Mezinárodní investiční pozice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Mezinárodní investiční pozice (dále jen NIIP) je zpravidla chápána jako podíl hodnot zahraničních aktiv vlastněných Čechy a českých aktiv vlastněných cizinci. Jako aktiva chápeme hotovost, zůstatky na bankovních účtech, poskytnuté úvěry (bankou, firmou nebo fyzickou osobou), dluhopisy (vydané bankami, firmami, jednotlivci), akcie a podíly ve firmách a další. Aktiva se dále dělí na české vlastněné Čechy či cizinci a na cizozemské vlastněné Čechy či cizinci. NIIP může v mezinárodní politice sloužit k porovnání s ostatními státy. NIIP působí také jako významný ukazatel finančního stavu a bonity země. K hodnocení NIIP se používají dvě metody – poměr NIIP k HDP a poměr NIIP k celkovým finančním aktivům ekonomiky.[1] V souvislosti NIIP se hovoří o aktivech národní vlády, privátního sektoru a občanů. Podle hodnoty NIIP se pak hodnotí, zda je ta která země dlužníkem, či věřitelem.[2]

Vývoj NIIP[editovat | editovat zdroj]

Pozice jednotlivých států v tabulce hodnot vykazujících NIIP je proměnlivá. Tyto změny lze přičíst ne zcela stabilní globální politické situaci v období studené války, později rapidnímu rozvoji tržní ekonomiky v postsovětském prostoru a stále rozrůstajícímu se hospodářsky integrovanému prostředí. Například ekonomika USA na základě tohoto ukazatele výrazně oslabila a v současnosti[kdy?] se objevuje mezi největšími[zdroj⁠?] dlužníky na celém světě, přestože na začátku druhé poloviny 20. století patřila mezi země s nejvyšší hodnotou NIIP. Mezi země s pozitivním NIIP patří evropské západní ekonomiky a jihovýchodní a větší část východní Asie. Při hodnocení NIIP je potřeba brát v potaz nejen ekonomickou soběstačnost daného státu, ale i počet obyvatel. V současnosti jsou na špici žebříčku země východu Asie, což způsobuje vysoká ekonomická vyspělost dané oblasti a tudíž velký počet aktiv držený tamními občany.[3]

Význam NIIP[editovat | editovat zdroj]

Národní centrální banky členských zemí Evropské unie jsou povinny poskytovat statistiku investiční pozice vůči zahraničí čtvrtletně ve formě stavů na konci období a přecenění z důvodu změn směnných kurzů nebo jiných cenových změn.

NIIP přispívá zejména k hodnocení vnější zranitelnosti členských států a ke sledování toho, jak se vyvíjí držba likvidních aktiv v zahraničí ze strany sektoru držby peněz. Tyto statistické informace jsou klíčem k sestavování účtu zbytku světa ve čtvrtletních finančních účtech eurozóny. Čtvrtletní statistika investiční pozice vůči zahraničí tvoří též základ pro podrobné sledování hospodářství jednotlivých zemí, a to při postupu Evropské komise při makroekonomické nerovnováze. NIIP je významný ekonomický ukazatel hospodářské vyspělosti státu s přirozeným globálně politickým přesahem.[4]


Tabulka hodnot NIIP jednotlivých států[editovat | editovat zdroj]

Zahraniční aktiva Česká aktiva NIIP Rok
Austrálie 1.611.060.83 2.349.958.31 -738.897.49 2016
Rakousko 916.315.39 897.198.67 19.116.72
Turecko 214.786.31 570.935.22 -356.148.91
Thajsko 382.433.73 414.076.09 -31.642.36
USA 23.916.651.74 32.026.303.93 -8.109.652.19
Švédsko 1.467.925.71 1.387.358.83 80.566.88
Súdán 3.841.02 78.211.16 -74.370.14 2015
Česko 19.185.19 256.297.65 -45.849.57 2016
Egypt 42.515.73 143.938.71 -101.422.99 2015
Francie 7.049.360.55 7.419.510.01 -370.149.46 2016
Nový Zéland 165.803.93 275.713..25 -109.909.32
Paraguay 11.277.38 22.007.25 -10.729.87
Rusko 1.232.671.36 1.005.717.77 226.953.58

[5]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. mezinárodní investiční pozice ČR na stránkách ČNB. ČNB [online]. [cit. 2020-01-09]. Dostupné online. 
  2. GANTI, Akhilesh. Net International Investment Position (NIIP) Definition. Investopedia [online]. [cit. 2020-01-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  3.  . data.imf.org [online]. [cit. 2020-01-09]. Dostupné online. 
  4. https://www.ecb.europa.eu/ecb/legal/pdf/celex_32018o0019_cs_txt.pdf
  5. IMF Data. data.imf.org [online]. [cit. 2020-01-09]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]