Louzek
| Louzek | |
|---|---|
 Zřícenina věže (vlevo) a paláce | |
| Základní informace | |
| Sloh | gotický |
| Výstavba | konec 13. století |
| Zánik | polovina 15. století |
| Další majitelé | páni z Maršovic, Malovcové z Malovic, Rožmberkové |
| Poloha | |
| Adresa | ostrožna nad levým břehem Malše, Bujanov,  Česko |
| Souřadnice | 48°42′11,16″ s. š., 14°28′47,64″ v. d. |
  Louzek | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 46562/3-1227 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Louzek je zřícenina hradu v okrese Český Krumlov. Nachází se v katastrálním území Suchdol u Bujanova asi čtyři kilometry jižně od Kaplice, ale nejbližší vesnicí jsou Skoronice. Stojí na široké, skalnaté ostrožně nad levým břehem Malše v nadmořské výšce 600 m. Zbytky hradu, ze kterého se dochovaly terénní pozůstatky opevnění a zříceniny staveb v hradním jádře, jsou chráněny jako kulturní památka České republiky.[1] Hrad Louzek byl zařazen mezi zastavení na česko-rakouské stezce po hradech a zámcích, nazvané Zemská cesta.[2]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Ostroh byl podle archeologických nálezů osídlen již na konci třináctého století, ale není jisté, že již tehdy na něm stál hrad. Podle rozboru sídelní struktury a známých vlastníků okolních panství je některými považován za zakladatele hradu Jan z Maršovic, který by ho mohl postavit po roce 1382. Tato hypotéza je ovšem v rozporu s archeologickými doklady a dendrochronologickým rozborem nalezeného stavebního dřeva, které pochází ze stromů poražených již v roce 1357.[3]
První písemná zmínka o hradu se nachází v dopise Oldřicha z Rožmberka z roku 1421, který v něm svému příbuznému 'Reinprechtovi z Wallsee zmiňuje Harachéře z Louzku, který byl pravděpodobným majitelem hradu a nejspíše také rožmberským purkrabím na Vítkově kameni. Po roce 1423 louzecké panství s hradem přešlo do držení Jana Malovce z Malovic, po němž ho zdědili jeho tři synové, kteří hrad v roce 1448 přenechali Oldřichu z Rožmberka. Ten panství připojil k Novým Hradům a od té doby zbytečný Louzek byl opuštěn.[3]
Dne 12. září 1460 uzavřel Jan z Rožmberka smlouvu, ve které prodal poplužní dvůr u hradu jistému Bártovi a jeho synu Křížovi za jeden a půl kopy grošů ročního platu. Tehdy již musel být hrad pustý. Jako takový je však uveden až v roce 1541, kdy je v rámci popisu novohradského panství charakterizován jako „Laužek zámek pustý a při něm dvuor Laužek, jinak Skurovice.“[3]
Stavební podoba
[editovat | editovat zdroj]
Hrad byl dvoudílný. Podle charakteru věže původně náležel mezi jednodušší hrady bergfritového typu, nebo mezi rozvinutější hrady donjonového typu. Pozdější stavební fáze rozšířily hradní jádro a učinily z něj zástupce blokové dispozice oblíbené v klidných obdobích čtrnáctého století.[4]
Malé předhradí se nachází západně od hradního jádra na jižním okraji ostrožny. Severní a západní stranu chránila dvojice valů a příkop mezi nimi. Pravděpodobně v patnáctém století vznikl v souvislosti s dělostřeleckou obranou v severozápadním nároží vnějšího valu srub. Na jihu poskytl dostatečnou ochranu strmý údolní svah a podle porostových příznaků podél jižní strany stála nějaká budova. Opevnění na západní straně poškodila novodobá cesta, ale původní vstup do předhradí se nacházel v severovýchodním nároží.[5]
Také hradní jádro bylo na severní a západní straně zajištěno zdvojeným valem a příkopem, které na jihu končí u skalního útvaru. Ten svou hmotou kryl přístupovou cestu, která vedla z předhradí podél jižního okraje ostrožny a po překonání druhého příkopu vstoupila původně kulisovou bránou do jádra.[6] V hradním jádře se ve větší míře dochovaly fragmenty dvou staveb: čtverhranné věže v severozápadním nároží a jižního paláce.
Do věže o rozměrech 8 × 8,4 m se vstupovalo portálem v prvním patře.[7] Podle dochovaného zdiva nelze rozhodnout o její funkci. Mohla být méně rozměrnou obytnou věží, nebo čtverhranným bergfritem.[8] Podél jižní strany nádvoří stál palác s roubenou komorou neobvykle umístěnou v přízemí. Podle toho a dalších stavebních detailů lze předpokládat, že v první stavební fázi byl palác pouze přízemní a jeho jižní strana dřevěná.[9] V pozdější době vznikly další budovy také na severní a východní straně nádvoří, ale obě se dochovaly jen v podobě terénních reliktů a drobných fragmentů zdiva. Jižní palác byl v některé pozdější fázi rozšířen a jeho prostory osvětleny velkými okny, z nichž jedno se dochovalo v úrovni přízemí a druhé v prvním patře. Ještě předtím však prostor mezi věží a nárožím jižního paláce vyplnila nová budova brány.[10]
Přístup
[editovat | editovat zdroj]Zřícenina hradu je volně přístupná po modře značené turistické trase z Kaplice do Rychnova nad Malší nebo po žlutě značené trase z Bujanova směrem k Benešovu nad Černou.[11]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2016-01-24]. Identifikátor záznamu 159073 : Hrad Louzek, zřícenina. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ Zemská cesta – HradyNaMalsi.cz [online]. [cit. 2021-07-31]. Dostupné online.
- ↑ a b c DURDÍK, Tomáš. Hrady na Malši. Praha: Společnost přátel starožitností v nakladatelství Unicornis, 2008. 176 s. (Vlastivědná knihovnička SPS). ISBN 978-80-86204-19-2. Kapitola Louzek, s. 105–106. Dale jen Durdík 2008.
- ↑ Durdík 2008, str. 129–130
- ↑ Durdík 2008, str. 111
- ↑ Durdík 2008, str. 112
- ↑ Durdík 2008, str. 113
- ↑ Durdík 2008, str. 130
- ↑ Durdík 2008, str. 127
- ↑ Durdík 2008, str. 129
- ↑ Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2016-01-14]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- DURDÍK, Tomáš. Hrady na Malši. Praha: Společnost přátel starožitností v nakladatelství Unicornis, 2008. 176 s. (Vlastivědná knihovnička SPS). ISBN 978-80-86204-19-2. Kapitola Louzek, s. 103–132.
- DURDÍK, Tomáš; SUŠICKÝ, Viktor. Zříceniny hradů, tvrzí a zámků: Jižní Čechy. Praha: Agentura Pankrác, 2002. 184 s. ISBN 80-902873-5-2. Kapitola Louzek, s. 67–69.
- DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Louzek, s. 348–349.
- DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů: Dodatky 3. Praha: Libri, 2008. 180 s. ISBN 978-80-7277-358-9. Heslo Louzek, s. 71–75.
- SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého: Budějovicko. Svazek III. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 294 s. Kapitola Louzek hrad, s. 240–241.
- TŘÍSKA, Karel, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku: Jižní Čechy. Svazek V. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1986. 296 s. Kapitola Louzek – hrad, s. 125.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Louzek na Wikimedia Commons - Louzek na webu Hrady na Malši
- Hrad Louzek na webu Hrady.cz
