Přeskočit na obsah

Loretánská kaple v Horšovském Týně

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Loretánská kaple v Horšovském Týně
Panský pavilon (gloriet) "Na Loretě" v roce 2013.
Panský pavilon (gloriet) "Na Loretě" v roce 2013.
Místo
StátČeskoČesko Česko
KrajPlzeňský
okresDomažlice
ObecHoršovský Týn
Souřadnice
Map
Základní informace
Církevřímskokatolická
Provinciečeská
Diecézeplzeňská
Vikariátdomažlický
FarnostHoršovský Týn
Zánik1787 či krátce poté
Architektonický popis
Výstavba1584
Další informace
Kód památky18965/4-2075 (PkMISSezObrWD) (součást památky zámek Horšovský Týn)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Loretánská kaple v Horšovském Týně na Domažlicku byla založena baronem Kryštofem mladším Popelem z Lobkovic roku 1584. Podle data založení se usuzuje, že byla první stavbou svého druhu v českých zemích. Zámožný Lobkovic postavil loretánskou kapli v upomínku na svoji cestu do italského Loreta a umístil stavbu poblíž svého renesančního zámku, ve vrchní části areálu svažité zámecké zahrady (tj. dnešního zámeckého parku), na okraji obory.[1] Společně s cenným zámeckým areálem je nástupce lorety – panský pavilonpamátkově chráněn.[2] Od roku 1995 má celý zámecký areál status národní kulturní památky.[3]

Kapli v roce 1636 vysvětil pražský pomocný biskup Šimon Brosius z Horštejna.

Historik Jan Bukovský soudí, že zdejší loreta byla zcela zbořena již roku 1787. Stalo se tak v souvislosti s církevními reformami císaře Josefa II. Dle úsudku profesora Bukovského pak na jejím místě nově vystavěný panský pavilon (altán, gloriet neboli besídka), nemá s původní svatyní nic společného. Nová stavba, mající pocházet z roku 1800, totiž uspořádáním oken a dalšími znaky vůbec nepřipomíná církevní stavby.[4] Proti závěrům profesora Bukovského stojí informace z turistické cedule, kterou k bývalé kapli před časem nainstalovalo (zřejmě) město Horšovský Týn. (Podobné informace najdeme i na jeho městském webu.)[5] Podle infocedule byla po josefinských reformách za knížat z Trauttmansdorffu zdejší loreta pouze odsvěcena a po roce 1787 byla přestavěna na panský vyhlídkový altán. Podle tohoto zdroje by tedy ve zdech altánu loreta přece jen přežila. Tato verze se ovšem v odborných pracích historiků neobjevuje.

Jméno pavilonu, nazývaného Na Loretě,[6] pak dodnes odkazuje na původní církevní účel stavby.

Popis stavby

[editovat | editovat zdroj]

Půdorys dnešního centrálního pavilonu se od klasické obdélníkové lorety velmi odlišuje, neboť je oktogonální (viz obrázek). Vlastní stavba je oproti loretám i značně převýšená (tj. patrová). V přízemí byla vstupní nízká prostora, v patře pak vyhlídkový sál, zaklenutý klenbou, který byl přístupný vnějším schodištěm. Na stropě i stěnách se uchovaly dvě vrstvy uměleckých maleb. Zakrytou starší vrstvu překrývá poničená dekorativní výmalba z 19. století. Z truhlářského vybavení se zachovaly pouze fragmenty oken v patře. Na nárožích je pavilon členěn toskánskými pilastry a stavbu korunuje osmiboká lucerna[6][5] s jednoduchou cibulovou bání.

Historický nápis

[editovat | editovat zdroj]

Loreta bývala považována za zničenou, v pramenech byl uváděn pouze nápis: „Leta od narozenj Božiho 1584. Wegmeno Swate a nerozdilne Trogice, a chwale blahoslavene Pannie Marigy Rodicze Božy genž slowe z Loretu, založen a wystawen gest tento kostelik nakladem urozeného Pana Pana Kristoffa mladschiho z Lobkowicz na Teynie Horssowskem, Bilinie a tachowie, atd…“

Roku 1972 byly fragmenty tohoto nápisu objeveny při vyjmutí podlahy prvního patra. Tyto zbytky jsou patrny nad zazděným portálem vlevo od vstupu.[7]

Současný stav

[editovat | editovat zdroj]

V květnu roku 2011 měl pavilon sice opravenou střechu, ale okna byla vysklená a interiér byl značně zanedbaný. Jak lze vyčíst z přiložené fotografie, ve stejném stavu se stavba nacházela i v roce 2013. Památka byla v těchto letech volně přístupná.

  1. BUKOVSKÝ, Jan. Loretánské kaple v Čechách a na Moravě. první. vyd. Praha: Libri, 2000. 164 s. ISBN 80-7277-015-2. S. 24, 88. Dále jen Bukovský 2000. 
  2. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2013-06-29]. Identifikátor záznamu 129698 :. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  3. Zámek Horšovský Týn (Horšovský Týn) [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2013-06-29]. Dostupné online. 
  4. Bukovský 2000, s. 27, 63, 145
  5. a b Zámecký park Horšovský Týn na [online]. Horšovský Týn: Městské kulturní zařízení [cit. 2016-02-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-05-03. 
  6. a b Bukovský 2000, s. 63
  7. PROCHÁZKA, Zdeněk; KONDRYS, Antonín. Horšovskotýnsko = Bischofteinitzer Region. Domažlice: Nakladatelství Českého lesa, 1998. 248 s. ISBN 80-901877-6-5. S. 59. (česky, německy) 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Informační cedule v zámeckém parku v Horšovském Týně, popisující historii lorety (stav v květnu roku 2011).
  • BUKOVSKÝ, Jan. Loretánské kaple v Čechách a na Moravě. Praha: Libri, 2000. 164 s. ISBN 978-80-7277-015-1. S. 24, 27, 29, 63, 88 a 145. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]