Marta Bebrová-Mayerová
| Marie Bebrová-Mayerová | |
|---|---|
| Narození | 13. června 1881 Praha |
| Úmrtí | 4. prosince 1970 (ve věku 89 let) Praha |
| Pseudonym | Majová |
| Povolání | herečka |
| Národnost | česká |
| Témata | herectví, divadlo a film |
| Manžel(ka) | Antonín Bebr |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Marta Bebrová-Mayerová (13. června 1881 Praha – 4. prosince 1970 Praha) byla česká herečka, pseudonym Majová.[1]
Životopis[editovat | editovat zdroj]
Manžel Marty Mayerové byl JUDr. Antonín Bebr (22. února 1877 Karlín – 21. listopadu 1940 Praha) soudní rada a básník. Měla s ním syna Antonína (1911) a v roce 1943 se dočkala i vnuka.
Herectví studovala u Otílie Sklenářové. V letech 1905 až 1908 hrála v divadle Uranie. Od roku 1908 začala hrát v Městském divadle Královských Vinohrad, kde působila až do roku 1941. "Přes dívčí a milovnické postavičky se přehrála až k postavám záporných i kladných starších a skvěle temperamentně razantních matek, tetiček a babiček. Své role ztvárňovala s vrozeným temperamentem šarmem a noblesou, výraznou mimikou a zvláštně položeným vysokým hlasem." Napsal Jaroslav "krib" Lopour.[2]
Ve filmových rolích němého a později zvukového filmu se objevovala od roku 1920 do roku 1963. Ve zvukovém filmu se výrazněji uplatnila až ke konci třicátých let. Ve znárodněné kinematografii na ni čekaly desítky malých, epizodních roliček různých stařenek. Občas spolupracovala s rozhlasovým a televizním studiem.[2] V Praze XII bydlela na adrese Italská 25.
Dílo[editovat | editovat zdroj]
Některé divadelní role[editovat | editovat zdroj]
- Mahulena: Mahulena – Julius Zeyer
- Helena: Troilus a Cressida – Wiliam Shakespeare
- Gertruda: Hamlet – Shakespeare
- paní Mařáková: Vina – Jaroslav Hilbert
- Kornelie Poissardová: Generál bez vojska – Emanuel Bozděch
Některé filmové role[editovat | editovat zdroj]
Němý film[editovat | editovat zdroj]
- Věra, sestra Miloše Drahoty: drama Za čest vítězů – Julius Lébl a Antonín Ludvík Havel, 1920
- mladá slečna: melodrama Dvě matky – Přemysl Pražský, 1920
- matka: drama Na vysoké stráni – František Hlavatý, 1921
- Věřina matka: komedie Láska slečny Věry – Václav Binovec, 1922
- Božena Němcová: drama Josef Kajetán Tyl – Svatopluk Innemann, 1925
- Hovorková, majitelka sklárny: příběh Román hloupého Honzy – František Hlavatý, 1926
- Oskarova matka: melodrama Z lásky – Vladimír Slavínský, 1928 (ozvučen 1933)
- matka Jiřinky: melodrama Chudá holka – Martin Frič, 1929 (ozvučen 1932)
Zvukový film[editovat | editovat zdroj]
- žena profesora: komedie Loupežník – Josef Kodíček podle Karla Čapka, 1931
- Strouhalka: drama Maryša – Josef Rovenský, 1935
- majitelka květinářství: komedie Hrdina jedné noci – Martin Frič 1935
- paní Halerová: melodrama Bezdětná – Miroslav Josef Krňanský 1935
- správkyně sirotčince: drama Ulička v ráji – Martin Frič 1936
- matka vynálezce Ing. Marka: drama Výdělečné ženy – Rolf Wanka, 1937
- paní Kristenová: melodrama Krb bez ohně – Karel Špelina 1937
- ředitelova manželka: komedie Škola, základ života! – Martin Frič 1938
- spisovatelka Kotrbová-Židlická: crazy komedie Eva tropí hlouposti – Martin Frič, 1939
- návštěvnice terasy Radiopaláce: melodrama Modrý závoj – J. A. Holman 1941
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Kulturní adresář ČSR. Biografický slovník žijících kulturních pracovníků a pracovnic. Příprava vydání Antonín Dolenský. Praha: Nakladatelství Josef Zeibrdlich, 1934. 587 s. S. 259.
- ↑ a b www.csfd.cz [online]. [cit. 2020-10-21]. Dostupné online.
