Ludvík Lošťák

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Ludvík Lošťák
Ludvík Lošťák.jpg
Základní informace
Narození 21. března 1862
Nové Mitrovice, Čechy
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 17. října 1918 (ve věku 56 let)
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Žánry klasická hudba a opera
Povolání hudební skladatel, spisovatel, učitel, hudební kritik a básník
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ludvík Lošťák (21. března 1862 Nové Mitrovice17. října 1918 Praha) byl český básník, hudební skladatel a publicista.

Život[editovat | editovat zdroj]

Studoval na varhanické škole v Praze. Byl spolužákem Josefa Bohuslava Foerstra. V roce 1887 se vydal do Londýna. Po třech letech se vrátil a stal se učitelem angličtiny. Vydal i učebnici angličtiny.

Pod patronací hudební komise Sokola vytvořil skupinu nespokojených hudebníků a vydal manifest Otevřený list mladé hudební generaci v Čechách a na Moravě, který otiskl časopis Dalibor (18, 1896, s. 193–194) a který vyzýval k hudební reformě. Ukázalo se však, že šlo o prázdné gesto, které nikdo z jeho autorů nedokázal přetvořit v životaschopné umělecké dílo.

Komponoval klavírní i orchestrální skladby a jeho operu Selská bouře uvedlo i Národní divadlo. Svým dílem chtěl navázat na Antonína Dvořáka, ale chyběla mu hudební invence a jeho hudba neměla velký úspěch. Dále se proto věnoval více literární činnosti a činnosti kritické a polemické. Zvláště se stal známým pro své ostré polemiky a vysloužil si označení „enfant terrible“ české hudby a kultury zlomu 19. a 20. století.

Zemřel při epidemii španělské chřipky v roce 1918 a je pohřben na Olšanských hřbitovech v Praze.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Orchestrální skladby[editovat | editovat zdroj]

  • Předehra k Šubrtově hře Probuzenci (1886)
  • Předehra Es-dur
  • Předehra B-dur
  • Píseň vítězná (1896)
  • Národní dumy (1897),
  • Rapsodie

Opery[editovat | editovat zdroj]

Literární dílo[editovat | editovat zdroj]

  • Básně (1891)
  • Tři noci u mrtvoly (1894)
  • Píseň nadšená (1895)
  • Požáry krve (1911)
  • Chromatické hromobití (soubor článků a statí: Otakar Hostinský, Zdeněk Fibich, Antonín Dvořák, Vilém Blodek, Karel Šebor, Karel Kovařovic, Václav Vladimír Zelený, Emanuel Chvála, Otevřený list K. Knittlovi, Morava, Jak se u nás vraždí, 1903)
  • Píseň bohatýrská, báseň ironická (1904)
  • Nápěvy v mol (1905)
  • A tak jsem žil (1909)
  • Gustav Jor (dramatická báseň o pěti jednáních, 1917)
  • Ve vlasti tichošlápků: prosy satirické (1918)
  • Demokracie vítězná (dramatická báseň o pěti jednáních, 1918)
  • English (Praktická mluvnice jazyka anglického) B. Kočí, 1920

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Československý hudební slovník osob a institucí I. (A–L), 1963, Státní hudební vydavatelství, Praha
  • Srb-Debrnov, Josef: Slovník hudebních umělců slovanských
  • František Xaver Šalda v Die Zeit. Wiener Wochenschrift für Politik /etc./, 6. 3. 1897, s. 154–156; česky jako Mladá hudební generace v Čechách, Souborné dílo F. X. Šaldy 13, s. 230–235)
  • Karel Kovařovic: K otázce dramaturgie operní (Praha, Bursík a Kohout 1904).
  • Jaroslav Kvapil: O čem vím (Praha 1932).
  • Bedřich Bělohlávek: Masaryk a hudba (Praha, L. Mazáč 21936).
  • Josef Bohuslav Foerster: Poutník (Praha, L. Mazáč 1942, s. 196).
  • Zdeněk Nejedlý: Opera Národního divadla do roku 1900 (Praha 1935).
  • Dějiny české hudební kultury 1890–1945, díl I. 1890–1918 (Praha, Academia 1972).
  • Hudba v českých dějinách od středověku do nové doby (kolektiv, Praha, Supraphon 1983).

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]