Nourúz

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tradiční pohoštění při svátku Novruz

Nourúz (persky عید نوروز‎‎) je tradiční perský svátek na oslavu jarní rovnodennosti, vznikl před více než 3000 lety. Má souvislost se Zoroastrickými svátky.

Slaví se v Afghánistánu, Albánii, Ázerbájdžánu, Gruzii, Íránu, Severním Iráku a Turecku, dále v zemích Střední Asie - Kazachstánu, Kyrgyzstánu, Tádžikistánu, Turkmenistánu a Uzbekistánu a různé varianty toho svátku slaví Íránští a Turečtí lidé na Balkáně, v severní Číně, na Kavkaze, Krymu, v Indii, Iráku, Pákistánu a Sýrii.

Nourúz je první den jara, začátek kalendáře Bahá’í a Íránského kalendáře.

Slaví se obdobně jako v našich zemích Velikonoce. Přesněji řečeno, svátek Nourúz či Norúz (persky "Nový den") do jisté míry připomíná jakýsi mix čtyř klasických svátků, tak jak je známe v Česku: Mikuláš, Vánoce, Silvestr a Velikonoce. Zatímco červený novoroční skřítek Hajji Firuz (symbolizující znovuzrozený mladý nový rok) připomíná Čerta, Amu Norúz (Strýček Norúz) naopak jakéhosi zeleného Mikuláše. Jeho bílé vousy symbolizují starý rok. Zatímco Hajji Firuz zpívá a tančí, Strýček Norúz rozdává malé dárky dětem. Vánoce připomíná slavnostní tabule "Hafte Sin" (Sedm "S"), která by měla obsahovat sedm předmětů, jejichž jména začínají v perštině na "S". Oslava nového roku s přáteli nebo rodinou odkazuje na našeho Silvestra, byť oficiálně bez alkoholu. Velikonoce připomínají malovaná vajíčka, nebo čerstvě vypěstovaná tráva či výhonky zelené čočky. Tradičním přáním je věta "Sale no mobarak!" (persky "Rok nový požehnaný!"), nebo "Norúz mobarak!" ("Norúz požehnaný!").

Následující dva týdny po Norúzu mají Íránci obvykle volno; třináctý den se tradičně tráví mimo domov - například na pikniku s rodinou a přáteli. Svátek Norúz je v Íránu oficiálně slaven, nezávisle na islámském základu republiky.


Oslava svátku Nourúz v různých zemích[editovat | editovat zdroj]

Nourúz v Ázerbájdžánu[editovat | editovat zdroj]

V této zemi je Novruz nebo také Novruz bayramı nejstarší svátek. Překládá se jako "svátek jara". Ukazuje starověkou tradici oslavy lidí z Ázerbájdžánu. Je oslavován již od třetího tisíciletí, období starověkého Babylónu. Přípravy na něj trvají celý měsíc. Jde o čtyři úterky, z nichž každý má zvláštní jméno (úterý ohně, vody, země a větru). Uklízí se důkladně celý dům, pečou se sladké moučníky např. pachlava, šakerbura a gogal, barví se vajíčka, nechá se do misky naklíčit obilí, polévá se vodou apod.

Neuróz mezi Kurdy[editovat | editovat zdroj]

Pro Kurdy získal tento svátek hlavně ve 20. století na důležitosti. Vzhledem k politické situaci a jejich boje za nezávislost, se stal hlavně v Sýrii a Turecku znakem kurdského odboje. Slaví se v noci z 20. na 21. března tancem u velkých ohňů pod širým nebem. Hlavní legendou mezi Kurdy je příběh o porážce tyrana Dahaka (Zohak, Dahaq) kovářem Kaveh.

Název v jiných jazycích[editovat | editovat zdroj]


Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

(anglicky) Novruz na stránkách Bakupages.com