Mistrovství Evropy ve sportovním lezení 2017

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
12. Mistrovství Evropy ve sportovním lezení
Základní informace
Sport sportovní lezení
Země ItálieItálie Itálie
NěmeckoNěmecko Německo
Rok 2015.. *2017* ..2019
Organizace IFSC; FASI; DAV; ČHS
Web ifsc-climbing.org federclimb.it, fassaclimbingevents.com alpenverein.de horosvaz.cz
Obtížnost
Město Campitello di Fassa
Datum 30. června1. července
Zlato Francie Romain Desgranges
Belgie Anak Verhoeven
Stříbro Česko Adam Ondra
Slovinsko Mina Markovič
Bronz Rakousko Jakob Schubert
Rakousko Jessica Pilz
Rychlost
Město Campitello di Fassa
Datum 30. června
Zlato Polsko Marcin Dzienski
Rusko Julija Kaplinová
Stříbro Ukrajina Danijil Boldyrev
Rusko Anna Cyganovová
Bronz Rusko Stanislav Kokorin
Rusko Jelena Remizovová
Bouldering
Město Mnichov
Datum 18.-19. srpna
Zlato Německo Jan Hojer
Srbsko Staša Gejo
Stříbro Německo Alexander Megos
Slovinsko Janja Garnbret
Bronz Slovinsko Anže Peharc
Švýcarsko Petra Klingler

Mistrovství Evropy ve sportovním lezení 2017 (anglicky: IFSC European Climbing Championship, italsky: Championnats d'Europe d'escalade, německy: Kletter-Europameisterschaft) se uskutečnilo již po dvanácté, 30. června – 1. července v lezení na rychlost a v lezení na obtížnost v italské obci Campitello di Fassa (provincie Trento) a dále pokračovalo 18.-19. srpna v boulderingu v Mnichově.

Ve stejném roce probíhá v ruském Permu (obtížnost, rychlost) a ve středočeském Slaném (bouldering) také pátý ročník Mistrovství Evropy juniorů ve sportovním lezení jako součást Evropského poháru juniorů ve sportovním lezení.

Průběh závodů[editovat | editovat zdroj]

ME začalo v pátek kvalifikací v lezení na obtížnost a lezením na rychlost. V lezení na rychlost získali ruští závodníci čtyři medaile. Nejlepší totožný čas 5.91 s měli v kvalifikaci Libor Hroza (16. místo) a Ital Ludovico Fossali (4. místo), z žen Ruska Julija Kaplinová také v kvalifikaci 7.68 s (1. místo) na standardní 15m cestě.

V sobotu probíhalo semifinále a finále v obtížnosti. V kvalifikaci, semifinále i finále zvítězil Francouz Romain Desgranges, který topoval jako jediný obě kvalifikační cesty (celkem padly 3 a 3 topy), v semifinále dolezl nejvýš a topoval sám také finálovou cestu. Z žen topovala ve finále a semifinále jen Belgičanka Anak Verhoeven, která dolezla v obou kvalifikačních cestách těsně pod topy, které dala jen Slovinka Janja Garnbret (nakonec 4.).[1]

ME v boulderingu bylo součástí závodů světového poháru (pro samostatný závod nesehnala IFSC pořadatele) a konečné pořadí se odečítalo z celkových výsledků SP v semifinále, které mělo rozšířenou nominaci o kvótu dvaceti evropských závodníků. Dle průběžných výsledků měli letos Evropané reálně horší pravděpodobnost probojovat se do semifinále i finále poháru, to ale nemělo vliv na pořadí v ME.[2]

Z domácích závodníků se do finále v lezení na obtížnost a rychlost probojovali tři Italové a jedna Italka, dva muži z Německa obsadili v boulderingu první dvě medailové pozice. První i zlatou medaili pro Srbsko na mistrovství Evropy vůbec získala v boulderingu Staša Gejo, Srbsko se tak zařadilo mezi 16 vítězných zemí a 19 zemí s medailemi na ME.

Češi na ME[editovat | editovat zdroj]

Závodu na rychlost se zúčastnil Libor Hroza (nejrychlejší čas tohoto ME), který tentokrát titul mistra Evropy neobhájil. Skončil poslední v semifinálové šestnáctce a za ním devatenáctý Petr Burian s časem 7.75 s. Adam Ondra topoval druhou kvalifikační cestu a v semifinále i finále byl druhý. Další čtyři čeští reprezentanti v lezení na obtížnost skončili ve druhé polovině závodního pole. Z pěti českých lezkyň skončila nejlépe Iva Vejmolová, 24. v semifinálové šestadvacítce. [3][4]

V boulderingu skončil nejlépe Martin Stráník na 15. místě v rozšířeném semifinále světového poháru.

Výsledky mužů a žen[editovat | editovat zdroj]

     Pořadatelská země
obtížnost rychlost bouldering
muži ženy muži ženy muži ženy
1. Francie Romain Desgranges 1. Belgie Anak Verhoeven 1. Polsko Marcin Dzienski 1. Rusko Julija Kaplinová 1. Německo Jan Hojer 1. Srbsko Staša Gejo
2. Česko Adam Ondra 2. Slovinsko Mina Markovič 2. Ukrajina Danijil Boldyrev 2. Rusko Anna Cyganovová 2. Německo Alexander Megos 2. Slovinsko Janja Garnbret
3. Rakousko Jakob Schubert 3. Rakousko Jessica Pilz 3. Rusko Stanislav Kokorin 3. Rusko Jelena Remizovová 3. Slovinsko Anže Peharc 3. Švýcarsko Petra Klingler
4. Švédsko Hannes Puman 4. Slovinsko Janja Garnbret 4. Itálie Ludovico Fossali 4. Rusko Marija Krasavinová 4. Slovinsko Jernej Kruder 4. Spojené království Shauna Coxsey
5. Slovinsko Domen Škofic 5. Francie Salomé Romain 5. Rusko Alexandr Šikov 5. Rusko Jelena Timofejevová 5. Rakousko Jakob Schubert 5. Rusko Jekatěrina Kiprijanovová
6. Francie Thomas Joannes 6. Itálie Laura Rogora 6. Itálie Cristian Dorigatti 6. Polsko Patrycja Chudziak 6. Rusko Alexej Rubcov 6. Francie Fanny Gibert
7. Itálie Marcello Bombardi 7. Rakousko Katharina Posch 7. Rusko Dmitrij Timofejev 7. Polsko Edyta Ropek
8. Francie Nolwenn Arc 8. Rusko Vladislav Deulin 8. Rakousko Alexandra Elmer
46. Česko Denis Pail 24. Česko Iva Vejmolová 16. Česko Libor Hroza 15. Česko Martin Stráník 45.-49. Česko Veronika Šimková
47.-50. Česko Jakub Konečný 36.-38. Česko Eliška Adamovská 19. Česko Petr Burian 59.-60. Česko Štěpán Stráník 69.-.70 Česko Daniela Kotrbová
54. Česko Štěpán Volf 39.-42. Česko Lenka Slezáková 63.-64. Česko Jan Chvála 69.-70. Česko Petra Růžičková
60.-61. Česko Tomáš Binter 45. Česko Gabriela Vrablíková 81.-91. Česko Jakub Jedlička
55. Česko Tereza Kubátová
7 finalistů 8 finalistek 8/4 finalistů 8/4 finalistek
28 semifinalistů 26 semifinalistek 16 semifinalistů 16 semifinalistek 20 semifinalistů 20 semifinalistek
65 mužů 59 žen 47 mužů 49 žen 101 mužů 75 žen

Čeští mistři a medailisté[editovat | editovat zdroj]

Disciplína Lezec/lezkyně Zlato Stříbro Bronz
Obtížnost Adam Ondra Stříbrná medaile

Medaile podle zemí[editovat | editovat zdroj]

průběžně

pořadí stát Zlatá medaile Stříbrná medaile Bronzová medaile celkem
1. RuskoRusko Rusko 1 1 2 4
2. NěmeckoNěmecko Německo 1 1 2
3. PolskoPolsko Polsko 1 1
3. FrancieFrancie Francie 1 1
3. BelgieBelgie Belgie 1 1
3. SrbskoSrbsko Srbsko 1 1
7. UkrajinaUkrajina Ukrajina 1 1
8. ČeskoČesko Česko 1 1
9. SlovinskoSlovinsko Slovinsko 2 1 3
10. RakouskoRakousko Rakousko 2 2
11. ŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko 1 1

Zúčastněné země[editovat | editovat zdroj]

(dle nejlepšího závodníka)
obtížnost rychlost bouldering
muži ženy muži ženy muži ženy
1. Francie Belgie Polsko Rusko Německo Srbsko
2. Česko Slovinsko Ukrajina Polsko Slovinsko Slovinsko
3. Rakousko Rakousko Rusko Rakousko Rakousko Švýcarsko
4. Švédsko Francie Itálie Itálie Rusko Spojené království
5. Slovinsko Itálie | Česko Francie Francie Rusko
6. Itálie Švýcarsko Rakousko Ukrajina Itálie Francie
7. Švýcarsko Spojené království Německo Švýcarsko Španělsko Rakousko
8. Ukrajina Ukrajina Španělsko Slovinsko Ukrajina Ukrajina
9. Belgie Norsko Švýcarsko Bulharsko Česko Belgie
10. Izrael Rusko Slovinsko Spojené království Spojené království Norsko
11. Německo Česko Turecko Srbsko Švýcarsko Německo
12. Nizozemsko Švédsko Izrael Norsko Nizozemsko Polsko
13. Rusko Srbsko Gruzie Gruzie Litva Dánsko
14. Polsko Izrael Norsko Izrael Švédsko
15. Španělsko Polsko Švédsko Irsko Španělsko
16. Norsko Turecko Belgie Itálie
17. Turecko Gruzie Švédsko Česko
18. Gruzie Maďarsko Maďarsko
19. Dánsko Lotyšsko
20. Chorvatsko Litva
21. Portugalsko Rumunsko
22. Finsko Bulharsko
23. Turecko Portugalsko
24. Norsko Turecko
25. Lotyšsko Izrael
26. Bulharsko Slovensko
27. Rumunsko
28. Slovensko
29. Severní Makedonie
(32) 18 17 15 13 29 26

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. IFSC: výsledkové listiny (obtížnost a rychlost)
  2. Lezec.cz: SP 2017 bouldering Vail, USA bude bez Martina Stráníka
  3. IFSC: startovní listina O, R
  4. IFSC: startovní listina B

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]