Přeskočit na obsah

Nosál červený

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxNosál červený
alternativní popis obrázku chybí
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídasavci (Mammalia)
Podtřídaplacentálové (Placentalia)
Řádšelmy (Carnivora)
Čeleďmedvídkovití (Procyonidae)
Rodnosál (Nasua)
Binomické jméno
Nasua nasua
(Linné, 1766)
Areál rozšíření
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nosál červený (Nasua nasua (Linné, 1766)) je medvídkovitá šelma. Má velmi dobře vyvinutý nos, kterým může otáčet až o 45° a prozkoumávat tak své okolí. Nejen čich, ale i ostatní smysly mají nosálové velice dobře vyvinuté: například smysl pro rovnováhu, využívá svůj ocas, který ji udržuje. Nosál je velice přizpůsobivým tvorem, je všežravec, žije v oblastech deštných pralesů, kde jsou velice tvrdé podmínky pro život.

Nosál červený se vyskytuje v Jižní Americe, v oblastech Venezuely a KolumbieArgentiny. Žije v listnatých a smíšených lesích. Zavlečen byl na Španělskou Mallorcu, kde je hlášeno i rozmnožování, a Velké Británie, kde bylo několik jedinců, uniklých z chovů, pozorováno ve volné přírodě.[1] Od roku 2016 je na evropském Seznamu invazních nepůvodních druhů s významným dopadem na Unii, z čehož mimo jiné vyplývá, že je v budoucnu nebude možné již v evropských zemích chovat.

Nosál červený se živí plody, hlízami, půdními živočichy, ptáky, jejich vejci a mláďaty. Je to všežravec.

Jeho délka těla je 35–69 cm, délka ocasu je 32–68 cm, výška v kohoutku je 27–30 cm a hmotnost je 3–7,7 kg.

Nosál červený se dožívá až 18 let. Samice je březí 77 dní a rodí v průměru 1 až 7 mláďat. Zpočátku jsou v hnízdě na stromě nebo v dutině, matka je kojí asi měsíc.

Zajímavosti

[editovat | editovat zdroj]
Nosál červený

Drsné podmínky mají za důsledek i jeho inteligenci, pro kterou ho chovaly tamní kmeny. Ochočovaly si povětšinou družné samice, které se ve volné přírodě pohybovaly ve smečkách i se svými mláďaty. Samci se mohli přiblížit ke skupině, pouze když samice byly březí (cca 77 dnů). Jinak samci po dovršení 2 roků života byli vyhnáni ze samičí smečky a pak žili osaměle. Pokud se samec pouze přiblíží, začnou samice hájit svá mláďata. Samci ovšem mezi sebou také cítí rivalitu, bojují o samice, jídlo i o teritorium. Nosálové jsou velice milá a bystrá zvířata, první kolonizátoři přijíždějící do Jižní Ameriky si je velice oblíbili.

Nosál červený se stává v poslední době i oblíbeným domácím mazlíčkem při chovu v bytě, protože se jedná o snadno ochočitelné a učenlivé zvíře.[2] Setkat se s ním můžete v mnoha českých zoologických zahradách, často zmiňovaný v médiích je např. chov nosálů v Zoo Tábor[3].

  1. The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02].
  2. Chov nosála [online]. [cit. 2015-11-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-08-09. 
  3. Nosály červené od divokých hrátek neodradí ani chladnější počasí [online]. [cit. 2015-11-02]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]