Mateřídouška časná

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxMateřídouška časná
alternativní popis obrázku chybí
Mateřídouška časná (Thymus praecox)
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádhluchavkotvaré (Lamiales)
Čeleďhluchavkovité (Lamiaceae)
PodčeleďNepetoideae
Rodmateřídouška (Thymus)
Binomické jméno
Thymus praecox
Opiz, 1824
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mateřídouška časná (Thymus praecox) je aromatická bylina z čeledi hluchavkovitých. Kvete záhy z jara. V Česku jde o vzácnější druh (kategorie C4a).

Popis[editovat | editovat zdroj]

Vytrvalá rostlina s poléhavými nebo plazivými, kořenujícími lodyhami, rostoucí do výšky 3 až 15 cm. Lodyhy se větví monopodiálním způsobem, jsou tedy zakončeny sterilními výhonky, květonosné větve vyrůstají v řadách z lodyhy. Hlavní lodyhy jsou v průřezu čtyřhranné až okrouhlé, stejnoměrně chlupaté, chloupky jsou buď odstáté, nebo obrácené směrem dolů.[1]

Listy jsou tuhé, jednoduché, celokrajné, elipčité, čárkovité nebo kopinatého tvaru. Čepel je vždy lysá, na rubu listu je zpeřená žilnatina s vyniklou hlavní žilkou, boční slabší, na okraji se nespojující.[2] Listy na květonosných lodyhách jsou proměnlivé velikosti, od začátku báze směrem k vrcholu postupně se zvětšující. Největší mají 20 mm na délku a 10 mm na šířku. Spodní, menší lístky mají krátké řapíky, větší, rostoucí výše na rostlině jsou přisedlé ke stonku.[3]

Květy drobné, světle fialové barvy, oboupohlavné, vyrůstající v úžlabí horních listů, uspořádány v lichopřeslenitém květenství. Trubkovitě zvonkovitý kalich, pokrytý chloupky, se třemi zuby horního a dvěma zuby dolního pysku. Velikost koruny se pohybuje v rozmezí 3 až 6 mm. V Květu lze nalézt čtyři tyčinky s prašnými váčky, se svrchním semeníkem. Plodem jsou čtyři tvrdky.[4][5]

Kvete od dubna do července.

Ekologie[editovat | editovat zdroj]

Roste na písčitých úhorech, skalních výchozech a sutích, na stráních, ve světlých dubových hájích, borových lesích nebo ve stepních lokalitách. Lze ji najít od nížin přes pahorkatiny až po hory jako jsou Alpy. Preferuje vápenité podloží, ale v zásadě je generalistou schopným růst i na kyselém substrátu. Vyžaduje stanoviště s plným osluněním.

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Jde o evropský druh, který lze nalézt od Francie, přes země Beneluxu, Německo, až po jižní Polsko. Její jižní hranicí výskytu je území Kalábrie na jihu Itálie. V Česku jej lze nalézt v teplých oblastech jižní Moravy, středních a severozápadních Čech (povodí Labe, Ohře, dolní Berounky, Praha a okolí).

Použití a účinné látky[editovat | editovat zdroj]

Tak jako jiné mateřídoušky by se dala usušená použít na přípravu čaje, účinného při řadě onemocnění. V Česku jde ale o vzácnější druh zařazený na Červený seznam cévnatých rostlin České republiky, a proto její použití není možné. Obsahuje značné množství silic, cymol, karvakrolu.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. RANDUŠKA, Dušan; ŠOMŠÁK, Ladislav; HÁBERKOVÁ, Izabela. Barevný atlas rostlin. Ostrava: Obzor, 1983. S. 438/439. 
  2. BĚLOHLÁVKOVÁ, Radmila; ČERVENKA, Martin, a kol. Velká kniha rostlin, minerálů a zkamenělin. Praha: Příroda a.s., 1993. ISBN 80-7209-686-9. 
  3. KUBÁT, Karel, a kol. Klíč ke květeně České republiky. Praha: Academia, 2002. ISBN 80-200-0836-5. S. 597. 
  4. RUBCOV, Valentin; BENEŠ, Karel. Zelená lékárna. Praha: Lidové nakladatelství, 1982. 
  5. KAVINA; ELSTNER. Naučný slovník přírodních věd 3.díl. Praha: [s.n.], 1940. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]