Maketa Škodových závodů
.jpg)
Maketa Škodových závodů, zvaná také „dřevěná milenka“,[1][2] byla dřevěná maketa areálu Škodových závodů v Plzni, kterou za druhé světové války vybudovali Němci mezi vesnicemi Vejprnice, Vochov a Křimice jako falešný cíl.[2][3][4][5]
Pozadí
[editovat | editovat zdroj]Plzeňská Škodovka patřila v době okupace do koncernu strojíren Reichswerke Hermann Göring[6] a byla součástí zbrojařského průmyslu zásobujícího nacistické Německo vojenským arzenálem.[7] Civilní výrobní program byl utlumen a většina výroby produkovala zbraně.[4] Pro svou produkci byla přirozeným cílem bombardérů britského a později i amerického letectva, které usilovaly o její zničení.[1]
Maketa
[editovat | editovat zdroj].jpg)
.jpg)
Němci si uvědomovali význam jedné z největších zbrojovek Říše a vnímali snahu britského RAF o její bombardování.[1] Nechali proto severozápadně od Plzně vystavět model továrny, aby zmátli spojenecké letectvo a to bombardovalo místo továrny podvrženou atrapu.[3][8][5] Velmi věrohodně vypadající dřevěná maketa postavená na ploše 100 hektarů byla potažena pytlovinou a měla i pro Škodovku typické komíny, zahrnuty byly i napodobeniny železničních tratí do Chebu a na Domažlice.[3][9]
Ač je často uváděna výstavba makety v roce 1943,[3][4][10][11][5] byla vybudována již v roce 1941.[12][13] Ostatně na falešný model několik kilometrů západně od továrny upozornili Londýn již v dubnu 1942 českoslovenští parašutisté prostřednictvím vysílačky Libuše při operaci Canonbury.[14] Uvažovali také, zda by bylo možné maketu zapálit.[14]
V poválečném dokumentu Strategic Air Victory in Europe je zmíněno, že maketa zmátla jednou 15. leteckou armádu USAAF.[15] Klamný cíl nebyl za války nijak zasažen[3][13] a přečkal do konce války.[9] Následně byla maketa využita jako zdroj materiálu pro opravu Škodových závodů těžce poškozených posledním náletem.[9][13]
Zachycení v umění
[editovat | editovat zdroj]Spolek přátel kostela sv. Jana Nepomuckého na Chodském náměstí a národopisec Ladislav Lábek iniciovali vytvoření betlému, který by odrážel Plzeňsko a jeho folklór. Realizace Plzeňských jesliček se ujal sochař Jan Vasilej Čermák. Začal v roce 1943 malbou panoramatu Plzně a jejího okolí od lochotínského statku Lüftnerka. Na detailním třímetrovém obrazu, který je pozadím betlému, je zachycena i dřevěná maketa Škodovky.[16]
Další makety továren
[editovat | editovat zdroj]Vábnička na bombardéry u Vejprnic nebyla jedinou svého druhu, za války vznikly podobné falešné továrny na více místech Evropy. Např. Vítkovické železárny měly svou napodobeninu u města Kravaře nedaleko Opavy.[17]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c ave. Bomby na Plzeň. Před 75 lety se Spojenci pokusili odstavit Škodovku v rukou nacistů. ČT24 [online]. Česká televize, 2019-10-16 [cit. 2019-12-16]. Dostupné online.
- ↑ a b BURZOVÁ, Petra L.; DVOŘÁKOVÁ, Ilona; HEJNAL, Ondřej, et al. V Plzni na Karlově. 1. vyd. Plzeň: Katedra antropologie Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni, 2013. 132 s. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-12-17. ISBN 978-80-261-0314-1. Kapitola Karlov v době druhé světové války, s. 63.
- ↑ a b c d e VOJTÁŠEK, Filip. Bomby na Škodovku: Spojenci varovali. Němci postavili falešnou továrnu. Technet [online]. MAFRA, 2015-04-25 [cit. 2019-12-16]. Dostupné online.
- ↑ a b c Věda a technika v pozadí : Historie společnosti Škoda - zastavení 4. Eduportál Techmania [online]. Techmania Science Center [cit. 2019-12-16]. Dostupné online.
- ↑ a b c ŠMEJKAL, Pavel. Akce Canonbury: Když si Anthropoid odskočil do Plzně -. FORUM 24 [online]. Forum 24, 2022-06-04 [cit. 2022-12-26]. Dostupné online.
- ↑ DRCHAL, Václav. Göringův bratr zachránil v čele plzeňské Škodovky před smrtí desítky lidí. Euro.cz [online]. Mladá fronta, 2016-03-27 [cit. 2019-12-02]. Dostupné online.
- ↑ afi. Na Škodovy závody cílil britský nálet. Operace Canonbury ale selhala. ČT24 [online]. Česká televize, 2017-04-26 [cit. 2019-11-25]. Dostupné online.
- ↑ PETŘÍKOVÁ, Petra. Před 75 lety ohně naváděly spojence na Škodovku, bomby ale padaly vedle. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2017-04-29 [cit. 2019-11-24]. Dostupné online.
- ↑ a b c Den, kdy Britové prvně úspěšně bombardovali plzeňskou Škodu. i60.cz [online]. i60 Publishers, 2013-05-13 [cit. 2019-12-16]. Dostupné online.
- ↑ Škodovy závody: Bombardování Škodovky. Místa Paměti národa [online]. Post Bellum [cit. 2019-12-16]. Dostupné online.
- ↑ HELIKAROVÁ, Petra. Reakce dobových tištěných médií na spojenecké nálety na Plzeňsko na jaře 1943. Praha, 2017 [cit. 2020-05-02]. 75 s. Bakalářská práce. Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy. Vedoucí práce Pavel Suk. s. 21. Dostupné online.
- ↑ Protivzdušná obrana Plzně: Maketa Škodovky [online]. Plzeň: Asociace recentní archeologie / Pěstuj prostor [cit. 2019-12-16]. Dostupné online.
- ↑ a b c BERNATT-RESZCZYŃSKÁ, Markéta. První úspěšný nálet na plzeňskou Škodovku. Paměť národa [online]. Post Bellum, 2019-12-20 [cit. 2020-01-03]. Dostupné online.
- ↑ a b KYNCL, Vojtěch. Akce Ležáky. Obyčejná vesnice. České Budějovice, 2007 [cit. 2019-11-29]. 192 s. Diplomová práce. Filozofická fakulta Jihočeské univerzity. Vedoucí práce Jiří Dvořák. s. 76–77. Dostupné online.
- ↑ Strategic Air Victory in Europe. Flying Magazine. 1945, roč. 37, čís. 6, s. 54. Dostupné online. ISSN 0015-4806.
- ↑ Příběhy plzeňských betlémů. Deník.cz [online]. VLTAVA LABE MEDIA, 2008-12-04 [cit. 2020-01-05]. Dostupné online.
- ↑ KNITL, Martin; RADOVANOVIČ, Dušan. Falešná továrna ze dřeva měla zmást bombardéry. Hrdina.cz [online]. Český rozhlas [cit. 2020-02-05]. Dostupné online.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Maketa Škodových závodů na Wikimedia Commons - Snímky rozebírané makety z června 1945 Archivováno 16. 12. 2019 na Wayback Machine.
