Moravské markrabství

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Šablona:Infobox zaniklý stát Moravské markrabství či Markrabství moravské (německy Markgrafschaft Mähren) byl v letech 1182–1918 státní útvar na území Moravy. Šlo o politický útvar vybavený v průběhu historie různou mírou autonomie s vlastním stavovským zemským sněmem (oficiálně ustaveným v polovině 14. století) a (později) zemským výborem.

Vznik

Související informace naleznete také v článku Moravské markrabství za vlády Lucemburků.

První markrabě slučující pod svou vládou všechny tři moravské přemyslovské úděly (Brněnský úděl, Olomoucký úděl, Znojemský úděl[1]) byl jmenován roku 1182 z vůle císaře Fridricha I. Barbarossy. Stal se jím Konrád III. Ota Znojemský, pozdější kníže Čech Konrád II. Ota. Po jeho nastoupení na stolec v Praze sice hodnost markraběte zanikla, ale záhy (1197) ji trvale obnovil Vladislav Jindřich, který bratrovi Přemyslu Otakarovi I. ustoupil z vrchní vlády v Praze a spokojil se se svrchovaností nad Moravou.

I přes následné dlouhé cézury (přímá vláda českých králů, během husitských válek) už hodnost markraběte nezanikla. Od roku 1411 však už na Moravě nevládla samostatná markraběcí dynastie a po roce 1611 se markrabětem automaticky stávali čeští králové.

Územně-správní vývoj

Moravský zemský sněm v 17. století

Součástí Moravského markrabství byla původně i oblast později vzniklého Opavského knížectví (1318) a Morava tak původně zasahovala i na území dnešního Slezska, resp. Polska. Se vznikem Koruny české (7. 4. 1348) přišly i dvě velké změny v rozloze markrabství: Karel IV. vydělil samostatné Biskupství olomoucké a definitivně i Opavské knížectví. Zatímco Opavsko už zůstalo samostatnou zemí (v průběhu 16. století připojivší se ke Slezsku), severní část Moravy (Olomoucko) se během 16. a 17. století podařilo moravským stavům díky vytrvalému tlaku na olomouckého biskupa znovuzačlenit do správní a soudní struktury země. Od 28. října 1526 bylo Moravské markrabství jednou z korunních zemí Habsburské monarchie.

Mezi lety 1782–1850 bylo markrabství spojeno s Vévodstvím Horní a Dolní Slezsko (Rakouské Slezsko) v jeden správní celek – tzv. Zemi moravskoslezskou, spravovanou moravskoslezským guberniem. Od roku 1783 byla území tzv. Moravských enkláv ve Slezsku převedena do správy Opavského kraje.

Od roku 1850 byla Morava opět samostatnou korunní zemí Rakouska, výše zmíněná území Moravských enkláv zůstala ve správě obnoveného Rakouského Slezska, avšak to je muselo spravovat na základě moravských zemských zákonů, daně z nich byly odváděny na Moravu a navíc tato území tvořila jeden z moravských volebních okresů. Požadavku některých českých poslanců z Čech i Moravy na státoprávní spojení všech tří zemí bývalé Koruny české do jednoho celku vídeňská vláda nikdy nevyhověla. Se vznikem Československé republiky roku 1918 markrabství fakticky zaniklo, ale jako správní celek existovala Morava i nadále do roku 1928 jako Země moravská.

Správní členění

Správní členění Moravy a Rakouského Slezska roku 1897
Budova poslední moravské zemské sněmovny v Joštově ulici v Brně

Do roku 1849 se Markrabství moravské členilo na panství, která byla od roku 1535 součástí jednoho z krajů. Původně na Moravě existovaly kraje novojičínský, olomoucký, brněnský a hradišťský.

Územně-správní reforma Karla VI. z roku 1714 ustanovila (už stálé) kraje:

  1. Brněnský
  2. Jihlavský
  3. Znojemský
  4. Olomoucký
  5. Přerovský
  6. Hradišťský

Ty byly v letech 1850–1855 nahrazeny dvěma kraji (Brněnským a Olomouckým), dále členěných na 25 okresních hejtmanství. V letech 1855-1868 se pak Morava opět členila na 6 krajů a 76 okresů. Poté byly kraje bez náhrady zrušeny a Morava se členila pouze na okresní hejtmanství. Dne 19. 5. 1868 bylo Markrabství moravské rozděleno na 31 okresních hejtmanství a 6 městských okresů.

Vlajka a znak Markrabství moravského, znak země

Od druhé poloviny 13. století byla znakem Markrabství moravského stříbrnočerveně šachovaná orlice se zlatou korunou a zlatou zbrojí v modrém poli štítu,[2] jak ukazují např. i sněmovní artikuly do roku 1838 a nebo zemské řády z 16. a 17. století.[3]

Znak Markrabství moravského je popsán v historických pracích (např. Zrcadlo slavného Markrabství moravského z roku 1593 Bartoloměje Paprockého z Hlohol a Paprocké Vůle,[4] Mährisches Landes-Wappen aus der Historie und Herolds-Kunst illuminiret z roku 1699 Karla Ferdinanda Schertze,[5] Historischer Versuch über das Landeswappen des Markgrafthums Maehren z roku 1792 Josefa Vratislava Monseho[6] či Topographie vom Markgrafthum Mähren z roku 1793 Františka Josefa Schwoye[7]) a v císařských dekretech (např. dekret Ferdinanda V. z 22. srpna 1836 týkající se velkého znaku Rakouského císařství).[8] [9]

  • heraldika
  • Nejstarší dochované barevné vyobrazení znaku moravského markraběte (Moravy), freska v sále hradu Gozzoburg v Kremži z doby okolo roku 1270.
    Nejstarší dochované barevné vyobrazení znaku moravského markraběte (Moravy), freska v sále hradu Gozzoburg v Kremži z doby okolo roku 1270.
  • Znázornění znaků Čech a Moravy (český král a moravský markrabě Václav II.) v Codexu Manesse, fol. 10r.
    Znázornění znaků Čech a Moravy (český král a moravský markrabě Václav II.) v Codexu Manesse, fol. 10r.
  • Středověký znak moravského markraběte, doba Václava II.
    Středověký znak moravského markraběte, doba Václava II.
  • Menší znak moravského markraběte
    Menší znak moravského markraběte
  • Úplný znak moravského markraběte do roku 1915.
    Úplný znak moravského markraběte do roku 1915.
  • Znak Moravy, historická iluminace z roku 1459
    Znak Moravy, historická iluminace z roku 1459
  • Veduta Brna se znakem Markrabství moravského, rok 1670
    Veduta Brna se znakem Markrabství moravského, rok 1670
Moravská orlice na městském domě v Olomouci

V roce 1462 obdržel moravský znak polepšení od Fridricha III. změnou barvy šachování orlice na červeno-zlatou, tuto změnu Moravský zemský sněm však nikdy nepřijal a nepotvrdil. V roce 1915 bylo rovněž šachování orlice ve znaku zastupujícím Markrabství moravské ve státním znaku Rakouska-Uherska změněno na červeno-zlaté.[10][11] Od roku 1918 je ve státní symbolice opět výlučné používáno původní stříbrnočervené moravské orlice v modrém poli. Právně bylo stříbrnočervené šachování ve znaku Moravy výslovně potvrzeno zákonem č. 252/1920 Sb.[12]

  • znaky neoficiální nebo nepřijaté Moravským zemským sněmem
  • Úplný znak moravského markraběte v kresbě heraldika Huga Gerharda Ströhla. Teoretická podoba markraběcího znaku po roce 1915.
    Úplný znak moravského markraběte v kresbě heraldika Huga Gerharda Ströhla. Teoretická podoba markraběcího znaku po roce 1915.
  • Znak Moravského markrabství v kresbě heraldika Huga Gerharda Ströhla s červeno-zlatou šachovnicí
    Znak Moravského markrabství v kresbě heraldika Huga Gerharda Ströhla s červeno-zlatou šachovnicí
Na stožáru vztyčená vlajka s moravskou orlicí

Před faktickým zánikem markrabství v roce 1918 bylo v roce 1917 II. odborem ministerstva vnitra spravujícím šlechtické záležitosti a také záležitosti erbů v Předlitavsku na základě souladu se zvyklostmi při vyvěšování praporů (dle zprávy moravského místodržícího) jako pořadí barev na případném praporu v zemských barvách uvedeny červená a žlutá. Tyto barvy neodporovaly popisu moravského znaku z 10. října 1915. Podoba zemské vlajky však až do zániku Rakouska-Uherska nebyla Markrabství moravskému žádným zákonným předpisem určena.[13]

Související informace naleznete také v článku Moravská vlajka.
  • vexilologie
  • Nejstarší doložený prapor Moravy, zde jeho přibližné ztvárnění v podobě korouhve.
    Nejstarší doložený prapor Moravy, zde jeho přibližné ztvárnění v podobě korouhve.
  • Nejstarší prapor zde s kresbou orlice dle Jiřího Loudy a platného státního znaku České republiky (státní symboliky ČR).
    Nejstarší prapor zde s kresbou orlice dle Jiřího Loudy a platného státního znaku České republiky (státní symboliky ČR).
  • Bikolóra v barvách žluté a červené používaná zemskými úřady až od poloviny 19. století.
    Bikolóra v barvách žluté a červené používaná zemskými úřady až od poloviny 19. století.
  • Červeno-bílo-modrá trikolóra (různého pořadí barev), používaná ve 2. polovině 19. století a na začátku 20. století v českém národním prostředí.
    Červeno-bílo-modrá trikolóra (různého pořadí barev), používaná ve 2. polovině 19. století a na začátku 20. století v českém národním prostředí.

Reference

  1. ↑ http://www.moraviamagna.cz/mapky/m_mudely.htm Moravské úděly - Moravia Magna, Společnost pro kulturu, historii a umění
  2. ↑ SEDLÁČEK, Pavel. Symboly republiky. Praha: Vláda České republiky, 2009. 42 s. Dostupné online. ISBN 978-80-87041-29-1. 
  3. ↑ VOJTÍŠEK, Václav. Naše státní znaky (staré a nynější). [s.l.]: [s.n.], 1921. Dostupné online. S. s. 23. 
  4. ↑ PAPROCKÝ Z HLOHOL A PAPROCKÉ VŮLE, Bartoloměj. Zrcadlo slavného Markrabství moravského [online]. 1593 [cit. 2017-03-21]. Dostupné online. 
  5. ↑ SCHERTZ, Karel Ferdinand. Mährisches Landes-Wappen aus der Historie und Herolds-Kunst illuminiret [online]. 1699 [cit. 2017-03-21]. Dostupné online. (německy) 
  6. ↑ MONSE, Josef Vratislav. Historischer Versuch über das Landeswappen des Markgrafthums Maehren [online]. 1792. S. § II.. (německy) 
  7. ↑ SCHWOY, František Josef. Topographie vom Markgrafthum Mähren, sv. I. [online]. Vídeň: 1793. S. 11. (německy) 
  8. ↑ č. 78. Wappen und Titeln Seiner kaiserlichen königlichen Apostolischen Majestät Ferdinand des Ersten, Kaisers von Oesterreich, in: Sbírka zákonů a nařízení pro Moravu a Slezsko: Sammlung der politischen Gesetze und Verordnungen für Mähren und Schlesien. Herausgegeben auf allerhöchsten Befehl, unter Aufsicht des k. k. mähr. schles. Guberniums. Achtzehnter Band. Enthält die Verordnungen vom 1. Jänner bis 31. December 1836. Brno: [s.n.], 1837. Dostupné online. S. 517-540. 
  9. ↑ SOMMARUGA, FREIHERR VON, Oscar. Jahrbuch der k. k. heraldischen Gesellschaft Adler. [s.l.]: [s.n.], 1875. Kapitola Das Wappen der Markgrafschaft Mähren, s. 145-146. (německz) 
  10. ↑ Část CLV Reichsgesetzblatt für die im Reichsrate vertretenen Königreiche und Länder, pod č. 327 a 328. 327. Kundmachung, betreffend die Festsetzung und Beschreibung des Wappens der österreichischen Länder. - 328. Kundmachung, betreffend das für den Gebrauch bei den gemeinsamen Einrichtungen der österreichisch-ungarischen Monarchie bestimmte Wappen.. Wien: [s.n.], 6. 11. 1915. Dostupné online. 
  11. ↑ Festsetzung des Wappens der österreichischen Länder sowie des Wappens der österreichisch-ungarischen Monarchie. Úřední část Wiener Zeitung z 12. 10. 1915 č. 236 a z 6. 11 1915, č. 257. anno.onb.ac.at. Wien: 12. 10. 1915, 6. 11. 1915. Dostupné online [cit. 2017-03-17]. 
  12. ↑ SEDLÁČEK, Pavel, Gregorovičová, Eva a další. Česká panovnická a státní symbolika: vývoj od středověku do současnosti: výstava Státního ústředního archivu v Praze - Archivní areál Chodovec 28. září-31. října 2002 (Czech Sovereigns´ and State´s Symbols. Their Evolution from the Middle Ages up to the Present). Praha: Státní ústřední archiv v Praze, 2002. Dostupné online. S. 19-126. 
  13. ↑ PÍCHA, František. Příspěvek ke studiu historie moravské zemské vlajky. Vexilologie : zpravodaj České vexilologické společnosti. Roč. 2014, čís. č. 172 (2014), s. 3371-3376. ISSN 1211-2615. 

Literatura

Související články

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Moravské_markrabství&oldid=17208407“