Přeskočit na obsah

Na letišti

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Zdroje k infoboxu
Zdroje k infoboxu
Přírodní památka
Na letišti
IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu)
Přírodní památka Na letišti
Přírodní památka Na letišti
Základní informace
Vyhlášení4. července 1956
VyhlásilKrajský úřad Zlínského kraje
Nadm. výška184–184 m n. m.
Rozloha2,66 ha[1][2]
Poloha
StátČeskoČesko Česko
OkresZlín
UmístěníOtrokovice
Souřadnice
Na letišti
Na letišti
Další informace
Kód262
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přírodní památky v Česku

Na letišti je přírodní památka na jihozápadním okraji města Otrokovice v okrese Zlín. Oblast spravuje Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Jedná se slepé rameno řeky Moravy. Nachází se 1,5 km jihozápadně od železniční stanice v Otrokovicích, na jejichž katastrálním území se chráněné území nachází. Byla vyhlášena 4. července 1956 jako státní přírodní rezervace, 6. února 1997 byla přehlášena na přírodní památku. Předmětem ochrany jsou druhy vodních rostlin a živočichů.

Geologie a půdy

[editovat | editovat zdroj]

Rameno je pozůstatkem původního říčního meandru, který byl oddělen při regulaci řeky. Na dně ramene je mocná vrstva bahna a detritu. Čistota vody je na úrovni horší alfa - mezosaprobity, jak tomu nasvědčuje hojný výskyt živočišných bioindikátorů pijavice hltanovky bahenní (Erpobdella octoculata) a korýška berušky vodní (Asellus aquaticus).

Hlavním důvodem pro vyhlášení státní přírodní rezervace (SPR) byl bohatý výskyt kotvice plovoucí (Trapa natans), která byla zařazena mezi kriticky ohrožené druhy ČR. Její populace ještě v 80. letech 20. století čítala okolo 300 exemplářů. Tato a další plovoucí rostliny byla rybáři postupně odstraněna, aby nepřekážela při rybolovu. Z vodních rostlin se zde dosud (2020) vyskytuje závitka mnohokořenná (Spirodela polyrhiza), voďanka žabí (Hydrocharis morsus-ranae), závitka mnohokořenná (Spirodela polyrhiza), lakušník vodní (Batrachium aquatile) a rdest kadeřavý (Potamogeton crispus). Také tyto rostliny jsou na ústupu.

Ze vzácnějších rostlin v břehovém porostu, zde najdeme kosatec žlutý (Iris preudacorus), šmel okoličnatý (Butomus umbelatus), kruštík polabský (Epipactis albiens), zevar vzpřímený (Sparganium erectum), žabník jitrocelový (Alisma plantago-aquatica), šťovík koňský (Rumex hydrolapathum), šípatka vodní (Sagittaria sagittifolia), chrastice rákosovitá (Phalaris arundinacea), zblochan vodní (Glyceria maxima), sítina rozkladitá (Juncus effusus), nadmutice bobulnatá (Cucubalus baccifer), vrbina obecná (Lysimachia vulgaris) a další. Na mělčinách převažuje rákos obecný (Phragmites australis)

Ve stromovém a keřovém patře zde převažují vrba bílá (Salix alba), trnka obecná (Prunus spinosa), bez černý (Sambucus nigra), brslen evropský (Euonymus europaeus) a chmel otáčivý (Humulus lupulus).

V roce 1994 zde byl proveden zoologický průzkum, který byl zaměřen na vodní brouky. Z této skupiny zde bylo zjištěno 51 druhů. Na lokalitě se vedle běžných a široce rozšířených druhů stýkají prvky teplomilné fauny vodomil (Hydrochara flavipes) s představiteli zvířeny severnějších oblastí potápník (Hydaticus modestus). K významnějším nálezům patří i potápník (Graphoderus austriacus).

Z obojživelníků zde byly zjištěny následující druhy: čolek obecný (Triturus vulgaris), kuňka obecná (Bombina bombina), ropucha obecná (Bufo bufo), ropucha zelená (Bufo viridis) a skokan zelený (Pelophylax esculentus).

Z plazů zde najdeme užovku obojkovou (Natrix natrix).

  1. Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19].
  2. Nationally designated areas (CDDA). Dostupné online. [cit. 2021-06-26].

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]