Marek Bydžovský z Florentina

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Marek Bydžovský z Florentina
Marek Bydžovský z Florentina
Marek Bydžovský z Florentina
Narození 1540
Nový Bydžov
Úmrtí 15. září 1612 (ve věku 71–72 let)
Praha
Alma mater Univerzita Karlova
Zaměstnavatelé Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Univerzita Karlova
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Marek Bydžovský z Florentina (15401612) byl renesanční kronikář, působil na Karlově univerzitě.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v městečku Nový Bydžov (odtud "Bydžovský") v roce 1540. Vystudoval na Karlově univerzitě a začal učit na Týnské škole v Praze. V roce 1559 se stal bakalářem a v roce 1565 mistrem.

Působení na Karlově univerzitě[editovat | editovat zdroj]

V roce 1567 byl Marek Bydžovský přijat jakožto profesor na Karlovu univerzitu. Zde vystřídal několik funkcí a v letech 15701585 byl celkem 5x za sebou zvolen děkanem artistické fakulty. V letech 15091603 vykonával postupně úřad probošta Velké koleje a Koleje krále Václava. V roce 1575 mu byl udělen erb a predikát "z Florentina".

Pečoval též o ekonomickou stránku života na univerzitních kolejích. Mimoto vyučoval matematiku a astronomii, přednášel o Aristotelovi a Ciceronovi.

Svět za tří českých králů - nejvýznamnější dílo[editovat | editovat zdroj]

Bezesporu nejvýznamnějším dílem Marka Bydžovského je "Svět za tří českých králů" čili jakýsi sborník o událostech, jež se staly za dob panování Ferdinanda I., Maxmiliána II. a Rudolfa II. Je to dílo poměrně velkého rozsahu a strukturou by se dalo zařadit mezi letopisy.

Marek spíš než aby zprávy sám zachycoval, přejímal je od jiných autorů a omezoval se spíš na překlad nebo případně na zestručnění popisu události. Toto dílo nebylo původně ani určeno k vydání tiskem. Správnější by proto možná bylo, nazývat ho editorem než autorem spisu. I přes tyto nedostatky je tento spis cenným dokladem o době svého vzniku.

Závěr života[editovat | editovat zdroj]

Působení na univerzitě skončilo na tehdejší poměry skandálně, Marek z ní odešel a v roce 1604, ve svých 64 letech se oženil (tehdejším pravidlem bylo, že univerzitní profesoři zachovávali celibát) s vdovou po pivovarníku Adamovi Schodeckém. Současně se stal měšťanem na Novém Městě pražském. Jeho odchod z univerzity se navíc neobešel bez dalšího problému. Marek sebou odnesl účty a nějaké další pro univerzitu důležité dokumenty a spor stran toho se táhl pak až do roku 1610, kdy byl ukončen smírem.

Marek zemřel jako vážený měštěnín Nového Města pražského v roce 1612.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

  • Svět za tří českých králů – kronikářské záznamy událostí v tehdy známém světě v době, kdy vládli Ferdinand I., Maxmilián II. a Rudolf II.
  • Collectanea – zápisky o životě na univerzitě v rozmezí let 14921601, záznam událostí akademických roků, úmrtí profesorů, jména promovaných a podobně, včetně opisů důležitých dokumentů

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  • [1] - stručný životopis v internetové encyklopedii "Libri"
  • [2] - velice stručný životopis
  • [3] - obsáhlejší životopis

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Osobnosti - Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 87. 
  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 8. sešit : Brun-By. Praha: Libri, 2007. 225-368 s. ISBN 978-80-7277-257-5. S. 365. 
  • Životopis v úvodu knižního vydání spisu "Svět za tří českých králů" - Jaroslav Kolár, Rudé právo, tiskařské závody Praha r. 1987

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]