Rdest kadeřavý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxRdest kadeřavý
alternativní popis obrázku chybí
Rdest kadeřavý (Potamogeton crispus)
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída jednoděložné (Liliopsida)
Řád žabníkotvaré (Alismatales)
Čeleď rdestovité (Potamogetonaceae)
Rod rdest (Potamogeton)
L.
Binomické jméno
Potamogeton crispus
L.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rdest kadeřavý (Potamogeton crispus L.) je druh jednoděložných rostlin z čeledi rdestovité (Potamogetonaceae).

Popis[editovat | editovat zdroj]

Jedná se vodní rostlinu s tenkým oddenkem[2], přezimuje pomocí turionů[3]. Patří mezi tzv. širokolisté rdesty. Lodyha je až 200 cm dlouhá, čtyřhranná a smáčklá, celá rostlina i s listy bývá často hnědě zbarvená. Listy jsou jednoduché, jen ponořené, přisedlé, střídavé, čepele jsou podlouhle čárkovité až čárkovitě kopinaté, asi 2-6 cm dlouhé a asi 5-11 mm široké, pětižilné (vzácněji trojžilné)[2],[4]. Čepele listů bývají nápadně kadeřavé, což je charakteristický znak druhu, který mu dal i název. Za mlada nebo v proudící vodě však mohou být i ploché. Listy plovoucí na hladině chybí. Palisty jsou vyvinuty, jsou 2, nejsou srostlé a tvoří jazýček. Květy jsou v květenstvích, v klasech. Okvětí není rozlišeno na kalich a koruna (botanika), skládá se ze 4 okvětních lístků, většinou nenápadných, hnědavých, někteří autoři je však považují za přívěsky tyčinek. Tyčinky jsou 4, srostlé s okvětím. Gyneceum je apokarpní, složené z 4 plodolistů. Semeník je svrchní. Plodem je nažka, na vrcholu se zobánkem, který je stejně dlouhý nebo i delší než vlastní plod[4].

Detail rdestu kadeřavého

Rozšíření ve světě[editovat | editovat zdroj]

Rdest kadeřavý je rozšířen v rozsáhlých oblastech Evropy a Asie, v severních chladných oblastech však chybí. Je rozšířen i jinde ve světě např. v některých částech Afriky a v Austrálii, byl zavlečen i do Severní, Střední i Jižní Ameriky, v Severní Americe se začal šířit zhruba po roku 1840 a dnes se tam vyskytuje ledaskde na sever po jižní Kanadu[5],[3].

Rozšíření v ČR[editovat | editovat zdroj]

V ČR je to v současnosti jeden z nejhojnějších druhů rdestů vůbec. Roste v rybnících, mrtvých říčních ramenech, někdy i v řekách a potocích od nížin do podhůří. Vyhovují mu spíše eutrofnější vody, proto se vyskytuje i v celkem intenzivně obhospodařovaných chovných rybnících[4].

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Červený seznam IUCN 2017.2. 14. září 2017. Dostupné online. [cit. 2017-09-24]
  2. a b Dostál J. (1989): Nová Květena ČSSR, vol. 2, Academia, Praha
  3. a b http://www.efloras.org/florataxon.aspx?flora_id=1&taxon_id=200024690
  4. a b c Kaplan Z. (2002): Potamogetonaceae Dum., in: Kubát K. et al. (eds.): Klíč ke květeně České republiky, Academia, Praha, p.: 736-743
  5. http://linnaeus.nrm.se/flora/mono/potamogetona/potam/potacriv.jpg