Mocenská střediska Langobardů v Itálii

Langobardi v Itálii - střediska moci (568-774)
	Světové dědictví UNESCO
	Kostelík San Salvatore u Spoleta
Smluvní stát	Itálie
	Cividale del Friuli Benevento Campello sul Clitunno Castelseprio Brescia Spoleto Monte Sant'Angelo
Typ	kulturní dědictví
Kritérium	ii, iii, vi
Odkaz	1318 (anglicky)
Zařazení do seznamu
Zařazení	2011 (35. zasedání)

Mocenská střediska Langobardů v Itálii je název památky světového kulturního dědictví UNESCO (od 2011). Skládá se ze sedmi různých lokalit po celém Apeninském poloostrově spojených s obdobím 6. - 8. století, kdy celé Itálii dominovali Langobardi (původem ze severní Evropy). Zahrnuje pevnosti, kostely, kláštery a řadu dalších staveb. Budovy svědčí o velikém kulturním úspěchu Langobardů, kteří rozvíjeli vlastní specifickou kulturu. Roku 568 dobyli severní Itálii a založili zde Langobardské království, které existovalo až do roku 774, kdy je dobyl Karel Veliký a na jeho území vzniklo italské království.

Langobardská syntéza architektonických stylů znamenala přechod od starověku do evropského středověku, čerpala z odkazu starověkého Říma, křesťanské spirituality, byzantského vlivu a germánské severní Evropy. Langobardi sehráli významnou roli v duchovním a kulturním rozvoji raně středověkého evropského křesťanství, zejména posílením klášterního hnutí.

Přehled lokalit[editovat | editovat zdroj]

zóna Gastaldaga a biskupský komplex v Cividale del Friuli
památková zóna s klášterním komplexem San Salvatore-Santa Giulia v Brescii
castrum s věží Torba a chrám mimo opevnění Santa Maria foris portas v Castelseprio
bazilika San Salvatore ve Spoletu
chrám Clitunno Tempietto v Campello sul Clitunno
komplex Santa Sofia v Beneventu
svatostánek San Michele v Monte Sant'Angelo