Německá otázka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Střední Evropa kolem roku 1820: Pruské království (modře), Rakouské císařství (žlutě) a nezávislé německé státy (šedě). Červená linie označuje hranici Německého spolku. Prusko i Rakousko ovládaly ještě další území vně Spolku.

"Německá otázka" (německy Deutsche Frage, někdy též Deutschlandfrage - otázka Německa) byla politická debata zejména v 19. století o nejlepším možném způsobu dosažení sjednocení Německa.[1] Nejsilněji se tato idea projevila hlavně v době revoluce v roce 1848.

Varianty[editovat | editovat zdroj]

Existovaly dvě varianty:

  1. Velkoněmecké řešení ("Großdeutsche Lösung"), které mělo sdružovat všechny německojazyčné národy v jediném státě. Tuto variantu podporovali Rakušané a jeho stoupenci.
  2. Maloněmecké řešení ("Kleindeutsche Lösung"), které počítalo pouze se sjednocením severoněmeckých států a nezahrnovalo Rakousko. Tento návrh upřednostňovali Prusové.

Oba proudy byly někdy též označovány výslednou formou státu kterou prosazovaly, tedy Kleindeutschland ("Maloněmecko") a Großdeutschland ("Velkoněmecko"). Obě hnutí ovšem byla součástí sílícího německého nacionalismu a oba proudy měly společný základ v tehdejších snahách o vytvoření jednotného národního státu s obyvatelstvem stejného jazyka a etnicity, podobně jako v případě sjednocení Itálie pod žezlem savojské dynastie či srbského povstání proti Turkům.

Historie[editovat | editovat zdroj]

V letech 1815 až 1866 existovalo v rámci Německého spolku 37 nezávislých německojazyčných států.

V době studené války termín "německá otázka" zahrnoval také otázku rozdělení a znovusjednocení Německa.[2]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Robert D. Billinger (1991). Metternich and the German Question: States' Rights and Federal Duties, 1820–1834. University of Delaware Press.
  2. BLUMENAU, Bernhard. German Foreign Policy and the ‘German Problem’ During and After the Cold War: Changes and Continuities.. B. Blumenau, J. Hanhimäki, B. Zanchetta: New Perspectives on the End of the Cold War: Unexpected Transformations?. 2018, s. 93, 95-102. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku German Question na anglické Wikipedii.