Mistrovství Evropy ve sportovním lezení 2013

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
10. Mistrovství Evropy ve sportovním lezení
Magdalena Röck v semifinále ME 2013 v lezení na obtížnost, Chamonix
Základní informace
Sport sportovní lezení
Země FrancieFrancie Francie
NizozemskoNizozemsko Nizozemsko
Rok 2010.. *2013* ..2015
Organizace IFSC; FFME; NKBV; ČHS
Web ifsc-climbing.org ffme.fr nkbv.nl horosvaz.cz
Obtížnost
Město Chamonix
Datum 12.-13. července
Zlato Francie Romain Desgranges
Rusko Dinara Fachritdinovová
Stříbro Španělsko Ramón Julián Puigblanque
Slovinsko Mina Markovič
Bronz Nizozemsko Jorg Verhoeven
Francie Hélène Janicot
Rychlost
Město Chamonix
Datum 12.-13. července
Zlato Česko Libor Hroza
Rusko Anna Cyganovová
Stříbro Polsko Marcin Dzienski
Polsko Aleksandra Rudzinska
Bronz Ukrajina Danijil Boldyrev
Rusko Julija Levočkinová
Bouldering
Město Eindhoven
Datum 31. srpna - 1. září
Zlato Rakousko Kilian Fischhuber
Rakousko Anna Stöhr
Stříbro Rusko Dmitrij Šarafutdinov
Slovinsko Mina Markovič
Bronz Rakousko Jakob Schubert
Francie Mélanie Sandoz

Mistrovství Evropy ve sportovním lezení 2013 (anglicky: IFSC European Climbing Championship, francouzsky: Championnats d'Europe d'escalade) se uskutečnilo již po desáté, ve dvou termínech pod hlavičkou Mezinárodní federace sportovního lezení (IFSC). 12.-13. července ve francouzském Chamonix ME v lezení na obtížnost a rychlost[1] a 31. srpna – 1. září v Nizozemském Eindhovenu ME v boulderingu[2].

Ve stejném roce proběhl v Grindelwaldu a Imstu také druhý ročník Mistrovství Evropy juniorů ve sportovním lezení mimo Evropský pohár juniorů ve sportovním lezení. Mistrovství Evropy v ledolezení se v roce 2013 nekonalo (lichý rok).

Průběh závodů[editovat | editovat zdroj]

Závodů se zúčastnili lezci a lezkyně z dvaceti šesti zemí. Slovinka Mina Markovič se zde stala vicemistryní ve dvou disciplínách.

Češi na ME[editovat | editovat zdroj]

Titul Mistra Evropy získal Libor Hroza v lezení na rychlost (a obhájil v roce 2015). Z dalších lezců si nejlépe vedli Jan Kříž v lezení na rychlost a Martin Stráník v boulderingu. Českou republiku reprezentovalo celkem dvanáct závodníků.

Výsledky mužů a žen[editovat | editovat zdroj]

     Pořadatelská země
obtížnost rychlost bouldering
muži ženy muži ženy muži ženy
1. Francie Romain Desgranges 1. Rusko Dinara Fachritdinovová 1. Česko Libor Hroza 1. Rusko Anna Cyganovová 1. Rakousko Kilian Fischhuber 1. Rakousko Anna Stöhr
2. Španělsko Ramón Julián Puigblanque 2. Slovinsko Mina Markovič 2. Polsko Marcin Dzienski 2. Polsko Aleksandra Rudzinska 2. Rusko Dmitrij Šarafutdinov 2. Slovinsko Mina Markovič
3. Nizozemsko Jorg Verhoeven 3. Francie Hélène Janicot 3. Ukrajina Danijil Boldyrev 3. Rusko Julija Levočkinová 3. Rakousko Jakob Schubert 3. Francie Mélanie Sandoz
4. neznámá vlajka 4. neznámá vlajka 4. neznámá vlajka 4. neznámá vlajka 4. neznámá vlajka 4. neznámá vlajka
5. neznámá vlajka 5. neznámá vlajka 5. neznámá vlajka 5. neznámá vlajka 5. neznámá vlajka 5. neznámá vlajka
6. neznámá vlajka 6. neznámá vlajka 6. neznámá vlajka 6. neznámá vlajka 6. neznámá vlajka 6. neznámá vlajka
7. neznámá vlajka 7. neznámá vlajka 7. neznámá vlajka 7. neznámá vlajka
8. neznámá vlajka 8. neznámá vlajka 8. neznámá vlajka 8. neznámá vlajka
45. Česko Tomáš Binter 38. Česko Tereza Svobodová 24. Česko Jan Kříž 27.-28. Česko Martin Stráník 37.-42. Česko Silvie Rajfová
46. Česko Michal Rožek 42.-34. Česko Jana Vincourková 45.-46. Česko Jan Chvála 37.-42. Česko Petra Růžičková
48. Česko Martin Jech 45. Česko Karolína Nevělíková
8 finalistů 8 finalistek 4/8 finalistů 4/8 finalistek 6 finalistů 6 finalistek
26 semifinalistů 26 semifinalistek 16 semifinalistů 16 semifinalistek 21 semifinalistů 20 semifinalistek
49 mužů 45 žen 41 mužů 37 žen 62 mužů 46 žen

Čeští Mistři a medailisté[editovat | editovat zdroj]

Disciplína Lezec/lezkyně Zlato Stříbro Bronz
Rychlost Libor Hroza Zlatá medaile

Medaile podle zemí[editovat | editovat zdroj]

pořadí stát Zlatá medaile Stříbrná medaile Bronzová medaile celkem
1. RuskoRusko Rusko 2 1 1 4
2. RakouskoRakousko Rakousko 2 0 1 3
3. FrancieFrancie Francie 1 0 2 3
4. ČeskoČesko Česko 1 0 0 1
5. SlovinskoSlovinsko Slovinsko 0 2 0 2
5. PolskoPolsko Polsko 0 2 0 2
7. ŠpanělskoŠpanělsko Španělsko 0 1 0 1
8. NizozemskoNizozemsko Nizozemsko 0 0 1 1
8. UkrajinaUkrajina Ukrajina 0 0 1 1

Zúčastněné země[editovat | editovat zdroj]

(dle nejlepšího závodníka)
obtížnost rychlost bouldering
muži ženy muži ženy muži ženy
1. Francie Rusko Česko Rusko Rakousko Rakousko
2. Španělsko Slovinsko Polsko Polsko Rusko Slovinsko
3. Nizozemsko Francie Ukrajina Francie Německo Francie
4. Rusko Belgie Itálie Rakousko Itálie Německo
5. Norsko Rakousko Rusko Ukrajina Francie Rusko
6. Rakousko Nizozemsko Francie Švýcarsko Nizozemsko Spojené království
7. Švýcarsko Itálie Německo Itálie Švýcarsko Norsko
8. Slovinsko Norsko Španělsko Slovinsko Ukrajina Ukrajina
9. Itálie Ukrajina Rakousko Slovinsko Švýcarsko
10. Belgie Švýcarsko Nizozemsko Lotyšsko Nizozemsko
11. Ukrajina Německo Severní Makedonie Spojené království Itálie
12. Německo Spojené království Spojené království Španělsko Belgie
13. Izrael Česko Polsko Finsko
14. Spojené království Švédsko Finsko Izrael
15. Švédsko Španělsko Česko Česko
16. Česko Dánsko Litva Dánsko
17. Severní Makedonie Irsko
18. Bulharsko
19. Belgie
20. Dánsko
21. Slovensko
22. Norsko
23. Rumunsko
(26) 17 16 12 8 23 16

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. IFSC: výsledky ME 2013 obtížnost a rychlost
  2. IFSC: výsledky ME 2013 bouldering

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]