Moravěves
| Moravěves | |
|---|---|
 kaple | |
| Lokalita | |
| Charakter | malá vesnice |
| Obec | Havraň |
| Okres | Most |
| Kraj | Ústecký kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°25′29″ s. š., 13°36′46″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 77 (2021)[1] |
| Katastrální území | Havraň (17,16 km²) |
| Nadmořská výška | 275 m n. m. |
| PSČ | 434 01 |
| Počet domů | 32 (2011)[2] |
  Moravěves | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 38032 |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Moravěves (německy Morawes) je malá vesnice, která je součástí obce Havraň v okrese Most v Ústeckém kraji. Nachází se v nadmořské výšce 275 metrů, asi 9 km jižně od centra města Mostu. Prochází jí silnice č. 251 z Havraně na Postoloprty. Moravěves je tradiční zemědělská ves a je nejjižněji položeným sídlem v okrese Most.
Název[editovat | editovat zdroj]
Název vesnice je odvozen z příjmení Morawa (vychází z názvu řeky Moravy) ve významu Moravova ves. V historických pramenech se jméno vesnice objevuje ve tvarech: Moraues (1333), Moraves (1337), Morabitz (1346), Morawess (1363), Morawiwess (1371), de Morawiewsi (1396), z Morawiewsy (1434), de Morawiewssy (1438), in Morawiewsy (1455), Morawie wes (1538), Marawiewes (1538) a Marowes a Morawes (1787, 1846).[3]
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1333, kdy byl jejím majitelem Bořita z Moravěvsi (Borsuta de Moraues). Za husitských válek Moravěves získal Jakoubek z Vřesovic. V polovině 15. století byla ves a poplužní dvůr v majetku mosteckých měšťanů. Od nich se Moravěves dostala do majetku města Mostu. Ve druhé polovině 16. století vlastnil ves Václav Hochhauser z Hochhausu, který ji roku 1595 prodal. Většinu vsi s poplužním dvorem koupilo město Most a připojilo ji ke svému městskému panství Kopisty, kde zůstala až do roku 1848. Menší část vsi koupil Vilém Kostomlatský z Vřesovic, který ji připojil ke svému statku Blažim. Jan Habart Kostomlatský z Vřesovic prodal Blažim i s částí Moravěvsi roku 1629 Pavlovi Michnovi z Vacínova a tak se dostala do panství Bitozeves. V roce 1671 toto panství koupil hrabě Sinzendorf a spojil je ke svému panství Postoloprty. V roce 1692 koupil postoloprtské panství Ferdinand ze Schwarzenberga, jehož součástí byla ves do zániku feudalismu v roce 1848. Po roce 1850 se Moravěves stala osadou obce Havraň. Koncem 19. století se Moravěves osamostatnila. V roce 1960 se stala opět osadou Havraně.
V 19. století se zde začala pěstovat cukrová řepa pro cukrovary v Mostě a v Havrani. Z průmyslové výroby zde byla zastoupena cihelna. Svůj tradiční zemědělský charakter si ves udržela dodnes. V letech 2003–2006 se Moravěves dostala do popředí zájmu novinářů při sporu zdejšího sedláka Jana Rajtera s mexickou společností Nemak.[4] Její továrna stojí v průmyslové zóně Joseph zhruba 2 km západně od Moravěvsi.
Na návsi se nachází opravená kaple a malý rybníček, ze kterého vytéká Počeradský potok.
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
Při sčítání lidu v roce 1921 ve vsi žilo 221 obyvatel (z toho 108 mužů), z nichž bylo 48 Čechoslováků, 163 Němců a deset cizinců. Většina se hlásila k římskokatolické církvi, ale jeden člověk byl evangelík, třicet jich patřilo k církvi československé, sedm k izraelské a dva byli bez vyznání.[5] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 207 obyvatel: 41 Čechoslováků a 166 Němců. Kromě jednoho evangelíka, jednoho člověka bez vyznání a čtyř členů církve československé byli římskými katolíky.[6]
| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Obyvatelé | 255 | 311 | 260 | 257 | 217 | 221 | 207 | 181 | 178 | 141 | 107 | 88 | 76 | 77 |
| Domy | 35 | 33 | 36 | 34 | 36 | 36 | 39 | 42 | 35 | 37 | 28 | 32 | 30 | 32 |
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek III. M–Ř. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1951. 632 s. Heslo Moravěves, s. 133.
- ↑ Článek v časopise Reflex o ukončeném sporu.. www.reflex.cz [online]. [cit. 2009-06-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-08-27.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 219.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 225.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Díl 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 406, 407.
- ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 309.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Moravěves na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Moravěves v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Historie Moravěvsi (formát pdf) Archivováno 26. 4. 2009 na Wayback Machine.
- Info o opravě kapličky
