Louny (nádraží)
| Louny | |
|---|---|
 Budova lounského nádraží | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Ústecký |
| Město | Louny |
| Souřadnice | 50°21′39,96″ s. š., 13°49′22,08″ v. d. |
  Louny | |
| Provozovatel dráhy | Správa železnic |
| Kód stanice | 545996 |
| Tratě | Kralupy nad Vltavou – Louny, Lovosice–Postoloprty, Most–Rakovník |
| Nadmořská výška | 190 m n. m. |
| V provozu od | 21. listopadu 1872 |
| Zabezpečovací zařízení | elektronické stavědlo ESA 11 |
| Dopravní koleje | 8 |
| Nástupiště (nástupní hrany) | 5 (5) |
| Prodej jízdenek |  |
| Návazná doprava | Městská hromadná doprava v prostoru před nádražní budovou |
| Služby ve stanici |     |
 Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Louny jsou železniční stanice v okresním městě Louny v Ústeckém kraji ležící nedaleko Ohře. Nachází se asi 2 kilometry od centra města, na železničních tratích Kralupy nad Vltavou – Louny, Lovosice–Postoloprty a Most–Rakovník. Městské autobusové nádraží je odsud vzdáleno přibližně 500 m jihozápadním směrem. Stanice není elektrizována. Louny je jednou ze čtyř stanic a zastávek ve městě, dalšími jsou Louny město, Louny střed a Louny předměstí.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Staniční budova zde byla zprovozněna 21. listopadu 1872 při budování trati z Prahy do Mostu v rámci projektu propojení mostecké a duchcovské důlní oblasti. Výstavbu a provoz trati financovala a provozovala společnost Soukromá pražsko-duchcovská dráha. První vlak ze Slaného do Mostu tudy projel 3. ledna 1873. 12. května téhož roku byl zahájen provoz v celé délce trati Praha - Most. Od 1. května 1874 fungovala ve stanici lokomotivní výtopna, jejíž zařízení bylo převezeno právě z Mostu.
16. května 1895 byla do stanice dovedena trať do Postoloprt spojující Louny s tratí mezi Plzní a Březnem u Chomutova, při jejímž budování vznikla železniční stanice Louny město. Od poloviny 80. let se řešil také projekt železniční trati mezi Rakovníkem a Louny, která by mohla eventuálně pokračovat severovýchodním směrem do Litoměřic. Do sedmnáctileté snahy o realizaci stavby se zapojili lounští starostové Petr Pavel Hilbert[1] a Valentin Stopka nebo také kníže Schwarzenberg. Družstvo dráhy Louny - Libochovice 29. června 1902 nakonec svůj drážní úsek otevřelo, stavební práce na trati k Rakovníku započaly roku 1903. Zde byl pravidelný nákladní a osobní provoz spuštěn 23. září 1904.
Naproti nádražní budově přes kolejiště vznikly již v počátcích stanice točna a nevelké železniční dílny, které byly postupně rozšiřovány, a později, opět díky přičinění starosty Hilberta, se roku 1895 staly místní dílenské haly důležitým zázemím státních drah s více než šesti sty dělníky.
Po zestátnění PDE v roce 1892 pak obsluhovaly stanici Císařsko-královské státní dráhy (kkStB), po roce 1918 pak správu přebraly Československé státní dráhy. Místní dráha do Postoloprt byla zestátněna kolem roku 1905, zbylé místní dráhy ve 20. letech 20. století.[2]
Popis
[editovat | editovat zdroj]Nachází se zde pět nekrytých jednostranných nástupišť, k příchodu k vlakům slouží přechody přes koleje. Staničním zabezpečovacím zařízením je elektronické stavědlo ESA 11 ovládané přes JOP.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ O Kamilu Hilbertovi – Hilbertinum, z. s. [online]. [cit. 2021-10-21]. Dostupné online.
- ↑ Historie železničních tratí, elektronická databáze; Sekera, Pavel
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- ROEDL Bohumír (ed.) a kolektiv, Louny. Lidové noviny, 2005. ISBN 80-7106-662-1. 464 s.
