Radiopalác

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Radiopalác na Vinohradské třídě
Průčelí Radiopaláce z Vinohradské třídy
Průčelí Radiopaláce z Vinohradské třídy
Účel stavby

Společenské a kulturní prostory, bydlení

Základní informace
Slohrondokubismus
ArchitektAlois Dryák
Výstavba1922-1925
Poloha
AdresaVinohradská 1789/40
Praha 2, Vinohrady
120 00  Praha 2, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Další informace
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Radiopalác (podnázev Dům zaměstnanců pošt a telegrafů) je stavba v rondokubistickém (nebo též tzv. národním, či dekorativním) stylu. Hlavní vchod do paláce je na Vinohradské třídě č. 1789/40 a vedlejší vchody v ulici Blanická č. 1789/26 a Sázavská 1790/25, Vinohrady, Praha 2.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Vstup do Radiopaláce

Autorem paláce je český architekt Alois Dryák, jenž se podílel například také na architektonickém řešení pomníku svatého Václava a pomníku Františka Palackého. Dále se podílel na výstavbě hotelu Central (dnes Hotel Kempinski) v Hybernské ulici. Radiopalác, stejně jako další Dryákovy stavby, se vyznačují nadčasovostí, vytříbeným stylem a funkčností.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Šestipatrová budova zabírá celý domovní blok a nachází se na místě Seidlovy usedlosti, poslední vykoupené usedlosti na Vinohradech.

Fasáda je zdobena ve stylu art deco a najdeme na ní atributy stavebníka, např. poštovní trubku či lipové listy. Průčelí jsou členěna arkýři, balkony a výraznou hlavní římsou. Do tří křídel ve tvaru písmene U je vsazeno ještě nižší, dvoupatrové křídlo, ve kterém se nacházelo kino a společenský sál. Ten byl za 2. světové války poškozen při náletu, rekonstrukce proběhla v roce 1946.[1]

Uplatnění[editovat | editovat zdroj]

Radiopalác vznikl v letech 1922–1925 jako společensko-kulturní prostor, vybavený dvěma sály a restauracemi. Konala se zde divadelní představení, koncerty a vystoupení slavných umělců. V současné době slouží především jako prostory pro konání plesů, gala večerů a rautů, firemních akcí, kongresů, konferencí a seminářů, ale také svateb, módních přehlídek, tanečních kurzů a vystoupení, maturitních plesů a podobně.

Vyšší patra paláce jsou obytná.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. VLČEK, Pavel. Umělecké památky Prahy. Velká Praha. Vydání první. vyd. Praha: Academia, 2017. 1731 s. Dostupné online. ISBN 978-80-200-2107-6, ISBN 80-200-2107-8. OCLC 885148640 S. 1027–1028. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Tematická výzdoba u vstupu do Radiopaláce

Na Vinohradské třídě č. 1896/46 stojí budova paláce Orbis, jejíž autorem je rovněž architekt Alois Dryák.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]