Přeskočit na obsah

Jan Rittersberg

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jan Ritter z Rittersberka
Jan Ritter z Rittersberka na portrétu A. Machka, cca 1825 (černobílá fotografie)
Jan Ritter z Rittersberka na portrétu A. Machka, cca 1825 (černobílá fotografie)
Narození9. října 1780 nebo 10. října 1780
Praha
Úmrtí18. června 1841 (ve věku 60 let)
Praha
Místo pohřbeníMalostranský hřbitov
Povolánívoják, spisovatel
DětiLudvík Ritter z Rittersbergu
Henriettta Ritterová z Rittersbergu
PříbuzníLudvík Ritter (syn), Henrietta Ritterová z Rittersbergu (dcera), Jindřiška Slavínská (vnučka)
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Ritter z Rittersberka, též Johann Ritter z Rittersbergu (z Rittersberka) apod., německy Johann Ritter von Rittersberg,[pozn. 1] (9. října 1780, Praha – 18. června 1841 tamtéž) byl český německojazyčný spisovatel žijící v Praze, původním povoláním důstojník, první životopisec Josefa Dobrovského, vojenský historik, vydavatel českých národních písní.

Život

[editovat | editovat zdroj]

Mládí a vojenská kariéra

[editovat | editovat zdroj]

Šlechtický titul z Rittersbergu získal otec Jana Rittersberga, setník Maxmilian Ritter za obranu Prahy před Prusy v roce 1757. Manželka Maxmiliana Rittera a matka Jana pocházela z Libušína, rodným jménem Anna Geronišová.[1]

Jan Rittersberg se narodil 9. října 1780 v Praze, kde také vystudoval gymnázium a studoval práva. Od roku 1800 sloužil v armádě, kde se zúčastnil v letech 1813–1815 akcí proti Napoleonovi. Roku 1821 v Neapoli onemocněl a požádal o penzionování. Dosáhl hodnosti setníka (Hauptmann).[2]

Pobyt v Praze

[editovat | editovat zdroj]

Po penzionování se natrvalo usadil v Praze.[3] Věnoval se vojenské historii, stal se znalcem výtvarného umění a dějin hudby. V jeho salonu se scházely přední osobnosti českého kulturního života jako František Palacký, Václav Hanka a Josef Dobrovský. Od roku 1824 byl členem Společnosti vlasteneckých přátel umění a spolku Verein der Kunstfreunde für Kirchenmusik in Böhmen (Jednota k zvelebení kostelní hudby v Čechách). Byl přispívajícím členem Časopisu Českého musea.[2]

Tragické úmrtí

[editovat | editovat zdroj]

Při jízdě kočárem u Kanálské zahrady se splašili koně, Jan Rittersberg byl z kočáru vymrštěn a rozbil si hlavu. Na místě zemřel, dle matričního záznamu se tak stalo 18. června 1841.[4][1] Je pohřben na Malostranském hřbitově na pražském Smíchově.[5]

Rodinný život

[editovat | editovat zdroj]

Po povýšení na setníka se oženil s dcerou podmaršálka barona Ludwiga z Vogelsangu.[6][pozn. 2] V manželství se narodil syn Ludvík (spisovatel, skladatel a litograf) a dcera Henrietta (spisovatelka, vychovatelka, překladatelka). Vnučka Jindřiška Slavínská byla herečka Národního divadla.

Dílo

[editovat | editovat zdroj]
Jan Rittersberg: České národní písně (obálka, 1825)

Časopisy

[editovat | editovat zdroj]

Knižní vydání

[editovat | editovat zdroj]

Z dnešního pohledu jsou nejvýznamnějšími Ritterovými díly:

  • České národnj pjsně – vydání českých národních písní v roce 1825. Písně byly vydány s notovým záznamem melodie a u českých písní zápisem textu v češtině. Věnování publikace hraběti Františku Antonínovi z Kolovrat bylo též v češtině. Dvoudílný sborník obsahuje 300 písní z Čech, z toho 50 německých. Na sbírce se podílel hudební skladatel a teoretik F. D. Weber. (Praha, nákladem vlastním, 1825)
  • Abbé Joseph Dobrowsky – první životopis Josefa Dobrovského (Praha, vydavatel C. W. Enders 1829)[9]

Jiné

[editovat | editovat zdroj]
  • Další Rittersbergovy práce psané německy se týkají zejména vojenské historie. Je též autorem německého popisu maleb ve vlastnictví Společnosti vlasteneckých přátel umění (Verzeichniss der Kunstwerke, welche sich in der Gemälde-Gallerie der Privatgesellschaft patriotischer Kunstfreunde zu Prag befinden, 1835)
  • Též překládal z francouzštiny do němčiny[10]
  • Nedokončené libreto opery Leopolda Měchury Hiorba z roku 1835 (rukopis, notový záznam nezachován).[11]
  • Novodobě (2012) byla vydána jeho biografie Kristiána Kryštofa Clam–Gallase v edici Antonina Svobody.[12]

Zajímavosti

[editovat | editovat zdroj]
  • Germanista a bohemista Václav Petrbok poukázal na rozdílné přijetí, kterého se dostalo Rittersbergovým Českým národním písním ve srovnání s obdobnou Čelakovského sbírkou folkloristického materiálu Slovanské národní písně. Čelakovský vydal svou sbírku v souladu s estetickým hlediskem a výhradně z venkovského prostředí, přitom písně, které považoval obsahově za nevhodné, nezařadil. Rittersberg byl veden dokumentárním hlediskem zachovávajícím historické památky a jeho soubor obsahuje i zlidovělé umělé písně, městské písně a německé písně z Čech. To nevyhovovalo tehdejšímu názoru a bylo mu vytknuto „snižování čisté duše lidu“ a zařazení „písní lůzy“.[13]
  • Výběr z Rittersbergovy sbírky českých lidových písní nahrál a v roce 1991 poprvé vydal soubor Musica Bohemica.[14]
  • V roce úmrtí Jindřišky Slavínské připomněly Národní listy, že tragédie spojené s koňmi se v rodu Rittersbergů opakovaly. Jan Ritter z Rittersbergu zahynul při pádu z kočáru, syn Ludvík se o tři roky později vážně zranil při pádu z koně, musel zanechat povolání učitele hudby a dlouhodobě se léčit. Ludvíkovu dceru Jindřišku Slavínskou kopnul v roce 1908 do hlavy splašený kůň a ona na následky zranění zemřela.[1]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Poznámky

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Ritter je původní příjmení, nemá zde český význam rytíř.
  2. ↑ Podle soupisu pražských obyvatel i policejní konskripce žil v Praze s dětmi bez manželky; u té je v konskripci uvedena poznámka, že pobývá v Haliči.[7]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b c Tragické události v rodině z Rittersbergů. S. 3. Národní listy [online]. 1908-07-15 [cit. 2021-07-05]. S. 3. Dostupné online. 
  2. ↑ a b Jan Rittersberk. In: Jiří Opelík a kolektiv. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. Praha: Academia, 2000. Dostupné online. ISBN 80-200-0708-3. Svazek 3/II. P–Ř. S. 1254–1256.
  3. ↑ Soupis pražských obyvatel:Rittersberg Johann [online]. Archiv hl. m. Prahy [cit. 2021-07-12]. Dostupné online. 
  4. ↑ Matrika zemřelých, sv. Apolinář 1840-1844, snímek 112 [online]. Archiv hl. m. Prahy [cit. 2021-07-21]. Dostupné online. 
  5. ↑ Hrob Johann Ritter v. Rittersberg [online]. Spolek pro vojenská pietní místa [cit. 2021-07-19]. Dostupné online. 
  6. ↑ WITTING, J. B. Monatsblatt des Heraldisch-Genealogischen Vereines "Adler"., Svazek 4, s. 542 [online]. Vídeň: K. k. Heraldische Gesselschaft Adler, 1900-06 [cit. 2021-07-20]. Dostupné online. 
  7. ↑ Policejní ředitelství I, konskripce, karton 514, obraz 736 [online]. Národní archiv [cit. 2021-07-22]. Dostupné online. 
  8. ↑ GAGAN, Jaroslav. Vydání Rukopisů Zelenohorského a Králodvorského [online]. Česká společnost rukopisná, rev. 2014 [cit. 2021-07-20]. Dostupné online. 
  9. ↑ RITTER VON RITTERSBERG, Johann. Abbé Joseph Dobrowsky: biographische Skizze. Prag: C. W. Enders, 1829. 36 s. Dostupné online. (německy) 
  10. ↑ CARRO, Jean de. Lateinische Ode au Kars des vierten Heilquellen (titul. str.) [online]. 1829 [cit. 2021-07-23]. Dostupné online. 
  11. ↑ REITTETEROVÁ, Vlasta. Česká divadelní encyklopedie: Měchura, Leopold Eugen/Práce pro divadlo [online]. 2006 [cit. 2021-07-20]. Dostupné online. 
  12. ↑ SVOBODA, Antonín. Kristián Kryštof hrabě Clam-Gallas. Liberec: Technická univerzita v Liberci, 2012. ISBN 978-80-7372-929-5. 
  13. ↑ PETRBOK, Václav. Čím česká píseň je a čím není. Čelakovský a Rittersberg očima jednoho Biedermanna [online]. Plzeň: Koniasch Latin Press, 2004 [cit. 2021-07-19]. Dostupné online. ISBN 80-86791-08-4. 
  14. ↑ Rittersberkovy české národní písně [online]. Supraphonline [cit. 2023-05-10]. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Jan_Rittersberg&oldid=24096739“