Šanta hroznovitá

Šanta hroznovitá
	Šanta hroznovitá (Nepeta racemosa)
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae);
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta);
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta);
Třída	vyšší dvouděložné (Rosopsida);
Řád	hluchavkotvaré (Lamiales);
Čeleď	hluchavkovité (Lamiaceae);
Rod	šanta (Nepeta);
Binomické jméno
	Nepeta racemosa; Lam., 1785
Synonyma
	Nepeta mussinii;
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Šanta hroznovitá (Nepeta racemosa) je středně vysoká, modrofialově kvetoucí vytrvalá květina, druh ze širokého rodu šanta, která bývá používána v okrasném zahradnictví. Pochází ze suchých, horských, travnatých strání z Malé Asie, Kavkazu i severních pohoří Íránu a v Evropě i Severní Americe začala být používána jako okrasná rostlina. Při pěstování zplaňuje a dostává se do místní volné přírody.

Ekologie

Nejlépe roste na plném slunci na průměrně suché a dobře propustné půdě. Ve své domovině se vyskytuje na kamenitých loukách a svažnatých terénech až do nadmořské výšky okolo 2000 m. Objevuje se i poblíž lidských sídel a zahrad, v opuštěných lomech a pískovnách, na skládkách i smetištích. Je obvykle dobře mrazuvzdorná.

Rostliny raší poměrně brzy, v únoru neb březnu a kvetou od května do srpna. Opylovány jsou převážně motýly.

Popis

Vytrvalá, na bázi dřevnatějící rostlina s vícerými, 15 až 40 cm vysokými lodyhami porostlými měkkými, šedými chlupy. Tenké lodyhy, rostoucí z hustých, polokulovitých trsů, jsou poléhavé až vystoupavé, mívají 10 až 15 internodií a na průřezu jsou oblé a slabě hranaté. Porostlé jsou našedlými, vstřícnými, krátce řapíkatými listy, jež dosahují délky 2 až 3 cm a šířky 2 až 2,5 cm. Listové čepele s výraznou žilnatinou jsou okrouhle vejčité, u báze srdčité a po obvodě vroubkované a oboustranně pýřité; po rozemnutí jsou velmi aromatické.

Modré, voňavé oboupohlavné květy s kratičkými stopkami a listeny podobnými listům vytvářejí 3 až 15 cm dlouhá květenství. Jsou to 5 až 8květé, jednostranné, válcovité lichoklasy. Souměrný, pýřitý kalich je 6 mm dlouhý, má zakřivenou trubku a horní lístky delší a širší než spodní. Dvoupyská, modrá, nálevkovitá koruna s tmavšími skvrnami bývá dlouhá asi 12 mm, horní dvoulaločný pysk má plochý a spodní trojlaločný miskovité klenutý. Prašníky na dlouhých nitkách ční z koruny. Ploidie druhu je 2n = 18. Plodem je černohnědá, široce elipsoidní, asi 2 mm dlouhá bradavčitá tvrdka. Rostliny se mohou rozmnožovat semeny, řízkováním nebo dělením trsů.

Význam

Tyto trvalky bývají v zahradní krajinářské tvorbě používány hlavně do skupin a trvalkových záhonů. Jsou vhodné hlavně pro suché a městské prostředí, spolehlivě se jim daří na vhodném stanovišti i ve veřejné zeleni, protože jsou nenáročné na kvalitu půdy i celoroční ošetřování. Lze ji pěstovat i v nádobách a mobilní zeleni.

Pro rozšíření možnosti harmonických barevných kombinací byly vyšlechtěny kultivary s odlišně zbarvenými květy. Jsou to např. fialově modrý 'Blauknirps', levandulově modrý 'Superba', velkokvětý modrý 'Blue Wonder' nebo s bílými květy 'Snowflacke'.

Ze šanty hroznovité je také vyšlechtěn hodně používaný, neplodný kříženec šanta zkřížená (Nepeta ×faassenii), cenná trvalka kvetoucí dvakrát ročně.^[1]^[2]^[3]^[4]

Pěstování

Je velmi nenáročná. Preferuje spíše plné slunce, ale snáší polostín. Půda by měla být propustná, přiměřeně vlhká, ale snáší dobře přísušky.^[5] Ideální je neutrální nebo zásaditá, i vápenitá půda. Není vhodná vyšší vlhkost půdy (mokro, zamokřená půda) během zimy. Půda může být kyselá, neutrální nebo alkalická, s obsahem vápníku, i kamenitá nebo jílovitá. Než doroste do optimální velikosti trsu, trvá i 2-5 let.^[6]

Rostliny se mohou rozmnožovat semeny, řízkováním bylinnými řízky nebo dělením trsů. Je popisováno, že může být poškozována slimáky a padlím.^[4] Květiny jsou během květu atraktivní pro motýly.^[5]

Při přípravě na zazimování zahrady lze suché trsy smolničky sestřihnout, ale nezbytnost takové úpravy závisí na kompozici zahrady. V přírodní zahradě mohou být přirozeně i během chladné poloviny roku ojíněnou zimní dekorací.

Galerie

Šedě pýřité listy
Rozkvetlý záhon
Květenství
Kříženec Nepeta x faassenii (pro srovnání)

Reference

↑ HOSKOVEC, Ladislav. BOTANY.cz: Šanta hroznovitá [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 23.08.2012 [cit. 2015-06-18]. Dostupné online.
↑ KUŤKOVÁ, Tatiana. Trvalky v zahradní a krajinářské architektuře: Nepeta [online]. Zahradnická fakulta, Mendelova univerzita, Brno, rev. 2007 [cit. 2015-06-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-05-30.
↑ BERTOVÁ, Lydia; GOLIAŠOVÁ, Kornélia. Flóra Slovenska V/1: Kocúrnik Mussinov [online]. VEDA, Vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied, Bratislava, SK, 1993 [cit. 2015-06-18]. S. 300. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-06-19. ISBN 80-224-0349-0. (slovensky)
↑ ^a ^b Plant Finder: Nepeta racemosa [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO, USA [cit. 2015-06-18]. Dostupné online. (anglicky)
↑ ^a ^b Nepeta racemosa ‘Walker’s Low’ [online]. perennials.com. Dostupné online.
↑ Nepeta racemosa [online]. RHS. Dostupné online.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu šanta hroznovitá na Wikimedia Commons

[1] HOSKOVEC, Ladislav. BOTANY.cz: Šanta hroznovitá [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 23.08.2012 [cit. 2015-06-18]. Dostupné online.

[2] KUŤKOVÁ, Tatiana. Trvalky v zahradní a krajinářské architektuře: Nepeta [online]. Zahradnická fakulta, Mendelova univerzita, Brno, rev. 2007 [cit. 2015-06-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-05-30.

[3] BERTOVÁ, Lydia; GOLIAŠOVÁ, Kornélia. Flóra Slovenska V/1: Kocúrnik Mussinov [online]. VEDA, Vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied, Bratislava, SK, 1993 [cit. 2015-06-18]. S. 300. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-06-19. ISBN 80-224-0349-0. (slovensky)

[:0-4] Plant Finder: Nepeta racemosa [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO, USA [cit. 2015-06-18]. Dostupné online. (anglicky)

[:1-5] Nepeta racemosa ‘Walker’s Low’ [online]. perennials.com. Dostupné online.

[6] Nepeta racemosa [online]. RHS. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]