Rovnodennost
Rovnodennost (lat. aequinoctium) je okamžik, kdy je Slunce v rovině zemského rovníku, takže jeho paprsky dopadají na Zemi kolmo k její ose, souběžně s průřezy zemských rovnoběžek.[1] Rovnodennost nastává dvakrát do roka:
- 20. až 21. března, kdy střed obrazu Slunce na nebeské sféře prochází jarním bodem, a
- 22. až 23. září, kdy prochází podzimním bodem.
Březnová rovnodennost je na severní polokouli přechod z astronomické zimy do jara, a mluvíme tedy o jarní rovnodennosti, kdežto v září přechází léto v podzim a mluvme o rovnodennosti podzimní. Naproti tomu na jižní polokouli začíná jaro v září a podzim v březnu.
Popis rovnodenností
[editovat | editovat zdroj]- Rovnodennosti nemají vztah se vzdáleností Země od Slunce či polohou vůči apsidám dráhy Země.
- Jako astronomické jevy neurčují kalendářové přechody na letní čas a zpět, které se stanovují administrativně. Protože čas východu a západu Slunce se nemění symetricky, bývá to poslední neděli v březnu a v říjnu.
- Slunce o rovnodennosti vychází přesně na východě a zapadá na západě (ovšem horizont pohledu by musel být v nadmořské výšce 0 m nad Středozemním mořem). Na rovníku přechází v poledne přes nadhlavník.
- V den rovnodennosti Slunce osvěcuje oba zemské póly, kde se tak střídá polární den a noc.
- Slovo „rovnodennost“ naznačuje, že den by měl být stejně dlouhý jako noc. Jenže sluneční kotouč není bod a jeho paprsky se navíc v atmosféře ohýbají (refrakce), takže v den rovnodennosti je Slunce viditelné nad obzorem přibližně 12 hodin a 10 minut, pod obzorem je jen 11 hodin a 50 minut;[2] „skutečná“ světelná rovnodennost může být i o několik dní posunutá.[3]
Březnová rovnodennost
[editovat | editovat zdroj]- V Česku a na celé severní polokouli jde o jarní rovnodennost (na jižní polokouli je to podzimní rovnodennost).
- Nastává nejčastěji 20. března.
- Dříve nastávala často i 21. března, ale v 21. století to nastalo naposledy v roce 2011. Další výskyt bude až od roku 2102.[4][5]
- Vzácně může být i 19. března (poslední výskyt roku 1796,[6] příští výskyt 2048).[4][5]
- Na severním pólu Slunce vyjde – začíná polární den.
- Na jižním pólu Slunce zapadne – začíná polární noc.
- Průměrná denní teplota je 6,3 °C.[kde?]
Zářijová rovnodennost
[editovat | editovat zdroj]- V Česku a na celé severní polokouli jde o podzimní rovnodennost (na jižní polokouli je to jarní rovnodennost).
- Nastává obvykle 22. či 23. září.
- Vzácně může být i 21. září (poslední výskyt roku 643, příští výskyt 2092) nebo 24. září (poslední výskyt roku 1931, příští výskyt 2303).[6]
- Na severním pólu Slunce zapadne – začíná polární noc.
- Na jižním pólu Slunce vyjde – začíná polární den.
- Průměrná denní teplota je 14,6 °C[kde?] (přibližně o 8 stupňů vyšší než na jaře, což je teplotní hystereze).
Historie a význam
[editovat | editovat zdroj]V okolí slunovratu se délka dne mění velmi pomalu, a určit den slunovratu je proto obtížné. Naproti tomu rovnodennost lze s přesností jednoho dne určit daleko jednoduššími prostředky. Protože sluneční paprsky dopadají za rovnodennosti na zemský povrch kolmo k zemské ose, pohybuje se stín libovolného pevného bodu (například vrcholu jakékoli tyče) v průběhu dne po přímce (přesněji řečeno po rovnoběžce). Stačí tedy zaznamenat tři polohy stínu téhož bodu v průběhu dne, a pokud leží na přímce, je právě rovnodennost.[7]
Je proto pravděpodobné, že nejstarší kultury zakládaly svůj kalendář právě na rovnodennosti, která v některých kulturách určovala počátek roku. Tak je tomu například ve Starém zákoně (Ex 12, 2 (Kral, ČEP)), který ovšem zachoval i jinou tradici podzimního počátku roku. Na jarní rovnodennosti dodnes závisí i proměnné datum židovských i křesťanských Velikonoc.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Ottův slovník naučný, heslo Aequinoctium.
- ↑ SUCHAN, Pavel; KUBALA, Petr. Začátek astronomického jara, brzký termín Velikonoc a letní čas. www.astro.cz [online]. 2008-03-18 [cit. 2008-03-19]. Dostupné online.
- ↑ Na rovnodennost si ještě den a noc zcela rovné nejsou, to nastane o tři dny později. České Budějovice [online]. Český Rozhlas, 2021-09-22 [cit. 2021-09-22]. Dostupné online.
- ↑ a b Posledná jarná rovnodennosť 21.3.2011. www.rostv.sk [online]. [cit. 2014-03-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-03-13.
- ↑ a b HALÍŘ, Karel. Nastává jarní rovnodennost 2014. Astronomický informační server astro.cz [online]. Česká astronomická společnost, 2014-03-20 [cit. 2021-08-31]. Dostupné online.
- ↑ a b Začátky ročních dob od roku 1000 př. n. l. až do roku 2999 n. l.
- ↑ Podle pokusů ing. Z. Ministra bohatě stačí metrová tyč. J. Sokol, Čas a rytmus. 2. vyd. 2004, str. 79.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Ottův slovník naučný, heslo Aequinoctium. Sv. 1, str. 271
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu rovnodennost na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo rovnodennost ve Wikislovníku
Encyklopedické heslo Aequinoctium v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Začátky ročních dob od roku 1000 př. n. l. až do roku 2999 n. l.
