Lštění (Radhostice)
| Lštění | |
|---|---|
 Kostel sv. Vojtěcha ve Lštění | |
| Lokalita | |
| Charakter | malá vesnice |
| Obec | Radhostice |
| Okres | Prachatice |
| Kraj | Jihočeský kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°4′6″ s. š., 13°52′45″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 23 (2021)[1] |
| Katastrální území | Lštění u Radhostic (4,3 km²) |
| Nadmořská výška | 885 m n. m. |
| PSČ | 38481 |
| Počet domů | 13 (2011)[2] |
  Lštění | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 137626 |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Lštění (německy Elstin) je malá vesnice, která se nachází v okrese Prachatice, v Jihočeském kraji. Leží 7 km východně od Vimperka, na hřbetu mezi Mařským vrchem (907 m) a Bělčí (922 m), v nadmořské výšce 885 m. Je místní částí obce Radhostice. V roce 2011 zde trvale žilo třicet obyvatel.[3]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Nejstarší zmínka o vsi pochází z roku 1352,[4] kdy náležela vladykům Vilému a Zdeňkovi ze Lštění. Lze ale oprávněně předpokládat, že území dnešního Lštění bylo osídleno již mnohem dříve. Napovídá tomu i staroslovanské jméno vsi "Léščie" (lískový porost). Toto území patřilo do nejjižnějšího cípu Čechy obydleného Pošumaví.
Kostel zde stál již od poloviny 13. století[5]. Ve 14. století zde pravděpodobně stávala dřevěná tvrz hned vedle kostela. Z této tvrze se však nic nedochovalo. Od počátku 16. století až do roku 1850 patřilo Lštění k vimperskému panství.
Škola se uvádí od poloviny 18. století. Před rokem 1900 měla tři třídy, od roku 1918 fungovala jako obecná dvoutřídka se 119 českými žáky. Od roku 1850 připadalo Lštění k obci Libotyně a k soudnímu okresu Vimperk. V letech 1960–2002 bylo Lštění součástí okresu Prachatice. Od roku 1964 je součástí obce Radhostice. Zajímavostí je, že Lštění rádi navštěvovali Jan Neruda, Karel Klostermann, Julius Zeyer, Jindřich Šimon Baar nebo Adolf Heyduk.
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]Kostel svatého Vojtěcha
[editovat | editovat zdroj]Farní kostel svatého Vojtěcha existoval ve Lštění již ve 13. století. Na místě původního gotického kostela byl zbudován v letech 1739–1741 nový barokní kostel. Autorem návrhu byl architekt František Jakub Fortin. Původní presbytář starého gotického kostela byl v barokní novostavbě zachován a slouží jako sakristie. Z původní stavby se ještě zachovala komora.
.JPG)
Na místě lodi starého kostela byl vystavěn nový presbytář, dále byly nově přistavěny loď a věž. Vznikl tak jednolodní chrám s okosenými nárožími, pravoúhlým presbytářem, se sakristií v ose a s věží v průčelí. Kamenické práce obstaral krumlovský mistr Matěj Plánský. Hlavní oltář kostela se sochami svatého Vojtěcha, svatého Václava a svatého Jana Nepomuckého je dílem krumlovského sochaře Josefa Mucka a pochází z roku 1755. Stejný umělec vyhotovil i dva boční oltáře se sochami svatého Josefa, svatého Linharta, svatého biskupa, svaté Ludmily a svatého Václava. Křtitelnice je barokní, ale v sakristii se dochovala původní křtitelnice z druhé poloviny 13. století. V kostele se také nacházejí náhrobky z let 1521 a 1743. Varhany jsou barokní.
Místo je spojeno se silným svatovojtěšským kultem, který se začal prosazovat především v 18. století. Dodnes je místo známé nejen pod svým úředním jménem Lštění, ale i pod názvy Vojtěch nebo Svatý Vojtěch. Vydávaly se sem čtyřikrát ročně: na velikonoční pondělí, na svatého Vojtěcha (23. duben), na svatodušní pondělí a na svátek Nanebevzetí Panny Marie (15. srpen), zástupy poutníků.
Fara
[editovat | editovat zdroj]Původní fara v místě existovala již ve 14. století a je domněnka, že tato fara byla totožná s poustevnou v rohu hřbitovní zdi. Před třicetiletou válkou nebyla již fara obsazována, dlouho ji spravovali církevní administrátoři z Vimperka a v letech 1655–1666 spravoval kostel duchovní z Bohumilic. Církevní správce se na faru ve Lštění vrátil až v roce 1718 za výrazné přímluvy Marie Arnoštky kněžny z Eggenbergu.
Faru s polovalbovým štítem nechal v roce 1668 postavit vimperský hejtman J. L. Breverius. Nazývala se také Panský dům, protože zde během poutí byli ubytováni významní hosté a v době, kdy farnost neměla svého správce, se také pronajímala.
Kaple Panny Marie Klatovské
[editovat | editovat zdroj]Kaple je včleněna do hřbitovní zdi, pochází z 18. století, zbytky původního oltáře. Součástí původní hřbitovní zdi byl i ambit, který byl koncem 19. století zrušen.
Kaple Nanebevzetí Panny Marie
[editovat | editovat zdroj]Na pahorku západně od kostela vznikla v první polovině 18. století čtyřboká mešní kaple, zaklenutá křížovou klenbou s nárožními pilastry. Uvnitř malovaný křídlový oltářík se sochou svaté Barbory. Dle pověsti z tohoto místa žehnal svatý Vojtěch své rodné vlasti.
Kaple svatého Vojtěcha
[editovat | editovat zdroj]Kaple zvaná též Dobrá Voda stojí nad pramenem, ze kterého dle pověsti pil svatý Vojtěch. Nachází se východně od kostela. Původní kaple byla vystavěna pravděpodobně již v 17. století, ale roku 1725 byla postavena úplně nová, zděná kaple s dřevěnou nástavbou, šindelovou střechou a jehlancovou vížkou. Je bez vybavení.
Přírodní památka Polední
[editovat | editovat zdroj]Mokřadní louky zhruba tři čtvrtě kilometru jižně od vesnice jsou od roku 1992 chráněny jako přírodní památka Polední.
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Dům čp. 9 -
Dům čp. 1 -
Dům čp. 11 -
Kostel
,_2017_(01).jpg)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 199.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 238.
- ↑ PODHOLA, Roman. Ozvěny šumavských zvonů. Český Krumlov: Roman Podhola, 2006. Kapitola Lštění, s. 58.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- HANZAL, Josef. Stavba barokního kostela ve Lštění. In: Jihočeský sborník historický 50. Č. 3. České Budějovice: Jihočeské muzeum, 1981. S. 157–165.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Lštění na Wikimedia Commons
