Nina Chruščovová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Nina Petrovna Chruščovová
Chruščovová v roce 1959
Chruščovová v roce 1959
Rodné jménoNina Petrovna Kucharčuk
Narození14. dubna 1900
Wasylów
Ruské carstvíRuské carství Ruské carství
Úmrtí13. srpna 1984 (ve věku 84 let)
Moskva
Sovětský svazSovětský svaz Sovětský svaz
Místo pohřbeníNovoděvičí hřbitov
Alma materSverdlovská komunistická univerzita
Akademie komunistického vzdělávání Naděždy Krupské
Povoláníprvní dáma
Politické stranyKomunistická strana Sovětského svazu
Communist Party of Western Ukraine
ChoťNikita Sergejevič Chruščov (1965–1971)
DětiSergej Nikitič Chruščov
Rada Nikitična Adžubej
Elena Mykytivna Evreinova(Khrushcheva)
PříbuzníNikita Sergejevič Chruščov (vnuk)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nina Petrovna Chruščovová, roz. Kucharčuková (rusky Нина Петровна Хрущёва, ukrajinsky Ні́на Петрі́вна Хрущо́ва, 14. dubna 1900 Wasylów13. srpna 1984 Moskva) byla ukrajinská politička a druhá manželka generálního tajemníka KSSS Nikity Chruščova.[1]

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Mládí a studia[editovat | editovat zdroj]

Nina Kucharčuková se narodila v dnes polské vesnici Wasylów. Její rodiče, Petro Vasyljovyč Kucharčuk a Kateryna Petrivna Bondarčuková, byli rolníci. Po dokončení tří let základní školy ve své vesnici se v roce 1912 zapsala do školy v Lublinu a poté do vyšší školy v Chelmu.

Nina Chruščovová se zpěvákem Frankem Sinatrou
zleva: Nikita Chruščov, Mamie Eisenhowerová, Nina Chruščovová, Dwight Eisenhower v roce 1959

Po začátku první světové války Kucharčuková přesídlila do Oděsy, kde studovala až do roku 1919 a pracovala jako sekretářka. V roce 1919 se přidala k bolševikům v Oděse. Kucharčuková mluvila plynně francouzsky, polsky, rusky, ukrajinsky i svým rodným lemkovským dialektem a stala se jednou z vůdkyň Ligy mladých komunistů v Oděse, tehdy obsazené Francouzi. Kucharčuková a Taras Franko, syn Ivana Franka, se poté připojili k haličskému stranickému úřadu, vytvořenému na příkaz Vladimíra Lenina, aby šířili komunistické myšlenky mezi ukrajinskou haličskou armádou. V červnu 1920 byla jmenována agitátorkou na polské frontě a stala se vedoucí odboru školství a ženského odboru Ústředního výboru Komunistické strany západní Ukrajiny. Později téhož roku byla Kucharčuková poslána do Moskvy, aby pokračovala ve studiu.[2]

Učitelka a politička[editovat | editovat zdroj]

V roce 1921 se stala učitelkou na škole komunistické strany v Bachmutu, ale brzy onemocněla tyfem a po uzdravení byla přemístěna do podobné školy v Doněcku. Tam v roce 1922 Kucharčuková potkala Nikitu Chruščova, s nímž strávila většinu svého zbývajícího života.[3] V roce 1926 byla Kucharčuková znovu poslána do Moskvy, aby zde studovala politickou ekonomii, a poté učila na stranické škole v Kyjevě. V Kyjevě v roce 1929 porodila dceru Radu, své první dítě s Chruščovem. Starala se také o Chruščovovy dvě děti z předchozího manželství, a když byl v roce 1930 Chruščov poslán do Moskvy, jela tam s ním. V Moskvě žila Kucharčuková s Chruščovovými rodiči a pracovala jako vůdce stranické buňky v továrně na lampy. V roce 1935 porodila jejich syna Sergeje a v roce 1937 dceru Elenu, která zemřela ve věku 35 let.

V roce 1938 byl Chruščov jmenován prvním tajemníkem Komunistické strany Ukrajiny a jeho rodina se vrátila do Kyjeva, ale jen o tři roky později byla evakuována do Samary kvůli německé invazi do Sovětského svazu.

První dáma SSSR[editovat | editovat zdroj]

Poté, co se v roce 1953 Nikita Chruščov stal nejvýše postaveným vůdcem Sovětského svazu, Kucharčuková vystupovala jako první dáma Sovětského svazu v pozici, která u předchozích sovětských vůdců neexistovala. Na rozdíl od svých předchůdkyň doprovázela Chruščova na jeho zahraničních cestách, účastnila se oficiálních akcí a byla de facto manažerkou Chruščovova soukromého života.[4]

Kucharčuková a Chruščov se oficiálně vzali až v roce 1965, poté, co byl Chruščov zbaven úřadu. Zbytek života strávila v Žukovce v Moskevské oblasti. Zemřela 13. srpna 1984 ve věku 84 let.[5]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Nina Petrovna Khruscheva na anglické Wikipedii.

  1. ZI︠A︡NʹKOVICH, Mikalaĭ.; ЗЯНЬКОВІЧ, Мікалай. Samye sekretnye rodstvenniki : [ėnt︠s︡iklopedii︠a︡ biografiĭ]. Moskva: [s.n.] 510 pages s. Dostupné online. ISBN 5-94850-408-5, ISBN 978-5-94850-408-7. OCLC 58799426 
  2. Nikita Chruščov. web.archive.org [online]. 2014-12-22 [cit. 2022-12-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-12-22. 
  3. Гуманитарный портал. gtmarket.ru [online]. [cit. 2022-12-07]. Dostupné online. 
  4. Cold War First Lady Nina Khrushcheva Sends a Message for World Peace | WNYC | New York Public Radio, Podcasts, Live Streaming Radio, News. WNYC [online]. [cit. 2022-12-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. KREBS, Albin. NINA KHRUSHCHEV IS DEAD AT 84; WIDPW OF FORMER SOVIET LEADER. The New York Times. 1984-08-22. Dostupné online [cit. 2022-12-07]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]