Mamba úzkohlavá

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxMamba úzkohlavá
alternativní popis obrázku chybí
Mamba úzkohlavá
Vědecká klasifikace
Říše Živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Podkmen obratlovci (Vertebrata)
Třída plazi (Reptilia)
Řád Šupinatí (Squamata)
Podřád Hadi (Serpentes)
Čeleď Korálovcovití (Elapidae)
Rod Mamba (Dendroaspis)
Binomické jméno
Dendroaspis angusticeps
Smith; 1849
Areál rozšíření
Areál rozšíření
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mamba úzkohlavá (Dendroaspis angusticeps) je středně dlouhý, štíhlý a vysoce jedovatý stromový had z čeledi korálovcovitých, který žije ve východní Africe a v Jihoafrické republice.

Mamba úzkohlavá ve větvoví

Vzhled[editovat | editovat zdroj]

Mamba úzkohlavá je na hřbetu a bocích leskle smaragdově zelená s bledězelenějším odstínem na břišní straně. Je to nejmenší jedinec rodu mamba (Dendroaspis) dorůstající běžně délky kolem 1,5 m.[1] Někteří jedinci mohou výjimečně dosáhnout délky až 2,4 m. Samci bývají obvykle trochu větší než samičky.[2]
Tento druh má v přední části tlamy v každé čelisti dva zvětšené jedové zuby pevně spojené s kostí. Šupiny jsou velmi hladké, výrazná hlava je podlouhlá a ocas dlouhý a tenký. Oči jsou středně velké, s kulatými zornicemi, hřbetní šupiny jsou zkosené, hladké a rovné.[3]

Vylíhlá mláďata mamby úzkohlavé mají nažloutle zelené zbarvení.[4]

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Tento druh je původní v oblasti podél východního pobřeží jižní části Afriky[1] a vyskytuje se od jihovýchodní Keni přes Tanzanii, Malawi, Zimbabwe a Mosambik až po východní část Jihoafrické republiky.[3][2]

Chování a potrava[editovat | editovat zdroj]

Mamba úzkohlavá žije převážně na stromech, na zem slézá, pouze má-li žízeň nebo při lovu. Ráda se zde též vyhřívá na slunci. Na rozdíl od své mnohem větší příbuzné mamby černé je velmi plachá a obvykle není agresivní. Před přímou konfrontací s člověkem dává přednost útěku případně se snaží splynout nenápadně s okolím.

Jedná se o denního živočicha, který loví převážně dospělé ptáky či jejich mláďata, žáby, ještěrky, hlodavce a další malé savce. Mladí jedinci příležitostně loví i ostatní plazi, například chameleony.[5] Mamby mají v oblibě i ptačí vejce.

Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]

Mamby úzkohlavé žijí osamoceně. V době páření však samci vyhledávají samice tím, že sledují jejich pachovou stopu. Samci pak o samice svádějí na zemi rituální souboje, při nichž se snaží jeden druhého strhnout k zemi. Tyto boje mohou trvat i několik hodin a hadi při nich nepoužívají zuby.

Vlastní námluvy a páření již probíhají na stromech. Poté samice naklade mezi 6 až 17 vejci (obvykle jich bývá 10 – 15).[5] Nejčastěji do tlející vegetace v dutinách stromů. Za o něco déle než tři měsíce se z nich líhnou asi 35 až 45 cm dlouhá mláďata, jež jsou již od narození jedovatá. Tento hadí druh se na svobodě dožívá 15 až 25 let a 14 let, je-li chován v zajetí.[1]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c http://whozoo.org
  2. a b Eastern green mamba (Dendroaspis angusticeps) www.buzzle.com. www.buzzle.com [online]. [cit. 2013-11-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-11-01. 
  3. a b Dendroaspis angusticeps - General Details, Taxonomy and Biology, Venom, Clinical Effects, Treatment, First Aid, Antivenoms [online]. University of Adelaide [cit. 2011-12-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ERNST, Carl H.; ZUG, George R. Snakes in Question: The Smithsonian Answer Book. Washington D.C., USA: Smithsonian Institution Scholarly Press, 1996. ISBN 1-56098-648-4. 
  5. a b O'SHEA, Mark. Venomous Snakes of the World. New Jersey, USA: Princeton University Press, 12 September 2005. ISBN 0-691-12436-1. (anglicky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Eastern green mamba na anglické Wikipedii.