Mamba úzkohlavá
 Mamba úzkohlavá | |
|---|---|
 Mamba úzkohlavá | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 málo dotčený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Třída | plazi (Reptilia) |
| Řád | šupinatí (Squamata) |
| Podřád | hadi (Serpentes) |
| Čeleď | korálovcovití (Elapidae) |
| Rod | mamba (Dendroaspis) |
| Binomické jméno | |
| Dendroaspis angusticeps (A. Smith, 1849) | |
 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Mamba úzkohlavá (Dendroaspis angusticeps) je středně dlouhý, štíhlý a vysoce jedovatý stromový had z čeledi korálovcovitých, který žije ve východní Africe a v Jihoafrické republice.
Vzhled
[editovat | editovat zdroj]Mamba úzkohlavá je na hřbetu a bocích leskle smaragdově zelená s bledězelenějším odstínem na břišní straně. Obvykle se udává, že jde o nejmenšího zástupce rodu mamba (Dendroaspis), i přesto jde o hada dosahujícího značných rozměrů. Průměrná délka se pohybuje kolem 1,8 m,[2] avšak někteří jedinci mohou dosáhnout délky okolo 2,8 m. Samci bývají obvykle trochu větší než samičky.[3]
Tento druh má v přední části tlamy v každé čelisti dva zvětšené jedové zuby pevně spojené s kostí. Šupiny jsou velmi hladké, výrazná hlava je podlouhlá a ocas dlouhý a tenký. Oči jsou středně velké, s kulatými zornicemi, hřbetní šupiny jsou zkosené, hladké a rovné.[4]
Vylíhlá mláďata mamby úzkohlavé mají nažloutle zelené zbarvení.[5]
Jed
[editovat | editovat zdroj]Toxicita jedu vyjádřená smrtnou dávkou LD50 měřená v laboratorních podmínkách dosahuje 0,85 mg/kg (v průměru o něco méně než má například zmije obecná či mamba černá).[6] Mamba zelená disponuje v jedových váčcích asi 60 až 95 mg suchého jedu, což je cca šestkrát víc než je průměr zmije obecné, ale mnohem méně, než má mamba černá.[7]
Výskyt
[editovat | editovat zdroj]Tento druh je původní v oblasti podél východního pobřeží jižní části Afriky[2] a vyskytuje se od jihovýchodní Keni přes Tanzanii, Malawi, Zimbabwe a Mosambik až po východní část Jihoafrické republiky.[4][3]
Chování a potrava
[editovat | editovat zdroj]Mamba úzkohlavá žije převážně na stromech, na zem slézá, pouze má-li žízeň nebo při lovu. Ráda se zde též vyhřívá na slunci. Na rozdíl od své mnohem větší příbuzné mamby černé je velmi plachá a obvykle není agresivní. Před přímou konfrontací s člověkem dává přednost útěku případně se snaží splynout nenápadně s okolím.
Jedná se o denního živočicha, který loví převážně dospělé ptáky či jejich mláďata, netopýry, žáby, ještěrky, hlodavce a další malé savce. Mladí jedinci příležitostně loví i ostatní plazy, například chameleony.[8] Mamby mají v oblibě i ptačí vejce.
Rozmnožování
[editovat | editovat zdroj]Mamby úzkohlavé žijí osamoceně. V době páření však samci vyhledávají samice tím, že sledují jejich pachovou stopu. Samci pak o samice svádějí na zemi rituální souboje, při nichž se snaží jeden druhého strhnout k zemi. Tyto boje mohou trvat i několik hodin a hadi při nich nepoužívají zuby.
Vlastní námluvy a páření již probíhají na stromech. Poté samice naklade mezi 6 až 17 vejci (obvykle jich bývá 10 – 15).[8] Nejčastěji do tlející vegetace v dutinách stromů. Za o něco déle než tři měsíce se z nich líhnou asi 35 až 45 cm dlouhá mláďata, jež jsou již od narození jedovatá. Tento hadí druh se na svobodě dožívá 15 až 25 let a 14 let, je-li chován v zajetí.[2]
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Eastern green mamba na anglické Wikipedii.
- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03].
- ↑ a b c http://whozoo.org
- ↑ a b Eastern green mamba (Dendroaspis angusticeps) www.buzzle.com. www.buzzle.com [online]. [cit. 2013-11-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-11-01.
- ↑ a b Dendroaspis angusticeps - General Details, Taxonomy and Biology, Venom, Clinical Effects, Treatment, First Aid, Antivenoms [online]. University of Adelaide [cit. 2011-12-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-05-16.
- ↑ ERNST, Carl H.; ZUG, George R. Snakes in Question: The Smithsonian Answer Book. Washington D.C., USA: Smithsonian Institution Scholarly Press, 1996. Dostupné online. ISBN 1-56098-648-4.
- ↑ Dendroaspis angusticeps: venom reference | snakedatabase.org. snakedatabase.org [online]. [cit. 2019-12-29]. Dostupné online.
- ↑ Dendroaspis angusticeps [online]. The University of Adelaide: Clinical Toxinology Resources [cit. 2019-12-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-05-16.
- ↑ a b O'SHEA, Mark. Venomous Snakes of the World. New Jersey, USA: Princeton University Press, 12 September 2005. Dostupné online. ISBN 0-691-12436-1.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Dendroaspis angusticeps na Wikimedia Commons - Sub-cutaneous LD50 statistics for most poisonous snakes, including the Eastern green mamba
