Mamba černá

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxMamba černá
alternativní popis obrázku chybí
Mamba černá v obranném postoji
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše Živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Podkmen obratlovci (Vertebrata)
Třída plazi (Reptilia)
Řád Šupinatí (Squamata)
Podřád Hadi (Serpentes)
Čeleď Korálovcovití (Elapidae)
Rod Mamba (Dendroaspis)
Binomické jméno
Dendroaspis polylepis
Albert Günther; 1864
Rozšíření mamby černé (černě značená oblast znamená patrně menší, nicméně potvrzený výskyt)
Rozšíření mamby černé (černě značená oblast znamená patrně menší, nicméně potvrzený výskyt)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mamba černá (Dendroaspis polylepis) je nejdelším jedovatým hadem na území Afriky, a po kobře královské druhým nejdelším jedovatým hadem na světě.[2] Obvykle dorůstá délky kolem 2,5 metru, může však dosáhnout i délky 4,5 metru. Pro člověka je její jed smrtelný už při nízké dávce 10–15 mg, avšak jediným kousnutím vpraví jedu mnohonásobně více. Druh roku 1864 popsal německo-britský zoolog Albert Günther. Rodové jméno „Dendroaspis“ lze doslovně přeložit jako „stromový had“, neboť umí po stromech velmi obratně šplhat. Druhové jméno „polylepis“ dostal pak podle černě zbarvené sliznice uvnitř tlamy (odtud také český název).

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Žije jižně od Sahary, k vidění je téměř po celé jižní a střední Africe, kromě pralesních oblastí střední Afriky. Oblast výskytu zahrnuje území Burkiny Faso, Kamerunu, Středoafrické republiky, Demokratické republiky Kongo, Jižního Súdánu, Etiopie, Eritreje, Somálska, Keni, Ugandy, Tanzánie, Burundi, Rwandy, Mosambiku, Svazijska, Malawi, Zambie, Zimbabwe, Bostwany, Namibie a Angoly. Na těchto místech obývá otevřené lokality – savany, polopouště, řídké lesy a křoviny – v nadmořské výšce 0–1800 metrů (nad 1000 metrů nicméně vzácně). V západní Africe je výskyt těchto hadů podstatně menší a donedávna byl považován za nejistý.[3][4] Výzkum publikovaný v roce 2005 jejich přítomnost nicméně potvrdil (Senegal, Guinea, případně Pobřeží slonoviny).[5][6]

Poddruhy[editovat | editovat zdroj]

Dříve byla mamba černá dělena do dvou poddruhů (Dendroaspis polylepis polylepis a Dendroaspis polylepis antinori)[4], ale dnes je tento had považován za monotypický druh, blízce příbuzný ostatním mambám.[7][8]

Fyzické vlastnosti[editovat | editovat zdroj]

Mamba černá je dlouhý a štíhlý had. Tvar hlavy, respektive její rozevřená „temně černá“ čelist připomíná rakev (vcelku výstižně u jednoho z nejobávanějších hadů Afriky).[9][10][11][12][13] Přední část tlamy má opatřenou jedovými zuby, jedná se tedy o takzvaný proteroglyfní druh (zuby jsou relativně krátké, maximálně asi 6,5 mm dlouhé, pevně spojené s čelistí a mají částečně otevřený kanálek). Výrazné je rovněž jeho obočí a taktéž poměrně velké šedě-černé oči. Dospělý had roste do průměrné délky 2–3 metru, ojediněle až 4,5 metru. Po kobře královské (Ophiophagus hannah) je tak druhým nejdelším jedovatým hadem na světě. Ocas je poměrně dlouhý a úzký, tvoří 17–25% celé délky těla. Dosahuje hmotnosti až 2,4 kg, průměrně však okolo 1–1,5 kg.

Zbarvení jednotlivých jedinců se liší – od žlutozelené přes olivově hnědou po bronzově šedou (nejčastěji šedou v různých odstínech) – přičemž svrchní část těla mají tmavší, spodní světlejší. Mláďata jsou oproti dospělým světleji zbarvena po celém těle.

Jed[editovat | editovat zdroj]

Jed mamby černé je vysoce toxický a je velmi nebezpečný i člověku. Skládá se z více složek – převládají neurotoxiny, které působí na mozková a míšní centra nervového systému, dalšími složkami jsou hemolyzíny, které rozkládají červené krvinky, antikoaguliny zpomalující srážení krve aj.[14] Smrtelná dávka pro člověka je 10 až 15 mg, přičemž jedním kousnutím je do těla vpraveno 100 až 120 mg jedu (někdy dokonce až 400 mg). Proto je pro člověka kousnutí mambou prakticky vždy smrtelné (nedostane-li protijed). Protože jed působí velmi rychle, je nutné aplikovat specifické antisérum okamžitě po uštknutí. Smrt může nastat již do dvaceti minut.[15] Antisérum je vzácné, nákladné a obvykle je mají při sobě pouze lidé, kteří předpokládají možnost setkat se s mambou.[16] Jeden z důvodů, proč v její domovině zemře na následky uštknutí až 20 000 lidí ročně.[9][17]

Mladé mamby jsou jedovaté od narození a mohou se již pár minut po vylíhnutí aktivně bránit. Mají plně vyvinuté jedové žlázy, jež obsahují 1–2 ml jedu, což je množství, které stačí k usmrcení dospělého člověka.[15][18]

Biologie a ekologie[editovat | editovat zdroj]

Mamba černá umí obratně lézt po stromech

Mamba černá je mrštný a rychlý plaz. Je jedním z nejrychlejších hadů na světě a údajně se může plazit rychlost blížíce se hranici 20 km/h (na krátkou vzdálenost).[19][20] Údaje jsou však často přeceňované, s větší pravděpodobností nedosáhne rychlosti vyšší než 16 km/h.[21] Většinu času tráví na zemi a ačkoli je velmi obratným lezcem, na stromech se objevuje jen příležitostně (chce-li se třeba nakrmit vylíhlými mláďaty v ptačím hnízdě). Když se plazí, zejména neznámým terénem, zvedá přední část těla, aby se rozhlédla. Mamba černá je denní živočich a jako jiné druhy se ráda vyhřívá na slunci, v Jižní Africe pak nejčastěji v 7–10 hodin ráno a v 14–16 hodin odpoledne (setrvávat může i na větvích).[9][22] Skrytě odpočívat ji pak můžeme vidět v dutinách stromů nebo puklinách skal.

Rozevřená čelist mamby černé

Mamba černá je teritoriální had, který běžně před nebezpečím ustupuje. Když se však cítí ohrožena, může zaútočit, zvláště tehdy, když se hrozba nachází mezi mambou a jejím doupětem, nebo je zahnána do kouta. V ohrožení zastrašuje, vztyčí hlavu téměř do výše jednoho metru, zaoblí záda, což jí pomáhá udržovat rovnováhu, roztáhne žebra na krku a otevře tlamu, přičemž syčí a pohybuje hlavou ze strany na stranu. Pokud nebezpečí nepomine, zaútočí.

Přesvědčení, že mamba černá cíleně útočí na lidi, je nedorozumění, protože mamba obvykle využije své rychlosti k tomu, aby unikla do bezpečí.[23] Člověk totiž představuje největší nebezpečí, nikoli kořist.[24] Mamba se obvykle snaží kontaktu s lidmi vyhnout a neklidná je už v případě, přiblíží-li se člověk na méně něž 40 metrů.[25][22]

Potrava a způsob lovu[editovat | editovat zdroj]

Její hlavní potravou jsou obratlovci (drobní savci, plazi a ptáci), převážně jejich mláďata, které vyhledává čichem. Běžně se vyskytuje poblíž lidských příbytků, kde loví hlodavce živící se odpadky.[26][14] Obecně upřednostňuje teplokrevní živočichy, ale ulovit může i zástupce svého druhu. Jindy se zase odváží na větší kořist, jakou je třeba daman skalní (Procavia capensis). Jako i jiní hadi má totiž pružnou čelist, díky které může pozřít živočicha až čtyřikrát většího, než je její hlava.[9]

Promyka červená je přiozeným predátorem mamby černé, vykazuje se částečnou imunitou vůči jejímu jedu

Loví-li malá zvířata, postačí jediné uštknutí, po kterém se mamba stáhne a vyčkává, než začne působit neurotoxický jed. Ten způsobí absolutní ochromení oběti. Jestliže je obětí pták, mamba se nestahuje, ale zůstává do něho zakousnuta. Znemožňuje mu tak, aby odletěl a uhynul na místě, kde by jej nenašla. Pokud se brání před nebezpečím, uštkne soupeře opakovaně.

Přirození nepřátelé[editovat | editovat zdroj]

Hadi: mehelie kapská (Limaformosa capensis); je imunní vůči jedu mamby a stejně jako spoustu jiných hadů ji běžně loví.

Ptáci: orlík tmavoprsý (Circaetus pectoralis), orlík hnědý (Circaetus cinereus); hady, včetně mamb, loví všichni orlíci, přičemž výrazný podíl jídelníčku tvoří hadi u těchto dvou druhů.

Orlík tmavoprstý se živí převážně hady, včetně mamb černých

Savci: promyka červená (Galerella sanguinea)[27], mangusta liščí (Cynictis penicillata); největším nepřítelem mamb mezi savci jsou drobné šelmy z čeledi promykovití, které vykazují částečnou imunitu vůči jejich jedu.[pozn. 1]

Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]

Chovná sezóna u mamb černých začíná s příchodem jara. Samci vyhledávají samice tak, že sledují jejich pachovou stopu. Poté samci mezi sebou bojují o přízeň partnerky. Jedná se však spíše o rituální klání, v kterém se zpravidla ani neporaní. Pouze do sebe zaplétají těla a snaží se jeden druhého přitlačit k zemi. Někteří pozorovatelé se dříve chybně domnívali, že má toto chování co do činění s námluvami. Vítěz z onoho klání se následně páří se samicí. Klouže po jejím hřbetě a vyplazeným jazykem přejede téměř přes celé její tělo. Samice zvedne ocas a nehnutě vyčkává, čímž dává najevo, že je připravena. Do hnízda v podzemí naklade samice asi 6–17 vajec oválného tvaru s měkkou kožovitou skořápkou. Mláďata se líhnou po 2–3 měsících, skořápku prorazí za pomoci vaječného zubu a jsou zcela soběstačná. Měří okolo 40–60 cm. Mají rovněž plně vyvinuté jedové žlázy a jsou tedy nebezpečná už pouhých několik minut poté, co spatří svět. Poměrně rychle rostou, po prvním roce dosahují délky zhruba dvou metrů. Mamby černé se dožívají asi deseti a více let, ovšem bližší informace nejsou známy.[19][28][20]

Odraz v kultuře[editovat | editovat zdroj]

  • Ve dvoudílném filmu Kill Bill má hlavní postava Nevěsty Beatrix Kiddo (Uma Thurman) kódové jméno Černá Mamba. Další postava ve filmu – Bud (Michael Madsen) – umírá po uštknutí mambou černou, kterou na něj nastražila Elle Driver (Daryl Hannah). Ta umírajícímu Budovi předčítá souhrn účinků jedu mamby černé podobný informacím uvedeným výše.
  • Vzhled bot Air Jordan XIX je inspirován právě mambou černou.
  • Černá mamba je jméno jednoho mecha (typu robota) ve hře Heavy Gear.
  • Basketbalista týmu Los Angeles Lakers Kobe Bryant si sám dal přezdívku černá mamba (Black Mamba).
  • Mamba černá je název písně od rockové kapely The Academy Is....
  • Mamba černá je název převráceného vláčku ve Fantasialandu v Německu.
  • Mamba černá je také protagonistou v díle Johna Godeyho, které se jmenuje Had.
  • Mamba černá hraje důležitou úlohu ve filmu Mamba (1988).[29]
  • Black Mamba je název nové černé sjezdovky (se sklonem až 63 %) na Kitzsteinhornu.
  • Black Mamba je značka výkonného střeliva italského výrobce Fiocchi.[30]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Mamba černá udolána promykou červenou (videozáznam), YouTube, max. kvalita obrazu 1080p (HD)

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Červený seznam IUCN 2018.1. 5. července 2018. Dostupné online. [cit. 2018-08-10]
  2. Mattison, Chris (1987). Snakes of the World. Facts on File, Inc. pp. 84, 120. ISBN 978-0-8160-1082-0.
  3. HÅKANSSON, Thomas; MADSEN, Thomas. On the Distribution of the Black Mamba (Dendroaspis polylepis) in West Africa. Journal of Herpetology. 1983, roč. 17, čís. 2, s. 186–189. Dostupné online [cit. 2019-08-08]. ISSN 0022-1511. DOI:10.2307/1563464. 
  4. a b profil taxonu mamba černá. www.biolib.cz [online]. BioLib [cit. 2019-08-08]. Dostupné online. 
  5. SPAWLS, S. Dendroaspis polylepis. IUCN Red List of Threatened Species [online]. 2010 [cit. 2019-08-08]. Dostupné online. 
  6. Dendroaspis polylepis. The Reptile Database [online]. [cit. 2019-08-08]. Dostupné online. 
  7. ITIS Standard Report Page: Dendroaspis polylepis. www.itis.gov [online]. [cit. 2019-08-08]. Dostupné online. 
  8. LAILVAUX, Simon P.; BELL, Charles D.; GRISMER, L. Lee. A Species-Level Phylogeny of Extant Snakes with Description of a New Colubrid Subfamily and Genus. PLOS ONE. 2016-07-09, roč. 11, čís. 9, s. e0161070. Dostupné online [cit. 2019-08-08]. ISSN 1932-6203. DOI:10.1371/journal.pone.0161070. PMID 27603205. (anglicky) 
  9. a b c d DONATI, Gianluca. Safari Avventura [online]. 2019-06-13 [cit. 2019-08-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. A Study of Snake Bites Admitted to a Hospital in Rhodesia, Black Mamba, str. 139 (...coffin-shaped head,...)
  11. ANIMALS, Jessie Szalay 2014-12-23T01:50:00Z. Black Mamba Facts. livescience.com [online]. [cit. 2019-08-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. Black Mamba | Reptiles and Snakes | Africa. www.krugerpark.co.za [online]. [cit. 2019-08-10]. Dostupné online. 
  13. Který had je nejjedovatější? Představujeme nejkvalitnější výběr nejvíc smrtících jedů!. Zoom magazin [online]. [cit. 2019-08-09]. Dostupné online. (česky) 
  14. a b Mamba černá [online]. eZOO.cz [cit. 2016-01-19]. Dostupné online. 
  15. a b ZÁVADA, J., Valenta J., Kopecký O., Stach Z., Leden P. Black Mamba Dendroaspis Polylepis Bite: A Case Report. Prague Medical Journal. 2011, s. 298–304. Dostupné online [cit. 3 December 2013]. PMID 22142525. (anglicky) 
  16. PATOČKA, Jiří. Mamba černá: složení jedu [online]. Toxicology – Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc., 29. 3. 2007 v 18.42 [cit. 2016-01-19]. Dostupné online. 
  17. RATCLIFFE, Rebecca. Mambas, medicine and one girl's race to survive Kenya's biting problem | Rebecca Ratcliffe. The Guardian. 2018-05-24. Dostupné online [cit. 2019-08-11]. ISSN 0261-3077. (anglicky) 
  18. VALENTA, Jiri. Venomous Snakes: Envenoming, Therapy. [s.l.]: Nova Science Publishers, 2010. ISBN 978-1-60876-618-5. S. 108–111. (anglicky) 
  19. a b RANDY SCHOTT. Dendroaspis polylepis (Black Mamba). Animal Diversity Web [online]. [cit. 2019-08-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  20. a b Mamba černá ( Dendroaspis polylepis (Günther, 1864)) | WildAfrica.cz - Encyklopedie zvířat. www.wildafrica.cz [online]. [cit. 2019-08-07]. Dostupné online. 
  21. Spawls, Stephen; Howell, Kim; Drewes, Robert; Ashe, James (2017). A Field Guide to the Reptiles of East Africa (2. vydání). Bloomsbury. str. 1201–1202. ISBN 978-1-4729-3561-8.
  22. a b Marais, Johan (2004). A complete guide to the snakes of southern Africa (New ed.). Struik. pp. 95–97. ISBN 978-1-86872-932-6.
  23. The new encyclopedia of Reptiles (Serpent). [s.l.]: Time Book Ltd, 2002. (anglicky) 
  24. National Geographic (Black Mamba, Dendroaspis polylepis) [online]. National Geographic Society [cit. 2013-07-05]. African myths exaggerate their capabilities to legendary proportions; Black mambas are shy and will almost always seek to escape when confronted.. Dostupné online. 
  25. O'SHEA, Mark. VENOMOUS SNAKES OF THE WORLD. multiple places: US and Canada: Princeton University Press; Europe: New Holland (UK) Ltd, 2005. ISBN 978-0-691-15023-9. S. 78-79. (anglicky) 
  26. Safari. Nejobávanější had Afriky, mamba černá, je novou chloubou ZOO Dvůr Králové [online]. Český rozhlas Hradec Králové, 19. 1. 2016 [cit. 2016-01-19]. Dostupné online. 
  27. Viz A Mongoose and Black Mamba Fight to the Death.
  28. Black Mamba | National Geographic. Animals [online]. 2010-09-10 [cit. 2019-08-07]. Dostupné online. 
  29. http://www.csfd.cz/film/132249-mamba/
  30. http://www.fiocchigfl.it

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]