Mateřídouška časná

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxMateřídouška časná
alternativní popis obrázku chybí
Mateřídouška časná (Thymus praecox)
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád hluchavkotvaré (Lamiales)
Čeleď hluchavkovité (Lamiaceae)
Rod mateřídouška (Thymus)
Binomické jméno
Thymus praecox
Opiz, 1824
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mateřídouška časná (Thymus praecox) je bylina z čeledi hluchavkovitých. Je to silně aromatická bylina, rostoucí v trsech. Kvete záhy z jara. V Česku jde o vzácný druh.

Popis[editovat | editovat zdroj]

  • Vytrvalý druh, s poléhavými, nebo plazivými, kořenujícími lodyhami, rostoucí do výšky 3 až 15 cm, lodyhy bez květenství jsou zakončeny sterilními výhonky. Hlavní lodyhy v průřezu čtyřhranné až okrouhlé, končí vždy květenstvím, větví se vždy sympodiálním způsobem. Květonosné lodyhy jsou stejnoměrně chlupaté, chloupky jsou buď odstáté, nebo obrácené směrem dolů.[1]
  • Listy tuhé, jednoduché, celokrajné, elipčité, čárkovité nebo kopinatého tvaru. Čepel je vždy lysá, na rubu listu zpeřená žilnatina s vyniklou hlavní žilkou, boční slabší, na okraji se nespojující.[2] Listy na květonosných lodyhách jsou proměnlivé, od začátku báze směrem k vrcholu postupně se zvětšující. Největší mají 20 mm na délku a 10 mm na šířku. Spodní, menší lístky mají krátké řapíky, větší, rostoucí výše na rostlině jsou přisedlé ke stonku.[3]
  • Květy drobné, světle fialové barvy, oboupohlavné, vyrůstající v úžlabí horních listů, uspořádány v lichopřeslenitém květenství. Trubkovitě zvonkovitý kalich, pokrytý chloupky, se třemi zuby horního a dvěma zuby dolního pysku. Velikost koruny se pohybuje v rozmezí 3 až 6 mm. V Květu lze nalézt čtyři tyčinky s prašnými váčky, se svrchním semeníkem. Plodem jsou čtyři tvrdky.[4][5]

Ekologie[editovat | editovat zdroj]

Roste na písčitém úhoru, stráních, světlých hájích, borových lesích nebo ve stepních lokalitách. Lze jí najít od nížin, přes pahorkatiny až po hory jako jsou Alpy. Preferuje vápenité podloží.

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Jde o evropský druh, který lze nalézt od Francie, přes země Beneluxu, Německo, až po jižní Polsko. Její jižní hranicí výskytu je území Kalábrie na jihu Itálie. V Česku jej lze nalézt v teplých oblastech jižní Moravy a středních Čech (povodí Labe a části Vltavy).

Použití a účinné látky[editovat | editovat zdroj]

Tak, jako jiné mateřídoušky, dala by se usušená použít na přípravu čaje, účinného při řadě onemocnění. V Česku jde, ale o vzácný druh zařazený na Červený seznam cévnatých rostlin České republiky, a proto její použití není možné. Obsahuje značné množství silic, cymol, karvakrolu.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. RANDUŠKA, Dušan; ŠOMŠÁK, Ladislav; HÁBERKOVÁ, Izabela. Barevný atlas rostlin. Ostrava : Obzor, 1983. S. 438/439.  
  2. BĚLOHLÁVKOVÁ, Radmila; ČERVENKA, Martin, a kol. Velká kniha rostlin, minerálů a zkamenělin. Praha : Příroda a.s., 1993. ISBN 80-7209-686-9.  
  3. KUBÁT, Karel, a kol. Klíč ke květeně České republiky. Praha : Academia, 2002. ISBN 80-200-0836-5. S. 597.  
  4. RUBCOV, Valentin; BENEŠ, Karel. Zelená lékárna. Praha : Lidové nakladatelství, 1982.  
  5. KAVINA; ELSTNER. Naučný slovník přírodních věd 3.díl. Praha : [s.n.], 1940.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]