Přeskočit na obsah

Mobutu Sese Seko

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Mobutu Sésé Seko)
Mobutu Sese Seko
Mobutu Sese Seko (5. srpna 1983)
Mobutu Sese Seko (5. srpna 1983)
Prezident Zairu
Ve funkci:
24. listopadu 1965 – 16. května 1997
PředchůdceJoseph Kasavubu
NástupceLaurent-Désiré Kabila
Stranická příslušnost
ČlenstvíMouvement Populaire de la Révolution
Vojenská služba
Doba služby1949–1965
Hodnostgenerálporučík
Rodné jménoJoseph-Désiré Mobutu
Narození14. října 1930
Lisala
Úmrtí7. září 1997 (ve věku 66 let)
Rabat
Příčina úmrtírakovina prostaty
Místo pohřbeníRabat
ChoťBobi Ladawa Mobutu
Marie-Antoinette Gbiatibwa Gogbe Mobutu
DětiNzanga Mobutu
Kongulu Mobutu
Giala Mobutu
SídloGbadolite (do 1997) a Rabat (od 1997)
Alma materCollège du Léman
Profesepolitik, novinář a voják
Náboženstvíkatolická církev
OceněníŘád zlaté archy (1973)
řetěz Řádu Isabely Katolické (1983)
Řád příznivých oblaků
rytíř velkokříže s řetězem Záslužného řádu Italské republiky
komandér Záslužné legie
… více na Wikidatech
CommonsMobutu Sese Seko
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mobutu Sese Seko Kuku Ngbendu wa za Banga (14. října 1930 – 7. září 1997), vlastním jménem Joseph-Désiré Mobutu, byl konžský politik, po vojenském převratu v roce 1965 prezident Konžské demokratické republiky a od roku 1971 prezident Zairu až do roku 1997.

Život

[editovat | editovat zdroj]

Sloužil v belgickém koloniálním vojsku a pracoval také jako novinář. Od roku 1958 se angažoval v separatistickém Národním konžském hnutí a po vyhlášení nezávislosti Konga v červnu 1960 se stal sekretářem premiéra a ministra obrany Patrice Lumumby. Při ústavní krizi podpořil prezidenta Kasavubua a stanul v čele armády; měl také podíl na vraždě Patrice Lumumby a obsazení Katangy. V roce 1965 dovršil vojenský převrat a ustavil se prezidentem. V této funkci byl v roce 1970 potvrzen ve volbách.

V roce 1971 změnil název země na Zair a své jméno na Mobutu Sese Seko Kuku Ngbendu wa za Banga (v překladu Mocný válečník, kráčející od vítězství k vítězství, zanechávající za sebou spáleniště). Znárodnil doly na měď a velké plantáže, vyhnal evropské investory ze země, později je lákal zpět. Problémy státního rozpočtu vždy řešil prostým tištěním nových peněz – některé bankovky tak měly i dvě identické kopie vyrobené na příkaz samotného prezidenta. Mobutu zavedl kult osobnosti, vedl politiku eliminace politických odpůrců a v dalších prezidentských volbách kandidoval jako jediný. Oblíbenou rezidencí Mobutua se stala jeho jachta na Kongu Kamanyola – přezdívaná místními též Banka Kamanyola – část peněz tištěných firmami v Německu, Itálii a na Tchaj-wanu putovala přímo sem. Osvojil si také svůj osobitý styl oblékání – oblek abacost, brýle s širokými obroučkami, vycházkovou hůl a čapku z kůže leoparda.

V květnu 1990 na základě společenských nepokojů umožnil vstup opozice do vlády. Za krátko také dochází ke zhoršení jeho zdravotního stavu a Mobutu odjíždí do Evropy na léčení.

V této době Tutsiové, kteří byli dlouhodobě v opozici Mobutua vzhledem k jeho otevřené podpoře Hutů zodpovědných za genocidu v sousední Rwandě, ovládají značnou část východního Zairu. Mobutu vydal pokyn k odsunu Tutsiů za hranice Zairu, což vyvolalo vlnu rebelie, za krátko podpořené opozičními silami. Oddíly Mobutuových protivníků pod názvem Aliance demokratických sil k osvobození Kongo-Zaire dobyly 16. května 1997 hlavní město Kinshasu. Novým prezidentem se stal Laurent Kabila.

Svržený Mobutu emigroval ze země (které byl navrácen dřívější název Demokratická republika Kongo) a o několik měsíců později zemřel v marockém městě Rabat na rakovinu prostaty.

Vyznamenání

[editovat | editovat zdroj]

Národní vyznamenání

[editovat | editovat zdroj]

Zahraniční vyznamenání

[editovat | editovat zdroj]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Joseph-Desire Mobutu - Recipient - Military Times Hall Of Valor. valor.militarytimes.com [online]. [cit. 2019-10-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ MOBUTU Sese Seko Dostupné online Archivováno 16. 11. 2020 na Wayback Machine.
  3. ↑ Le onorificenze della Repubblica Italiana. www.quirinale.it [online]. [cit. 2019-08-25]. Dostupné online. 
  4. ↑ BOE.es - Documento BOE-A-1983-30733. www.boe.es [online]. [cit. 2019-10-25]. Dostupné online. 
  5. ↑ ENTIDADES ESTRANGEIRAS AGRACIADAS COM ORDENS PORTUGUESAS - Página Oficial das Ordens Honoríficas Portuguesas. www.ordens.presidencia.pt [online]. [cit. 2019-08-25]. Dostupné online. 
  6. ↑ BRITISH HONOURS AND ORDERS OF CHIVALRY HELD BY OVERSEAS HEADS OF STATE (Hansard, 14 March 1989). api.parliament.uk [online]. [cit. 2019-10-25]. Dostupné online. 
  7. ↑ Archivovaná kopie. www.leighrayment.com [online]. [cit. 2019-10-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-12-01. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • ZÁHOŘÍK, Jan. Mobutu Sese Seko a počátky jeho vlády v Kongu /Zaïre (1965-1974). Historický obzor, 21 (11/12), s. 267-274. ISSN 1210-6097.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Prezident Demokratické republiky Kongo
Předchůdce:
Joseph Kasavubu 		1965–1971
Mobutu Sese Seko 		Nástupce:
Laurent-Désiré Kabila
(od 1997)
Prezident Zairu
Předchůdce:
funkce zřízena 		1971–1997
Mobutu Sese Seko 		Nástupce:
funkce zanikla
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Mobutu_Sese_Seko&oldid=24436872“