Přeskočit na obsah

Maxim Lvovič Koncevič

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Maxim Lvovič Koncevič
Maxim Lvovič Koncevič
Maxim Lvovič Koncevič
Narození25. srpna 1964 (60 let)
Národnostruská
Obormatematika
OceněníFieldsova medaile (1998)
RodičeLev Rafailovič Koncevič
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Maxim Lvovič Koncevič (rusky Максим Львович Концевич; * 25. srpna 1964 Chimki, Moskevská oblast, Ruská SFSR, SSSR) je rusko-francouzský matematik známý především pro své výsledky v teorii strun, nositel řady vědeckých ocenění včetně Fieldsovy medaile.

Život a vědecká dráha

[editovat | editovat zdroj]

V letech 1980 až 1985 studoval matematiku na Lomonosovově univerzitěMoskvě, studium zakončil doktorátem a ziskem titulu Ph.D. na Univerzitě v Bonnu v roce 1992.[1]

Jeho výzkum je inspirován prácemi Richarda FeynmanaEdwarda Wittena.[2] Zaměřuje se především na problémy algebraické geometrie, algebraické topologie a některé geometrické aspekty matematické fyziky, například teorii uzlů, kvantování, nebo zrcadlovou symetrii. Několika významných výsledků dosáhl při řešení problémů souvisejících s teorii strun, čímž přispěl k současné snaze matematiků a fyziků o nalezení tzv. teorie všeho.

Působil jako hostující profesor na Rutgersově univerzitě,[2] dále na Harvardově univerzitě, Princetonské univerzitěKalifornské univerzitě v Berkeley.[1][2] V současnosti je profesorem na francouzském institutu Institut des hautes études scientifiques a na americké Univerzitě v Miami.

Za své výsledky v matematice a teoretické fyzice obdržel několik významných vědeckých ocenění, včetně Fieldsovy medaile (1998) nebo Crafoordovy ceny (2008).

  1. a b Maxim Kontsevich [online]. Encyclopædia Britannica, rev. 2016-04-29 [cit. 2016-07-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b c 1998 Fields Medalist Maxim Kontsevich [online]. Americká matematická společnost [cit. 2016-07-08]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]