresu Plzeň-sever v Plzeňském kraji. Leží čtrnáct kilometrů severovýchodně od Plzně. Katastrální území vsi měří 429,26 ha.[3]

Okolí vesnice bylo osídleno již v pravěku, jak dokládá nález rozsáhlého pohřebiště z období pozdní doby bronzové. Podle naleziště byla pojmenována tzv. nynická skupina, jejíž lid žil na území západních Čech v době 950/920–800 let před naším letopočtem.[4]

Ves je poprvé písemně připomínána k roku 1186, kdy Oldřich Drslavic z Litic odkázal část Nynic plaskému cisterciáckému klášteru. Protože však držel ves s bratry, byl odkaz napaden jeho bratrem Protivou. Spor vyřešil v roce 1216 až král Přemysl Otakar I., když odkaz klášteru potvrdil; na listině svědčil Heřman z Nynic, pravděpodobný majitel druhé části vsi. Jakmile řeholníci získali zbylé části vsi, ves zrušili a v potvrzení majetku kláštera papežem Inocencem IV. z roku 1250 jsou Nynice uváděny jen jako grangie.

Se změnou hospodaření kláštera ve 14. století byla ves opět obnovena – stalo se tak asi roku 1368, kdy byla vysazena zákupním právem. V té době byla asi zrušena klášterní grangie.

Klášter pronajal smlouvou z 1. srpna 1419 Nynice a další tři vsi Bedřichovi a Hanušovi z Kolovrat za 577,5 kop grošů, čímž začal rozpad klášterního panství dokonaný za husitský válek. V roce 1420 zapsal král Zikmund Nynice Petrovi z Chrástu, a tak není jisté, zda šlo o omyl nebo byla ves zastavována po částech.

Plaský opat Jan vyplatil od dědiců Kolovratů část vesnic a Nynice připojil zpět ke klášternímu panství. Zřejmě nikoliv celé, protože v roce 1516 postoupil Bohuslav Muchek z Bukova tři usedlosti jako úhradu svého dluhu. V roce 1533 připadají Nynice k augustiniánskému klášteru v Rokycanech, v roce 1575 byly Nynice s dalšími vesnicemi zrušeného kláštera vykoupeny samotným městem Rokycany, které je drželo až do konfiskace po porážce stavovského povstání. V roce 1623 se vrací do majetku plaského kláštera.

Na přelomu 17. a 18. století opat Ondřej Trojer a jeho nástupce Evžen Tyttl nechávají M. Kondela postavit na návsi vznosnou barokní kapli sv. Kateřiny. Klášter drží ves až do svého zrušení Josefem II. v roce 1785, Nynice přecházejí do správy náboženského fondu.

Přírodní poměry

[editovat | editovat zdroj]

Nynice na severu sousedí s Planou, na jihovýchodě za Berounkou s Darovou, na jihu s Kostelcem a na západě s Žichlicemi. Ves leží na hranici přírodního parku Horní Berounka, pod vsí funguje na Berounce přívoz.

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]
Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[5][6]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 260 254 234 263 256 222 202 148 134 103 98 77 58 68 76
Počet domů 56 35 38 37 40 38 42 48 79 36 32 31 35 32 45

Obecní správa

[editovat | editovat zdroj]

Při sčítání lidu v letech 1869–1985 Nynice byly samostatnou obcí, se kterým patřily nejprve do okresu Plzeň, ale v roce 1950 v okrese Plzeň-okolí a v letech 1961–1985 v okrese Plzeň-sever. Od 1. ledna 1986 jsou částí obce Hromnice v okrese Plzeň-sever. V letech 1961–1985 k obci patřila Planá.[7]

Nedaleko Nynic se nachází významné pravěké pohřebiště. Objevili jej cestáři pod vsí na jižním svahu malé terénní vlny na levém břehu Berounky. Na ploše 20 a bylo objeveno přibližně 200 hrobů. Průzkumem bylo dokázáno nepřetržité osídlení od pozdní doby bronzové až po začátek doby laténské.

  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.
  3. Územně identifikační registr ČR. Katastrální území Nynice [online]. 2013-01-01 [cit. 2015-05-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. 
  4. SKLENÁŘ, Karel; SKLENÁŘOVÁ, Zuzana; SLABINA, Miloslav. Encyklopedie pravěku v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Libri, 2002. 428 s. ISBN 80-7277-115-9. S. 237–238. 
  5. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  6. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  7. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 387, 426.  Archivováno 6. 3. 2024 na Wayback Machine.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • ROŽMBERSKÝ, Petr. Dvory plaských cisterciáků. Plzeň: P. Mikota, 1999. 48 s. ISBN 80-902692-1-4. S. 15–16. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]