Ludwig von Vogelsang
| Ludwig baron von Vogelsang | |
|---|---|
 Portrét ze sbírek Národní galerie Praha (Josef Bergler, 1810–1811) | |
| Velitel pevnosti Josefov | |
| Ve funkci: 1810 – 1822 | |
| Předchůdce | Nikolaus von Kleindorf |
| Nástupce | Johann von Schmelzern |
| Vojenská služba | |
| Služba |  Rakouské císařství |
| Hodnost | polní zbrojmistr (1809), polní podmaršál (1799), generálmajor (1796) |
| Narození | 12. prosince 1748 Bruselský region |
| Úmrtí | 28. června 1822 (ve věku 73 let) Josefov |
| Titul | svobodný pán (1793) |
| Děti | Josephine Perin von Gradenstein |
| Příbuzní | Christian Freiherr von Perin-Gradenstein (vnuk) |
| Profese | důstojník |
| Ocenění | Vojenský řád Marie Terezie (1790) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ludwig svobodný pán von Vogelsang (německy Ludwig Christian Jacob Freiherr von Vogelsang) (12. prosince 1748 Brusel – 28. června 1822 Josefov) byl rakouský generál. V císařské armádě sloužil od roku 1767, za zásluhy na potlačení povstání v Rakouském Nizozemí (dnešní Belgie) získal Řád Marie Terezie (1790) a povýšení do stavu svobodných pánů (1793). Během francouzských revolučních válek a napoleonských válek působil jako štábní důstojník a v několika bitvách se vyznamenal osobní statečností. Po zranění v bitvě u Aspern byl povýšen do hodnosti polního zbrojmistra (1809). V závěru své kariéry byl dlouholetým velitelem pevnosti v Josefově (1810–1822), kde také zemřel.
Životopis
[editovat | editovat zdroj]Pocházel ze šlechtické rodiny původem z Meklenburska, byl synem císařského generála Christiana Jakoba Vogelsanga (1701–1785),[1] velitele pevnosti Lucemburk. Studoval na Tereziánské vojenské akademii ve Vídeňském Novém Městě a do armády vstoupil jako kadet v roce 1767 k 41. pěšímu pluku. V roce 1770 byl v hodnosti nadporučíka přeložen k 9. pěšímu pluku. Postupoval v hodnostech (rytmistr 1776, major 1788) a vyznamenal se v roce 1790 v bojích proti brabantskému povstání. V rychlém sledu dosáhl hodnosti podplukovníka (1790) a plukovníka (1791), poté bojoval ve válkách proti revoluční Francii.
V roce 1796 byl povýšen na generálmajora, vyznamenal se ve vítězné bitvě u Würzburgu[2][3] a jako polní podmaršál (1799) se pak zúčastnil bojů v Itálii, podílel se na obléhání Janova a v bitvě u Marenga velel divizi na levém křídle rakouské ramády.[4] Po ukončení války v roce 1801 převzal velení divize v Sibiu (tehdy Hermannstadt).[5] V třetí koaliční válce v roce 1805 byl velitelem záložní divize v armádě arcivévody Karla a bojoval v bitvě u Caldiera. Podařilo se mu uhájit Vicenzu proti francouzskému obléhání a po prešpurském míru se stal velitelem divize v Praze. V tažení roku 1809 převzal dočasně velení 1. armádního sboru a byl zraněn v bitvě u Aspern.[6] Za zásluhy byl povýšen do hodnosti polního zbrojmistra (1809) a penzionován.[7] Již o rok později byl ale znovu povolán do aktivní služby a v letech 1810–1822 zastával funkci velitele pevnosti Josefov[8]. V době vpádu francouzských vojsk do Čech v roce 1813 obdržel jako velitel josefovské pevnosti titul guvernéra.[9]
Za zásluhy na potlačení povstání v Rakouském Nizozemí obdržel v roce 1790 rytířský kříž Řádu Marie Terezie.[10][11][12] Na základě řádových stanov mohl požádat o povýšení do stavu svobodných pánů a tento titul mu byl udělen v roce 1793.[13] Od roku 1805 byl čestným majitelem pěšího pluku č. 47.[14]
Rodina
[editovat | editovat zdroj]V roce 1774 se v Gentu oženil s Henriettou Sanchez de Aguilar (1751–1829), která pocházela ze španělské šlechtické rodiny působící ve službách Habsburků v Rakouském Nizozemí.[15] Z manželství se narodilo šest dětí, nejstarší syn Christian Jakob (1777–1799) padl v Itálii, další syn Bruno (1782–1810) zemřel jako nadporučík dragounů v Uhrách. Další mužské potomstvo zanechal jen syn Simon (1785–1816), také v dalších generacích sloužili členové rodu v c. k. armádě.[16] Dcera Marie byla manželkou vojenského historika a spisovatele Jana Rittersberga.[17] Mladší dcera Josefína (1779–1853) byla provdaná za státního úředníka a dvorního radu barona Eberharda Perina von Gradenstein. Josefína proslula jako spisovatelka, byla autorkou poezie a společenských románů psaných ve francouzštině.[18]
Vzhledem k Vogelsangově dlouholetému působení v Čechách se dochoval jeho portrét ve sbírkách Národní galerie v Praze (autor Josef Bergler).[19]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Rodina Christiana Jakoba Vogelsanga na webu geni.com dostupné online
- ↑ ŠŤOVÍČEK, Michal: Francie proti Evropě. Války revoluční Francie 1792–1802; Praha, 2017; s. 269–271 ISBN 978-80-7557-041-3
- ↑ Přehled vrchního velení rakouské armády v bitvě u Würzburgu dostupné online
- ↑ Přehled vrchního velení rakouské armády v bitvě u Marenga na webu napoleon-series dostupné online
- ↑ Militär Almanach 14; Vídeň, 1803; s. 29 dostupné online
- ↑ DOSTÁL, Tomáš: Poslední vítězné tažení císaře Napoleona. Francouzsko-rakouská válka v roce 1809; České Budějovice, 2008; s. 151–152 ISBN 978-80-86829-34-0
- ↑ Služební postup Ludwiga Vogelsanga in: SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Kaiserliche und k.k. Generale (1618–1815); Vídeň, 2006; s. 106 dostupné online
- ↑ Hof- und Staats-Schematismus des österreichischen Kaiserthums 1812; Vídeň, 1812; s. 247 dostupné online
- ↑ Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthums 1822; Vídeň, 1822; s. 39, 66 dostupné online
- ↑ Přehled nositelů Vojenského řádu Marie Terezie in: Schematismus für das k.u.k. Heer für 1914; Vídeň, 1914; s. 34 dostupné online
- ↑ MĚŘIČKA, Václav: Řád Marie Terezie; Klub pro českou heraldiku a genealogii, Praha, 1990; s. 53
- ↑ Přehled nositelů Vojenského řádu Marie Terezie na webu austro-hungarian army dostupné online
- ↑ Gothaisches genealogisches Taschenbuch der freiherrlichen Häuser 1913; Gotha, 1913; s. 1022–1023 dostupné online
- ↑ Přehled majitelů pěšího pluku č. 47 in: Schematismus für das k.u.k. Heer für 1914; Vídeň, 1914; s. 472 dostupné online
- ↑ Henrietta Sanchez de Aguilar na webu geneanet.com dostupné online
- ↑ Gothaisches genealogisches Taschenbuch der freiherrlichen Häuser 1921; Gotha, 1921; s. 1009–1010 dostupné online
- ↑ WITTING, J. B. Monatsblatt des Heraldisch-Genealogischen Vereines "Adler"., Svazek 4, s. 542 [online]. Vídeň: K. k. Heraldische Gesselschaft Adler, 1900-06 [cit. 2021-07-20]. Dostupné online.
- ↑ Josefina Perin von Gradenstein in: Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich dostupné online
- ↑ Portrét generála Ludwiga Vogelsanga na webu Národní galerie Praha dostupné online
